Přihlásit

Krajina okolo Kratochvíle ožila po dvanácté parforsními hony (5plus2)

Zámek Kratochvíle kdysi stával uprostřed Netolické obory. Její krajinu využívají jezdci ke svému sportu i dnes. Místo za zvěří se ženou se psy po umělé stopě.

NETOLICE
Okolí zámku Kratochvíle na Prachaticku patřilo odedávna k místům, kde se šlechta oddávala svým radovánkám. Mezi ně patřily i štvanice zvěře, kterým holdovali rody Rožmberků a později i Schwarzenbergové. Zámek kdysi stával uprostřed Netolické obory. Slavnou historii si připomíná ale i dnes.
Letos už po dvanácté se v blízkosti zámku uskutečnil jarní parforsní hon, který pořádá Česká jezdecká honební společnost. Tentokrát se ho zúčastnilo 37 jezdců, kteří se do krajiny poblíž Netolic vydali na trasu dlouhou skoro 20 kilometrů hned dvakrát. Následovali přitom smečku 30 speciálně cvičených bíglů, kteří běželi po umělé stopě.
"Parforsní hony v této podobě mají velkou tradici v západních zemích a i u nás se pomalu začínají etablovat. Konají se pravidelně tady u Netolic a potom v Drahenicích a zdá se, že letos by se mohly uskutečnit i na jiných místech," říká jeden z pořadatelů dostihů Václav Filištein.
Jeho syn Ondřej už čtvrtým rokem vyráží do terénu jako vodič, tedy jezdec, který jediný zná trasu, kudy přesně hon povede. Spolu s ním jede ještě jezdec, který veze ve speciálních vacích na bocích zásobníky s odporně páchnoucí tekutinou, která slouží smečce za stopu. "Vyrážíme vždy jako první, a když zmizíme za obzorem, vydá se smečka po naší stopě. Dříve se jako psi využívala smečka foxhoundů, což jsou velcí psi, a tak musí být rozestup větší a všechno je ve velké rychlosti a bez možnosti většího odpočinku. Bíglové jsou pomalejší, což v takhle teplém počasí svědčí jak koním, tak jezdcům," vysvětluje Ondřej Filištein.
Okolí zámku velmi dobře zná a před závodem je jeho úkolem připravit i překážky, které musejí jezdci při honu překonávat. Zatímco kdysi se lovci vydávali za zvěří, především vysokou nebo liškami, dnes je hlavním účelem zkouška dovedností při jízdě v terénu.
"Snažíme se v co největší míře využívat přírodní překážky. Takže vybíráme různé strže, potoky, vodoteče, ale třeba i kamenné zídky, které se v krajině zachovaly, anebo padlé stromy. Celý hon je rozdělený na několik úseků zvaných loty, konec každého je připravený v místech, kde se mohou koně a psi napít," popisuje Ondřej Filištein.
Honů se pravidelně účastní jezdci z Německa, Rakouska a dalších států západní Evropy, už ale přijeli i Kanaďané nebo Japonci. Čechů je v současné době asi třetina a jejich podíl se každoročně zvyšuje, což znamená, že parforsní hon jako disciplína sportovního jezdectví začíná získávat i na našem území na větší popularitě. Jedním z jezdců, kteří se do Netolic vracejí pravidelně, je i známý herec Václav Vydra. Ten si loni právě na tomto honu při pádu z koně zlomil klíční kost. "Zatím jsem nechyběl snad ani na jediném zdejším honu, jen ten loňský pro mě tady skončil smolně a předčasně. Je to první veřejný hon každého roku, takže se sem moc rád vracím a beru to už skoro jako povinnost. Jsem zvědavý, jak bude trať letos připravena," říkal Vydra před začátkem letošní akce.
Právě v Netolicích každoročně sezona parforsních honů začíná. "Tradičně tento sport patří spíše k podzimnímu období, my ale hony na Kratochvíli pořádáme každoročně právě zjara, kdy jsou jezdci nejvíc natěšení. Je to výjimečná událost, proto sem vždycky přijede hodně lidí. Navíc je tady nádherná krajina, která byla po staletí vytvářena právě k těmto účelům," říká hlavní pořadatel Josef Nováček z České jezdecké honební společnosti.
Jedním z jejích cílů je právě upozorňování na staré a zapomenuté tradice lovů, které jsou dnes známé především z různých filmových zpracování. I na našem území ale kdysi patřily k oblíbeným společenským akcím.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Kraje dostanou peníze pro řešení kůrovcové kalamity

Kraje dostanou peníze pro řešení kůrovcové kalamity

Lesnictví

Kraje mají dostat od ministerstva zemědělství peníze na pracovníky, kteří budou vyřizovat žádosti soukromých vlastníků lesů o státní pomoc při obnově lesů po kůrovcové kalamitě...

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

ALSOL: Na kalamitu reagujeme navýšením výsadby a investicemi do cest a skladů

Lesnictví

Téměř pět milionů sazenic dřevin plánují letos na svých polesích vysadit Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL). Reagují tak na následky kůrovcové kalamity, která postihla...

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Rok 2018: lesnictví, jak ho neznáme

Lesnictví

Souhra mnoha nepříznivých faktorů, zejména pak dlouhodobého sucha a vysokých teplot ve vegetačním období, přispěla k dalšímu rozvoji kůrovcové kalamity na našem území. Rok 2018 změnil...

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Z tendru 2019+ zatím Lesy ČR podepsaly 70 % smluv

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dosud z osmimiliardového lesnického tendru 2019+ podepsal smlouvy na 32 ze 47 soutěžených jednotek. Příští týden by měl podepsat...

-4°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 84%

Vítr: 20.92 km/h

  • 03 Led 2019 -1°C -5°C
  • 04 Led 2019 0°C -5°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby