Jihočeská organizace hnutí STAN soudí, že by návrh zákona o Šumavě měl být vstřícný také k lidem, kteří žijí v obcích na území Národního parku.
V pondělí to řekl předseda jihočeské organizace Starostové a nezávislí (STAN) Jaroslav Houba.
Podle STAN by měl zákon připravovaný ministerstvem životního prostředí jasně vymezit území I. zóny národního parku. "Ta by měla být pokud možno scelená a její rozloha by neměla přesáhnout 25 procent plochy parku. Dále by v I. zónách neměly být intravilány obcí, protože to brání jejich rozvoji. Ze stejného důvodu pak prosazujeme převedení státních pozemků, které leží na území obcí v třetí zónách parku, do jejich vlastnictví. Nechceme totiž, aby obce byly dále vystaveny šikaně státních úředníků, kteří často pod nesmyslnými záminkami kvůli údajně ochraně životního prostředí brání obcím ve výstavbě a nepřímo je tak připravují o nová pracovní místa," řekl Houba.
Hnutí STAN oceňuje, že současné vedení Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava v čele s ředitelem Janem Stráským, je k obcím vstřícnější, než tomu bylo za jeho předchůdců. "Rovněž také podporujeme rozvoj turistického ruchu na Šumavě včetně výstavby nové lanovky na Hraničník, která by propojila území České republiky s rakouskými lyžařskými středisky a zamezila nesmyslnému objíždění lyžařů automobily šumavskou přírodou. Znamenalo by to zvýšení možnosti pracovních příležitostí a zklidnění škodlivého pohybu turistů v okolních obcích a samotném parku," dodal Houba.
"Pro další generace chceme Šumavu zachovat zdravou a krásnou. To ovšem znamená i zásah proti kůrovci v I. zónách Národního parku do doby, než se podaří najít účinnější způsob než je zdravotní kácení. I to je ale pořád lepší řešení než devastovaná krajina s pahýly stromů a totálně změněným lesním klimatem zničeným kůrovcem," doplnil Houba.
Starostové nesouhlasí také s jednáním stínové vědecké rady parku a jejich předkládáním ultimativních požadavků, jejichž splnění si chtějí vynutit hrozbou odchodů z jednání komise, jmenovanou ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou, která má za úkol připravit návrh zákona o Šumavě.
"Tito lidé nemají zájem na kompromisu a zachování zelené Šumavy, ale chtějí za každou cenu prosadit jenom své představy. Ovšem jejich vize Šumavy jako obrovské botanické zahrady uprostřed relativně malé civilizované Evropy je scestná a nebezpečná. Zdejší rozloha chráněného šumavského území se nemůže srovnávat s daleko většími národními parky v severní Americe nebo Africe, které si ekologická sdružení berou za vzor," uzavřel Houba.
(bk, mfx, foto: arch.)





Komentáře
Pan Houba bude "zelenými" demagogy zcela jistě napaden.
Minimálně mu budou cpát, že bojuje za nějakou lobby...
Co mě ale opravdu rozesmálo, je nový prvek - "zásah proti kůrovci v I. zónách Národního parku do doby, než se podaří najít účinnější způsob než je zdravotní kácení" Takže buďto až na ten správný zázrak přijdeme - sypat nějakou tou (i mnou) tak často kritizovanou houbou (což popírá princip bezzásahovosti stejně jako to kácení, no popravdě podle mě ještě víc). Nebo se jedná o časové omezení ve stylu "dočasného ochranného pobytu spřátelených vojsk?"
A ještě něco - taková velká botanická zahrada, ať už tím pan Houba myslel cokoliv, to je něco pro "civilizaci" mimořádně nebezpečného!!! Ještě že takové Houby máme, kdo by nás jiný od toho uchránil.
d)Oblasti se skeletovými půdami, navíc zbavené stromového patra mají minimální retenční schopnosti na rozdíl od zeleného lesa - a je opět lhostejné, zda se jedná o les hospodářský či prales.
e)Na erozí zničené půdě, resp. holých kamenech, je přirozená obnova lesa prakticky nemožná.
f)Po odlesnění rozsáhlých oblastí se výrazně mění lokální klima a dochází k vymírání množství důležitých rostlinných i živočišných druhů, hub a plísní, majících na přirozené fungování lesního ekosystému zásadní vliv.
g)Roste-li nový mladý porost v surových podmínkách nad 1000m vysoko položených širých plání bez zástinu dospělých stromů, chovají se stromky v něm jako dřeviny pionýrské, choulostivé na působení různých kalamit(vichřic e, kůrovec aj.) a dochází též ke genetickým změnám, takže ty stromy stejně nebudou zdravější, než jsou nyní, jak nám neustále vnucují "lesníci" Bláha, Vlašín a podobní. K lepšímu pochopení doporučuji, kromě studia přírodních věd, např.výklad pana Lstibůrka na nedávném semináři, který "zeleným" tolik vadil.
Máte pravdu, pane Ihatemyponny, že můžeme pozorovat jak přirozeně funguje příroda - když po tak rozsáhlé kalamitě dojde zcela přirozeně k nevratným změnám s katastrofálními následky nejen pro Jihočeský kraj.
V ideálním stavu NPŠ dle představ Hnutí DUHA, Greenpeace, "expertů" z Jču a různých dalších "ochránců přírody" můžeme sledovat, jak lze díky hlouposti a umíněnosti ambiciozních jedinců přijít nenávratně o lesy a ještě zdeformovat myšlení řádově stovek mladých a zajisté jinak perspektivních studentů některých přírodovědeckýc h škol - také s nevratnými důsledky.
Ale to bychom museli najít sílu potlačit tu uměle vypěstovanou nenávist vůči lesníkům a vědcům, prezentujícím ucelené a nezkreslené výklady o fungování ekosystémů a odnaučit se slepě papouškovat naučené fráze o "nespoutané divočině", "dřevařské lobby" či "nezdravých monokulturách" a podobné...abychom toto všechno pochopili!!!
Právě ta nenávist a zášť, záměrně pěstovaná panem Bláhou,Vlašínem a podobnými demagogy vám, většinou mladým lidem snažícím se chránit přírodu, zabraňuje pochopit smysl zakládání národních parků a také to, jak vlastně příroda funguje a také, proč by právě v této fázi, kdy lesy na Šumavě prochází tak nebezpečným sádiem vývoje, by jí mohl a měl pomoci člověk - protože člověk, který ji umí pozorovat, studovat a s pokorou naslouchat jejím potřebám, to umí!
Ale debata s Bláhou a dalšími aktivisty je jako debata s hluchými.
Alespoň Vy nebuďte...
2) I když pominu, že tam spousta zelených stromů a jejich potomstva (a potomstva těch suchých) zůstává. Jak je možné, že se tam ta společensva po posledním glaciálu dostala, když tam po něm původně ty zelené, plodící stromy nebyly, a nebyly vlastně v celé naší oblasti?
3) Kolik jste viděl v těch inkriminovaných oblastech skeletových půd, obnažených až na holé kameny, znemožňující přirozenou obnovu, když je to takový fofr? Kde to přesně bylo?
4) O jakých "katastrofálních následcích pro jihočeský kraj" konkrétně mluvíte??? Zásadnější vliv na povodňové situace ani razantnější změny klimatu nebyly už docela dostiletou řadou potvrzeny. (což by nejspíš být nějakým znatelným způsobem měly, jestli je to naprostá katastrofa). Jestli ale mluvíte o mediálně-politickém poprasku, tak to máte pravdu. Skoro každý, kdo má vy víte co vy víte do čeho, toho má plnou hlavu a hubu, i když technicky vzato se ho to vůbec netýká, a to i v případech lidí, kteří vlastně na Šumavu nejezdí. Neříkám, že každý nemá právo na svůj názor, ale katastrofou bych to tedy nenazval. O jaké katastrofě pro celý jihočeský kraj to tedy mluvíte???
Nechte stranou kecy o různých lobby, zdeformovaných mozcích, něčích ambicích a podobná klišé a pokuste se zodpovědět tyto jednoduché otázky, které nám dává selský rozum! Pokud máte pravdu, jistě to nebude problém.
Ale počítám, že odpovědí bude zas vzteklých -10 nebo podobná nadílka a jinak nic, stejně jako u toho "rozvoje," opravdových vědců a dalších věcí, že. To není jako debata s hluchými :)
Na závěr - necítím nenávist k lesníkům - oni přece pěstují dřevo - to je legální potřeba naší společnosti. Mám k nim stejný vztah, jako k zemědělcům. A nikdo mě snad nedeformuje - naopak nás (oproti základní škole) učí přemýšlet, kriticky myslet a umět přiznat chybu. Ano, mezi přírodovědci najdete i ideology, stejně jako mezi lesníky moderní ekology (malý rýpaneček na závěr)
S normálními lidmi, kteří nejsou tak povýšení a nesnaží se ty druhé obelhávat a kterým skutečně záleží na přírodě,však komunikuji jinak.
Vaše reakce mne ničím nepřekvapila. Obsahuje přesně ty prvky, které od příznivců bezzásahového nesmyslu vždy očekávám.
Jen mám pár takových otázek, na které mi nemusíte odpovídat: Když víte o obsahu výzkumů, které zmiňujete, jak je možné, že jsou majetkem pouze NP. a nemohou být publikovány?
Vždyť ti lidé, včetně Vás, kteří ony výzkumy prováděli, snad mohou(můžete) své informace zveřejňovat, nebo ne?
Pan prof.Fanta má vždy velkohubé projevy o jakémsi "Workshopu" což má dle jeho tvrzení být jedna z možností, kde lze všechny poznatky okamžitě prezentovat, česká media nevyjímaje. Nebo je to snad jinak? To mi chcete tvrdit, že jste dělali 3. roky výzkumy a pak jste je svěřili do náručí zrovna někomu o kom nyní tvrdíte, že je jeho objektivita nulová??
Tohle mne vážně zajímá! Má to velmi, velmi zvláštní logiku. Takovou typickou pro ekologisty.
Také je zvláštní u vás, ekologistů, pojetí výrazu "objektivita".
To, co předváděli "zelení" ředitelé a předvádějí naše media, Vám připadá také objektivní?
A na závěr si dovolím delší poznámku: I kdyby jste měli ve svých dílčích výzkumech 100% pravdu(jako že minimálně s tou erozí i přirozenou obnovou musím,bohužel,o dporovat), tak proč bychom kvůli tomu měli nechat hynout nynější lesy? Měli bychom si všichni uvědomit, že i kdyby Vámi zmíněné výzkumy třeba potvrdily správnost mnohých vašich tezí, není to přece důvod k tomu, abychom zbytečně nechali hynout statisíce stromů! Vždyť toto je zbytečné, nemyslíte?
A co lidé? Máme právo mít lesy zelené! Proč máme trpět depresivní atmosféru uschlých pahýlů, když mohu přírodě blízkým hospodařením nebezpečné období bezlesí zkrátit a kýženého stavu dosáhnout méně riskantní metodou!
Jenže pro některé osoby je asi nepřijatelné, že by se to mohlo docela dobře obejít bez nich(míněni různí aktivisté, kteří jsou v podstatě pro tu věc zbyteční,nikoli opravdoví vědci!) a také bez pokrytců a hochštaplerů, kteří si na tom všem jen chtějí vybudovat karieru a vecpat se někam na ministerstvo, kde budou sedět v teple kanceláří a brát prachy za nic...že?
Moji kolegové a pedagogové dělají dlouhodobé výzkumy v NP a jejich výsledky publikují, kde se dá. Na požádání by Vám je jistě také poskytli. Popularizace vědy je však obecně zaostalá a málo podporovaná - v tom máme ještě co dohánět. Výjimkou je třeba právě již zmiňovaná kniha: Co vyprávějí šumavské smrčiny - myslím, že je v ní minimum zabarvených názorů a maximum kvalitně získaných a velmi dobře srozumitelných dat.
Ad média. Médiím se především líbí (na tom se asi shodneme) dramata, vyhrocené spory a vizuálně pestré záběry. Ideální jsou blázni, co se přivazují ke stromům. Jako důkaz budiž lačné otázky na jakéhokoli přírodovědce od novinářů:"A budete se taky přivazovat???" - žádné informace, žádná fakta, jen sledovanost.
Navíc každý jsme vyrůstal v prostředí hospodářských lesů, a tak máme pocit (já ho měl dlouhou dobu také), že takovému lesu bezpodmínečně rozumíme a víme, jak funguje. Každý proto má na Šumavu svůj názor. I publicisté. Někteří - a to jsou spíše výjimky - si informace snaží získat a psát objektivně (např. argumenty jak pro, tak proti) - ty však nikdo (v poměru) nečte - bohužel.
A to hlavní: Nechat hynout lesy - stromy v horské smrčině - všude na světě, i u nás, postupně stárnou. Jednotlivci pak vlivem škůdců a samotného stáří umírají a na jejich tělech (nejlépe, když jsou v kůře = vlhkost a ochrana kořínků) vyrůstá nová generace smrků.
Avšak jindy se les omladí tak, že přijde narušení - vítr, oheň, škůdci, nebo vše
najednou. A pak se les obnoví na mnohem větší ploše - někde se dokonce může stát, že plocha zaroste něčím jiným a les se tu objeví až zase za několik desetiletí - je tu bezlesí - šance pro jiné druhy rostlin a živočichů. Takhle tento typ lesa funguje a je jen problém člověka, zda se mu to bytostně nelíbí a tento proces chce nějak zvrátit (což podle celosvětové úmluvy může, ALE NE v NP - ten slouží právě jako místo, kde se právě takové procesy dějí, obdivují studují a chrání), nebo se smíříme s tím, že se takto prostě les obnovuje, ale je zato obrovsky cenný - druhově rozmanitý, ekosystémově zachovalý a živý.
Samozřejmě budeme provádět opatření, aby do hospodářského lesa nežádoucí vlivy nedosáhly - a to si, myslím, můžeme dovolit.
Takže kýženého stavu těžko dosáhneme byť citlivým přístupem, protože lesní ekosystém je tak složitý, že by ho člověk jen těžko napodobil. Samovolný vývoj by se jistě obešel beze mne i bez kohokoli jiného. Taky bych nevyhodil kukaččí mládě z hnízda krásných rákosníčků, i kdybych viděl, jak jim ta malá potvora vystrkuje jejich vlastní děti z hnízda. Stejně tak nemám osobní sympatie ke kůrovci žeroucí krásný zelený les, ale takhle to v přírodě prostě chodí.
A pokud ta poslední poznámka směřovala na mě - tak Vás mohu ujistit, že kdybych během svého hledání přišel na to, že svou pozicí na ministerstvu nejlépe pomohu svému okolí a lidem v něm žijícím, tak ano, i tam bych mohl pracovat. Stejně tak, jako třeba v nemocnici, domově důchodců, nebo v kostele.
Ovšem brát prachy za nic by také nebylo k zahození - od nějaké tyranské společnosti (třeba Nestlé - její generální ředitel se nechal slyšet, že pitná voda by měla být běžné zboží - nikdo by k ní neměl mít bezplatný přístup). - jen zamyšlení... J.T.
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.