Přihlásit

Zázračný "hudební" smrk mizí z českých lesů (Lidové noviny)

Název: Zázračný "hudební" smrk mizí z českých lesů
Zdroj: Lidové noviny
Datum: 18.01.2007
Autor: MAREK KERLES
Rubrika: Titulní strana

ČESKÉ BUDĚJOVICE Dřevo, kterého se denně dotýkaly ruce Wolfganga Amadea Mozarta. Takovou pověstí se mohou chlubit šumavské smrky, ze kterých byly vyrobeny pro famózního skladatele klavíry značky Anton Walter.
 Po několika staletích, kdy se šumavský takzvaný rezonanční smrk vyvážel prakticky do celého světa, ale výrobci hudebních nástrojů bijí na poplach. Nenahraditelného dřeva, jehož výběr je doslova alchymie, nejen na Šumavě, ale v celé České republice kvapem ubývá. "Zásoby rezonance, které máme, se nám každým dnem ztenčují. A pokud to tak půjde dál, čekají všechny tradiční výrobce opravdu velké problémy," říká Jaroslav Norek, manažer nákupu dřeva firmy Strunal v Lubech.
A proč dřevo dochází? "Důvodů je několik. Od změny způsobu hospodaření v lesích přes přísnou ochranu v národních parcích až po klimatické změny, které les ovlivňují", říká Ivan Vondrák, spolupracovník výrobce klavírů Paula McNultyho.
 Tento Američan se před několika lety přestěhoval do Česka právě kvůli rezonančnímu dřevu. "Vyrábíme totiž repliky starých fortepian, na kterých se kdysi hrálo u dvora ve Vídni. A protože naprostá většina těchto nástrojů se tehdy vyráběla ze šumavských smrků, aby i replika měla stejný zvuk, musí se použít i stejné dřevo," říká Vondrák. Jeden klavír od McNultyho stojí v přepočtu nejméně šest set tisíc korun. Jenže hledání kvalitního dřeva použitelného na rezonanční desku často připomíná snahu najít zlato v kdysi zlatonosné Otavě.
Pokračování na straně 4

Zázračný "hudební" smrk mizí...
Dokončení ze strany 1
Rezonanční dřevo, které na smrcích dorůstá pomalu po obvodu kmene až po stodvacátém roce věku, totiž musí splňovat řadu přísných kritérií. "Strom nesmí stát na kraji lesa, ale uprostřed, nejlépe na severní straně svahu," říká Jiří Frei, jeden z největších českých odborníků na rezonanční dřevo. Ve spodní části kmene nesmí být jediný suk, letokruhy na rezonančním dřevu jsou pravidelné a husté, vzdálené od sebe maximálně čtvrt centimetru. "Stačí, když se třeba okolní těžbou dostane k takovému smrku více světla, dřevní hmota začne rychleji přibývat, a dřevo už je pak pro výrobu nástrojů nepoužitelné," říká Frei.
 Podobné smrky podle něj ve větším množství rostou ještě v pralesovitých zbytcích v šumavském národním parku, kde se však už dnes nesmí kácet. Frei ale zároveň přiznává, že za nedostatkem rezonančního dřeva nestojí zdaleka jenom ekologie. Klimatické změny a průmyslové emise způsobují, že se smrky už ve zdraví nedožívají takového věku jako jejich předchůdci. Stromy se také sázejí ve větších vzdálenostech od sebe, což tvorbě rezonančního dřeva neprospívá. "Kdybych měl vysvětlit všechny důvody, seděli bychom tady celý den. Já můžu jen potvrdit, že zatímco před dvaceti lety jsem z lesa odvážel třeba vagon rezonance, dnes jsem rád za jednotlivé kusy," tvrdí Frei.
 Právě ve vzácnosti nálezu rezonančních smrků je ale podle některých jiných odborníků další problém. I když podobné smrky nerostou jenom na Šumavě, ale i v dalších lokalitách, majitelům či správcům lesa se často nevyplatí kvůli jednotlivým kusům trpělivě udržovat vytypované rezonanční porosty, tak jako to dělali jejich předchůdci v 19. století.
 Před sto lety bylo na Šumavě podobných smrků ještě tolik, že se rezonanční dřevo zpracovávalo přímo na místních speciálních pilách a teprve poté odváželo. Dnes žádná podobná pila na území Šumavy neexistuje, rezonanci vyřezávají odborníci ze smrků až u výrobce. Prakticky všichni výrobci hudebních nástrojů v Česku každopádně potvrzují, že smrkové rezonance začíná být v Česku akutní nedostatek. I když je možné českou rezonanci částečně nahradit dovozem podobných smrků třeba z Alp nebo Bosny, o to vyšší jsou pak náklady na výrobu. A výrobní ceny jsou přitom v době, kdy je Evropa zaplavena nekvalitní, ale levnou asijskou konkurencí, údajně alfou a omegou přežití středoevropských výrobců hudebních nástrojů.
 Na skutečnou kvalitu, ve které mohou Češi konkurovat, však začíná chybět základní surovina.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Prezident podepsal novelu lesního zákona

Lesnictví

Novelu lesního zákona, která mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky soukromým vlastníkům na obnovu lesů, podepsal dne 14. 11. 2019 prezident Miloš Zeman, informoval...

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

NP Šumava se kvůli ceně dříví dostal do finančních potíží

Lesnictví

Aktualizováno 14. 11. Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku...

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

KRNAPu kvůli pádu cen dříví chybějí desítky milion korun v rozpočtu

Lesnictví

Krkonošskému národnímu parku (KRNAP) letos kvůli propadu cen dřeva chybějí v rozpočtu desítky milionů korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako zřizovatel parku proto KRNAP zvýší...

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Letecké záběry lesních porostů v roce 2019

Lesnictví

V průběhu roku 2019 Lesnická práce a PEFC ČR realizovaly tři lety nad vybranými oblastmi České republiky s cílem objektivně přiblížit lesnické veřejnosti zdravotní stav...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby