Přihlásit

Africký mor u Zlína (Hospodářské noviny)

SMRTÍCÍ NÁKAZA AFRICKÝM MOREM PRASAT UZAVŘELA V OBLASTI SEVEROVÝCHODNĚ OD ZLÍNA PŘÍRODU PRO LIDI I ZVÍŘATA. ZBYTEK OKRESU SE MĚNÍ V JEDNU VELKOU HONITBU NA KANCE. VÝJIMEČNÝ STAV POTRVÁ JEŠTĚ TÝDNY, MOŽNÁ I MĚSÍCE.

V bezprostředním okolí kazatelny, jak myslivci říkají zastřešenému posedu krytému ze všech stran, se ozývá jen vysoký hlas sýčka. Zřídka mu táhle a mnohem hlouběji odpoví sova, kdesi vpravo při zemi občas zašramotí myš. Po desáté večer jinak panuje ve smíšeném lese poblíž vesnice Vlachovice na Zlínsku skutečné hluboké ticho. Pro člověka zvyklého na civilizační hluk je to víc než působivý zážitek. Když v blízkém sadu najednou spadne jablko, zní to jako rána z děla.
A pak zase dlouho klid, doprovázený jen chladem, který si neúprosně nachází cestu i mezi četnými vrstvami oblečení. Nehýbat se, nebo jen velmi pomalu a neznatelně, je stále těžší.
Po nějakých deseti minutách v křoví nalevo, podruhé během tří hodin, zapraská větvička. Za chvíli znovu. Právě odtud jsou prý na malé políčko před námi zvyklí přicházet divočáci. "To bude liška," zašeptá ale myslivec Ondrej Šamaj a bere do ruky noční dalekohled s infračerveným světlem.
Je to tak, šelma se svítícíma očima chroupá kukuřici, kterou lovec nachystal pro divočáky. Hezká podívaná, ale přece jen trochu zklamání. Není první. Asi před hodinou přišla srna i s mládětem a pochutnaly si stejně jako liška. "Divočáci dělají větší rámus a mlaskají u toho," vysvětluje Šamaj tiše.
Na lov divokých prasat teď předseda vlachovického spolku vyráží skoro každou noc. Podobně nehybně a v tichu tráví většinu svých večerů stovky dalších myslivců ze zlínského okresu. Kvůli africkému moru prasat, který potvrdili veterináři u prvních zvířat z blízkosti Zlína na konci června, pro ně platí jakási mobilizace. Experti speciálně proškolili 745 z nich, drtivou většinu z okresu, přijeli ale i střelci ze Slovenska. Někteří, jako třeba Ladislav Zoubek z Vlachovic, mají už teď na pažbě několik zářezů. "Za dva týdny jsem stihl už devět kusů. Některé v sadě za vesnicí, na další jsem počkal na louce," chlubí se myslivec, který střídá sezení na posedu s čekáním na přinesené židli. "Musíte čekat tam, kde chodí," usmívá se.
Z úspěšného lovu však nyní myslivci přece jen nemají takové potěšení jako jindy. Debaty, zda bude kanec lepší se šípkovou omáčkou, nebo se zelím, jako ve slavném Menzelově filmu Slavnosti sněženek, nepřipadají v úvahu. Mrtvá zvířata musí skončit v kafileriích. A kvůli prevenci ještě dříve, než v laboratořích jihlavské veterinární správy zjistí, zda byla skutečně nakažená, nebo ne.

Nákaza zůstává u Zlína
Výsledky potírání nákazy, která by mohla zničit chovy prasat, jichž je v okolí několik, jsou ale zatím relativně povzbudivé. Zdá se, že virus už se ze svého centra v blízkosti Zlína dál nešíří. "Zatímco ze 117 nalezených uhynulých zvířat z infikované zóny bylo 90 pozitivních, ze 176 odlovených mimo její hranice nebylo nemocné ani jedno. Každým dnem se přitom číslo ulovených kusů zvyšuje, jen dnes narostlo o třicet," říká ředitel Státní veterinární správy pro Zlínský kraj František Mahdalík. Veterináři testovali i všechny chovy prasat v okrese a na vir naštěstí nenarazili nikde. Smrtelným morem nakažené divočáky nacházejí asi jen ve čtyřicetihektarovém území severovýchodně od krajského města. Má tvar čtverce vymezeného v rozích severovýchodním cípem Zlína a obcemi Fryšták, Hrobice a Lípa.
Od 9. srpna tam nesmí do lesů, na louky a pole lidé ani zvířata, stejně tak je v takzvané červené zóně zakázán lov. "Konzultovali jsme případ s expertem z Itálie a rozhodli jsme se divočáky uvnitř zóny nestřílet, neplašit. Jen je přikrmujeme, aby neměli potřebu migrovat za potravou, a sbíráme uhynulé kusy. Čekáme vlastně, až vymřou," popisuje Mahdalík.
Experti navíc do vnitřku pásma postupně přesouvají osm odchytových klecí, které mají fungovat tak trochu jako pasti na myši. Pomocí kukuřice nalákají zvíře do klece, poté za ním spadne brána.
Jako pásmo zamoření však úřady vyhlásily i celý zbytek okresu, který tvoří takzvanou zelenou zónu. Tady je lov žádoucí. Myslivci dokonce dostávají za jednoho dospělého uloveného divočáka od státu odměnu tři tisíce korun, jejich sdružení náhradu 3200 korun za ušlou zvěřinu. Za lončáka, což je prase do dvou let, jsou to dva tisíce, za sele tisíc.
Naopak vnitřní, červenou zónu myslivci téměř po celé její délce - jen s výjimkou míst, kde hranice tvoří lidská obydlí - obklíčili takzvanými pachovými ohradníky. Leží v trávě podél cest a vypadají jako tmavě žluté míčky na líný tenis napěchované do bílých plastových kelímků. "Pěna je napuštěna repelentem, pachem predátorů, kterých se divočáci bojí. Tedy vlka, medvěda či člověka," ukazuje na otvory v míčku Mahdalík.
Někde slouží ohradníky spolu s dráty, do kterých je puštěna elektřina. Třeba na čtyřproudé silnici do Slušovic, které jsou na hranici zakázaného území. Kelímky tu jsou, stejně jako po celém zhruba 25kilometrovém obvodu, na každých pěti metrech. Na 360 místech, třeba na jednom z nejvyšších bodů ohraničeného pásma u vesnice Hrobice, jsou i varovné nápisy Africký mor prasat: Zákaz vstupu!, které upozorňují i na hrozící pokutu 20 tisíc korun v případě nerespektování. Policejní hlídky se tu prý objevují pravidelně.

Lidé na farmu přestali chodit
Lidé zatím nařízení převážně ctí. Život jim ale komplikuje. Například manželé Vránovi, kteří mají na kopci nad obcí Lužkovice biofarmu, kde chovají krávy a ovce a část jejich pozemku zabírá ovocný sad, přišli o důležité zákazníky. Aby se hosté k jejich hospodě a podniku, který nabízí třeba sušené ovoce a povidla, marmelády a mošty, dostali, musí odbočit ze silnice spojující Lužkovice a okraj Zlína do prudkého kopce na zelenou turistickou cestu. Tedy z okraje zakázaného území přímo do jeho středu. Mnohé to odradí.
"Od té doby, co vyhlásili zákaz chodit do přírody, nás lidi přestali navštěvovat. Občas někdo dorazí po cestě od silnice, po pěšině od lesa ale vůbec nikdo. Nemůžu ani narazit bečku, pivo by se zkazilo, nemám ho komu prodávat. Čekali bychom od státu nějakou kompenzaci," říká spolumajitelka farmy Lenka Vránová. O mnoho lépe na tom nejsou ani na farmě Hvozdná, která sídlí ve stejnojmenné vesnici v samém centru uzavřeného pásma. Chovají tady tři sta krav a obhospodařují devět set hektarů polí. "Nesmíme sklidit deset hektarů pšenice, dvacet hektarů řepky a jedenáct kukuřice. Musíme prý nechat divoká prasata v klidu a taky je třeba, aby měla co žrát. Jen na tom budeme tratit zhruba 800 tisíc korun," říká zootechnik farmy Václav Kužela.
Upozorňuje ale i na další škody, které podniku opatření vyhlášená kvůli moru přináší. "Kvůli tomu, že myslivci nesmějí střílet, jsou přemnožení i daňci. Jediný z nich sežere čtyřikrát více než divočák. Řádí tady navíc další škodná - liška," vypočítává. Na podzim farma na plochách, kde musí nechat plodiny stát, ani nezaseje. I tady čekají od ministerstva zemědělství náhradu škod.
Kdy kompenzace přijdou a v jaké výši, zatím není úplně jasné. Ministerstvo však slibuje, že s nimi počítá, a vybízí zemědělce, aby své žádosti posílali. "Oprávněnost každého požadavku bude vyhodnocena a případně upravena na základě výměry nesklizené plodiny, druhu plodiny, stavu porostu, předpokládaného výnosu plodiny a její předpokládané realizační ceny," napsala tisková mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Úřad se prý bude snažit vyřídit žádosti do třiceti dnů od jejich podání.
Ztráty ale nemají jen zemědělci. O víkendu se měl napříč červeným pásmem jet tradiční automobilový závod Barum rallye. Pro restaurace a ubytovací zařízení to byl vždycky jeden z nejúspěšnějších víkendů roku. Letos nikoli. Kvůli moru vedla trasa jinudy. "Když se jela rallye, měli jsme vždycky úplně plno, o to jsme teď přišli," říká šéfka penzionu Elko ve Hvozdné Vlasta Voráčová.
Zákaz vstupu do přírody ale ztížil život i obyčejným lidem. "Nemůžeme se psy na louky, na které jsme je chodili venčit. Teď je musíme posadit do auta a odvézt za ohradníky. Nemůžeme ani na houby, je to smutné, co nás postihlo," říká Marcela Vacenovská z Lužkovic a ukazuje na pole nad domem, kde myslivci našli dva uhynulé divočáky.

Nákaza je nejblíže v Polsku a na Ukrajině
Odkud se mor na Zlínsku vzal, je velkou záhadou. Nákaza byla potvrzena 26. června u dvou kusů nalezených v katastru obce Příluky, blízko zlínské Baťovy nemocnice. Nejbližší místa, kde se vir vyskytuje už déle, jsou přitom v Polsku a na Ukrajině. Čtyři sta až čtyři sta padesát kilometrů daleko. "Dosud nebyl prokázaný žádný kontakt s těmi lokalitami, divočáci si mezi sebou vir určitě předat nemohli, putují jen v období říje a jen desítky kilometrů. A na člověka se nepřenáší. Je to, jako by nákaza spadla z nebe. Podali jsme na policii trestní oznámení, protože samozřejmě není vyloučeno, že to byl něčí úmysl," vysvětluje veterinář Mahdalík.
Člověk by mohl být zdrojem nákazy v případě, že by u sebe měl suroviny z tepelně neošetřeného masa nemocných zvířat, které by se dostalo do přírody a k divočákům. Ti si nemoc předávají podobně jako lidé chřipku a virová onemocnění dýchacích cest.
Přenos ptáky či jinou zvěří je podle Mahdalíka velmi nepravděpodobný. V jižních zemích, jako je Portugalsko, Španělsko či Francie, které se s ní nejvíce potýkaly v šedesátých letech minulého století, je přenašečem i speciální druh klíšťat, který se však v Česku nevyskytuje.
Africký mor se poprvé přenesl právě na jih Evropy, až později i dále na východ. Během jedné z četných zakavkazských válek se však dostal spolu s vracejícími se vojáky i do Ruska, do petrohradské oblasti, a odtud do Pobaltí, kde je dnes výskyt moru spolu s Ruskem nejvyšší.
Česko bude moci být považováno za zemi, která se moru zbavila, až dva roky po nálezu posledního infikovaného zvířete. Jak dlouho budou platit opatření v červené zóně nákazy i v celém okresu, veterináři nyní nedokážou odhadnout. "Krizový stav oficiálně, pokud ho vláda neprodlouží, končí 29. srpna. I poté ale budou v červeném pásmu platit opatření v dnešním rozsahu dál, určitě několik týdnů. Zda to budou měsíce, nelze říci, záleží na tom, dokdy budeme nalézat nakažené divočáky. Ve zbytku okresu se ale nařízení zmírní, brzy by měl být povolen prodej masa zdravých zvířat do zvěřinových závodů," dodává Mahdalík.

Divočáci se přemnožili i v muničním skladu
Výjimečnou oblastí zlínského okresu, která straší nejen veterináře a chovatele, ale i policii, je areál bývalého muničního skladu ve Vrběticích. Tady jsou divočáci přemnožení násobně více než jinde v okrese. Za zhruba dvanáctikilometrovým plotem, který po výbuších dvou skladů na konci roku 2014 ohradil celé území, měli roky klid na množení. Nyní stovky zvířat ztěžují práci pyrotechnikům, kteří vybuchlou munici rozebírají a likvidují. Hrozí jim výbuchy i napadení.
"Při došlápnutí větší zvěře na munici, která je rozházená uvnitř areálu muničních skladů, může přijít nepředvídatelná exploze. Zejména při plošném sběru jsou pyrotechnici ohroženi divočáky, proto je s nimi pro jejich ochranu vždy jeden policista s dlouhou zbraní," uvedla tisková mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková.
Policie nyní zvažuje, že by na pěti místech plot přerušila, aby měli divočáci volnou cestu ven. Podle myslivců je to však zbytečné. "Oni si cestu vždycky najdou, pro ně není problém se pod plotem protáhnout," říká myslivecký hospodář spolku Valašsko Vlachovice Václav Obadal a ukazuje na volnou spodní část pletiva. Právě na místech, kde divoká prasata areál zejména kvůli nedostatku potravy opouštějí, na ně myslivci nejčastěji čekají. Úspěšně. "Od 1. srpna do dneška už jsme ulovili 35 kusů, na stejný počet jsme předtím potřebovali tři měsíce," poznamenal Obadal.
Naleštěnou kulovnici Ondreje Šamaje ale divočáci během úterní noci míjejí velkým obloukem. Pár větviček na levém okraji lesa sice zhruba ve 23.30 opakovaně zapraská, jsou to ale znova srny, které se vrátily za potravou.
"Dáme jim ještě pět minut. Jednou už se objevili v poslední chvíli," rozhodne těsně před půlnocí Šamaj. Poslední momenty utečou rychle. Myslivcovy prochladlé ruce pak sbalí deku a uloží dalekohledy do zeleného ruksaku. Podobných dlouhých večerů a nocí bez úlovku je prý většina. "Trofej je potřeba si vysedět. Třeba se zadaří už zítra," zašeptá lovec.

***

KDE SE VZAL AFRICKÝ MOR
Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích a prasat divokých, způsobené DNA virem rodu Asfivirus. Nemoc se vyskytuje zejména u volně žijících prasat savanových a bradavičnatých v subsaharské Africe. Je to jediný DNA virus přenášený členovci, přesněji klíšťáky rodu Ornithodoros, kteří se vyskytují pouze v tropických a subtropických oblastech. V oblastech bez výskytu klíšťáků (mírné pásmo Evropy, Asie, Severní Ameriky) se nemoc přenáší pouze přímým kontaktem či krmivem. Blechy, vši, krev sající mouchy, komáři ani klíšťata virus nepřenášejí. V Evropě se virus poprvé vyskytl v jižní Evropě, postupně se dostal do Ruska, Pobaltí, Běloruska, na Ukrajinu a nyní i do České republiky.

Aktuální informace o africkém moru prasat najdete na novém webovém portálu www.africkymorprasat.cz

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Do Dne za obnovu lesa se zapojilo 31 tisíc dobrovolníků

Do Dne za obnovu lesa se zapojilo 31 tisíc dobrovolníků

Lesnictví

Hlasujte v anketě! Fotogalerie v článku. Zhruba 31 000 lidí přilákala 19. 10. akce Den za obnovu lesa. Dobrovolníci při ní po celém Česku pomáhali s...

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Riziko šíření kůrovcové kalamity narůstá i ve vyšších nadmořských výškách

Lesnictví

V článku naleznete aktuální letecké záběry lesů v ČR. Dopady dlouhodobého sucha a následný rozvoj kůrovcové kalamity jsou již pozorovatelné prakticky na celém území České...

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Lesnictví

Do kampaně Lesů ČR s názvem „Sázíme lesy nové generace", která vyvrcholí již 19. října akcí „Den za obnovu lesa", se zapojí mnoho zajímavých osobností...

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby