Je pravdou, že názory starostů, ale i občanů podbrdských obcí na to, jaká forma ochrany přírody a krajiny bude pro rušený VÚ Brdy v současné době nejvhodnější se různí. Nikdo ovšem netvrdí, že CHKO „je v podstatě nesmyslná“, spíše by bylo vhodnější se zamyslet nad tím, zda je nutná. Jediná varianta hranic navrhované CHKO, která zatím byla oficiálně představena, zahrnuje i mnoho obcí právě z Příbramska a tamní starostové vyjádřili jisté obavy z toho, aby uspěchané vyhlášení CHKO negativně neovlivnilo život a rozvoj tamního kraje. Zdá se jim logičtější, aby byl nejdříve vyhlášen přírodní park doplněný sítí maloplošných zvláště chráněných území a uvědomují si, že výjimečnost Středních Brd spočívá hlavně v jejich liduprázdnosti a nedotčenosti (alespoň ve srovnání s okolní krajinou). Uchování tohoto stavu chtějí prosazovat zakotvením nezastavitelnos ti území do statutu přírodního parku a hlavně do zásad územního rozvoje Kraje (Krajů). V materiálu, který jim byl rozeslán AOPK ČR v srpnu 2011 spolu s mapkou navrhované CHKO se konstatuje, že „výstavba rekreačních objektů je v CHKO kromě I. zóny možná, pokud nenarušuje krajinný ráz území, nebo negativně neovlivňuje přírodně cenné lokality“. Co vše se pod tuto formulaci schová jsme mohli nedávno sledovat třeba při budování nových sjezdovek v CHKO Jeseníky (a nyní se tam má stavět lanovka v I. zóně CHKO). I tak propagovaný strašický „Návrh uspořádání území Vojenského újezdu Brdy po zrušení vojenského újezdu” obsahuje zajímavé formulace - jsou sice pro úplnou stavební uzávěru, ale zároveň hned zmiňují, že „výjimkou by mohla být výstavba několika útulen uvnitř CHKO s případným základním občerstvením. Ty by však mohly být vybudovány pouze na starých zbořeništích.“ A pan předseda občanského sdružení Brdy Res-publica (jehož hlavní náplní činnosti je prý snaha o vyhlášení CHKO v Brdech) v srpnu minulého roku napsal: „Když budeme stále pokrytecky tvrdit, že budeme bránit tomu, aby se uvnitř Brd nestavěly sjezdovky (např.), tak si lžeme do vlastní kapsy. Především nemáme takové páky, abychom něčemu podobnému skutečně dokázali zabránit“ a dále „Jasně říkáme - ano, pokud to nebude v příkrém rozporu s ochranou přírody, ať na té Třemošné ten sjezdový areál vznikne. Stále to bude menší škoda, než když vznikne jinde uvnitř Brd. Samozřejmě - to se nutně nelíbí těm, kteří nechtějí žádné sjezdovky. Ale to je tak asi všechno. Jestli si myslí, že tomu zabrání, jsou blázni. Dřív, nebo později by se tam tak jako tak objevily.“ Zůstaneme tedy podle některých blázny a budeme se snažit výstavbě v Brdech zabránit. Ztotožňujeme se v tom s názorem geologa, klimatologa a popularizátora vědy RNDr. Václava Cílka: „Pro mě mají Střední Brdy největší sílu právě v té opuštěnosti, že uvnitř nejsou prakticky žádné domy, že padrťská pláň je holá. …Střední Brdy, teď jsou krásné, ale pokud je začnete rozvíjet, tak je zkazíte. Naopak co se může a má rozvíjet jsou obce na okraji újezdu.“ Jak je vidět z výše uvedeného, některými obcemi (nechápu, co má s Brdy společné Berounsko a na Hořovicku s újezdem sousedí jen několik obcí) prosazovaná CHKO výstavbě nezabrání. A co se týká jejího financování, tak k 1.1. 2012 bylo šest Správ CHKO sloučeno s Krajskými středisky „z důvodů optimalizace a úsporných opatření“. Z hlediska finanční náročnosti jistě bude levnějším řešením vyhlášení přírodního parku Krajem (nebo dvou navazujících parků dvěma Krajskými úřady - Středočeským a Plzeňským), zakotvení nezastavitelnos ti do jeho statutu a do zásad územního rozvoje. Náklady na plány péče o MZCHÚ budou v PP či CHKO pravděpodobně srovnatelné.