Přihlásit

Prase nezastavíš (Euro)

Přemnožená divoká prasata působí miliardové škody a situace se začíná vymykat kontrole. Účinných a proveditelných řešení však mnoho není

Kdyby Jiří Menzel točil Slavnosti sněženek dnes, musel by se scénář trochu více odklonit od původní Hrabalovy předlohy.
Rudolfa Hrušínského by výskyt divočáka v okolí Kerska pravděpodobně vůbec nevzrušil.
K pronásledování prasete by byl donucen až manželkou, která by si nechtěla nechat ujít státem vyplácené zástřelné. Zcela jistě by pak skolení zvířete nevedlo k srocení myslivců z širokého okolí a rvačce dvou znepřátelených vesnic.
Od počátku osmdesátých let, kdy Menzel film natočil, totiž prošel divočák dlouhou cestu od raritní trofeje po přemnoženého škůdce, se kterým si neví rady nejen Česko, ale prakticky celý svět. Problémy, které způsobuje, se přitom už zdaleka neomezují jen na maminky s dětmi vyděšené jedinci zbloudilými do obcí a měst.
Škody v zemědělství a v lesích jdou do miliard korun a nejpozději od výskytu prasečího moru v Česku je jasné, že přestává legrace. Pokud by se nákaza rozšířila i do domácích chovů, evropský obchod s vepřovým by se zhroutil a následky by bylo nutné počítat ne v jednotkách, ale stovkách miliard. Není divu, že nálada mezi chovateli začíná dosahovat hysterie.

Zničená pole, sežraná mláďata
Daniel Pitek si onu hrabalovskou atmosféru ještě dobře pamatuje. "Když hajný na Šumavě střelil divočáka, přijely se na to podívat tři lesní správy. Dneska tam nastřílí klidně osmdesát kusů ročně" vzpomíná nepřehlédnutelný zemědělec, lesník a myslivec v jedné osobě, který už léta zvelebuje pozemky v okolí Milešovky, kterým se snaží vrátit prvorepublikový ráz.
Přemnožení divočáci mu práci mírně řečeno komplikují. "U nás na statku máme ročně škody kolem půl milionu korun, ale počítá se to velmi složitě. Pokud prasata rozryjí trvalý travnatý porost, tak to musíte uvláčet a uválcovat, takže máte náklady na traktor, naftu, zaměstnance. Je tam také nižší výnos, jelikož tam pak nevyroste tolik travní hmoty, kolik by jí tam mělo být" sčítá Pitek.
Prasata likvidují úrodu pšenice, kukuřice či brambor, jen těžko vyčíslitelné škody vznikají na zemědělských strojích, které poškozují divočáky vyryté kameny.
Odhady se různí, uvádí se však, že přemnožená zvěř každoročně způsobí v zemědělství škody za jednu až čtyři miliardy korun.
Trochu jiná je situace v lesním hospodářství, kde prasata mohou být i přínosem.
Kypří půdu, takže se lépe ujmou semena lesních dřevin. Likvidují také larvy škůdců i drobné hraboše. Například Lesy České republiky (LČR) vyčíslily škodu způsobenou zvěří za období od července 2016 do konce června 2017 na 24 milionů korun, velkou většinu z toho však prasata způsobují pouze nepřímo. Na vině je spíše jelení, srnčí a daňčí zvěř, kterým prase vytváří cestu ničením ohradníků.
"Černá zvěř vyrývá sazenice nebo žaludy, poškozuje dřevěné i drátěné oplocenky, takže se do nich následně dostane i ostatní zvěř. Ta okusuje výhony dřevin, srnci výsadbu lesních dřevin vytloukají parožím" vysvětluje mluvčí LČR Eva Jouklová.
Nejvíce však pod divočáky trpí drobná zvěř, která z české krajiny rychle mizí. Hladová divoká prasata požírají malé zajíce, bažanty, koroptve a podle myslivců si troufnou i na srnčí mláďata.

Ideální stav: 11 tisíc divočáků
A tím se dostáváme k číslům. Český statistický úřad (ČSÚ) zaznamenává výsledky sčítání zvěře, které myslivci provádějí každý rok na jaře, tedy po období lovů, před obdobím reprodukce a letního příbytku zvěře na maximální stav. Podle ČSÚ ubylo v Česku za posledních deset let více než 85 tisíc zajíců a téměř sto tisíc bažantů.
Černá zvěř se s mírnými výkyvy drží na zhruba 60 tisících kusech. Na "oficiální" čísla však někteří hledí s nedůvěrou.
"Metodika sčítání je pofiderní. Lidé si sednou na posedy nebo se jdou projít po revíru, řeknou, co viděli. Spoustu zvěře nemusejí nebo ani nechtějí vidět" říká Pitek.
Poukazuje přitom na fakt, že ročně se v Česku uloví mezi 150 tisíci až 180 tisíci divočáků. V loňském roce, kdy stát začal myslivce v souvislosti s prasečím morem a jinými chorobami motivovat i finančními odměnami, to bylo podle ČTK dokonce 217 tisíc kusů. Podle Pitka pak na každé ulovené prase připadají tři až čtyři kusy, kterým se podaří uniknout.
Myslivci přitom mají dobrou motivaci divočáky "nevidět". Stát stanovuje u jednotlivých druhů zvěře minimální a normovaný stav. Vše mezi tím je ideální populace, která neškodí životnímu prostředí.
V Česku by tak mělo žít mezi pěti tisíci až jedenácti tisíci kusy divočáků. Tedy pouhá šestina stavů, než uvádí ČSÚ. Za překročení limitu hrozí uživatelům honitby pokuta až 200 tisíc korun. Ta platí i při nedodržení minimálního stavu, jako je tomu třeba u zmiňovaných zajíců.
Kolik takových pokut se ročně udělí, není snadné zjistit. Ministerstvo zemědělství odkazuje na krajské úřady a ty zase většinou na pověřené obce, od nichž by bylo časově náročně si data vyžádat. Třeba ve středních Čechách však loni nepadla ani jedna pokuta, jinde je to podobné.
V loňském roce nebyla v Jihočeském kraji udělena pokuta za překročení normovaných stavů zvěře ani pokuta za nedodržení minimálních stavů zvěře" přidává se mluvčí Jihočeského kraje Radek Šíma.
Vedle pokut by myslivecké spolky mělo k odstřelu černé motivovat i teoretické placení za škody zemědělců. Ani to však v praxi příliš nefunguje. Napáchaná škoda na polích často převyšuje finanční možnosti jednotlivých mysliveckých spolků. "Kdyby spolek škodu uhradil, tak je po spolku" říká Jan Záhorka z myslivecké komise Agrární komory. Výhled na vleklý soudní spor s nejistým výsledkem tak řadu zemědělců od vymáhání kompenzace odradí.

Prasatům svědčí kukuřice i řepka
Z pohledu zemědělců nesou tedy na přemnožených prasatech vinu především myslivci, kteří s cílem zaplnit revír co nejvyšším počtem zvěře nestřílí divočáky v dostatečné míře. Že pak vzniká škoda někde jinde, je už netrápí. "V jistých oblastech to tak skutečně může být," přiznává Miloš Ježek z Českomoravské myslivecké jednoty. Dodává však, že majiteli pozemků jsou nezřídka i sami zemědělci a právě ti rozhodují o plánu lovu zvěře a jeho dodržování.
A tak jednoduché to opravdu není.
Laxní myslivci mají možná na přemnožení kanců částečný podíl, celou vinu však určitě nenesou. "Základním úspěchem je životní strategie divočáků, kteří jsou schopni se přizpůsobit téměř jakémukoli prostředí a mají extrémní schopnost reprodukce, kdy pohlavní dospělost není dána věkem, ale kondicí mláďat. To znamená, že v oblastech s dostatkem potravy dosahují pohlavní dospělosti mnohem dříve než v oblastech chudších. A tento fakt je právě propojen se změnami zemědělské krajiny a hospodaření v ní. Během desetiletí se změnil styl hospodaření, které v současnosti nabízí daleko více atraktivních plodin v prostředí než v minulosti," říká Ježek.
V Česku obvyklé nekonečné lány řepky, kukuřice a pšenice představují pro prasata ideální životní prostředí i zdroj potravy.
Jednou z hlavních příčin přemnožení je tedy struktura českého zemědělství. "Jak se zvyšuje úživnost, zemědělská a rostlinná produkce, vzniká příznivý stav pro zvyšování stavu divokých prasat," přidává se i Jan Záhorka z Agrární komory.
Masivním odstřelem lze tedy řešit problém, příčina se však neodstraní. Proměnit strukturu českého zemědělství je přitom výrazně náročnější úkol. Kvůli kolektivizaci existují v Česku především velké farmy zaměřující se na intenzivní zemědělství.
Zmenšovaní pěstebních ploch na menší celky a zaměření na méně výnosné plodiny, které divočákům tolik nesvědčí, není v jejich ekonomickém zájmu. A pokud přijmeme tezi, že úkolem vlády je hlavně podporovat domácí ekonomiku, pak ani v zájmu státu.
Neúspěšně se aspoň částečně změnit poměry pokusil exministr Marian Jurečka. Ten navrhl, aby zemědělci nemohli po myslivcích považovat náhradu škody, pokud sami lány nerozdělí na menší celky.
Vzhledem k těžké vymahatelnosti takových škod však opatření jako neúčinné kritizovali nejen velcí zemědělci, ale i malí sedláci a celá novela nakonec stejně spadla pod stůl.

Sáhnout na dotace?
Podle Pitka by pomohlo jedině to, kdyby změny v krajině byly podmínkou pro příjem dotací. O to se (nejen kvůli divočákům) v současnosti pokouší Evropská unie, Česko je však ostře proti. Vláda argumentuje mimo jiné právě historickou velikostí českých farem a tím, že v opačném případě by šla proti zájmům agrárního sektoru.
Další z často zmiňovaných příčin přemnožení prasat je pak legislativní.
Komunistický režim oddělil zemědělství od myslivosti. Od šedesátých let minulého století je minimální výměra honiteb v Česku stanovena na 500 hektarů. Pouze málo zemědělců však dá dohromady tak velkou souvislou plochu. Jejich pozemky se pak automaticky přičleňují k jiné honitbě, a vlastník půdy hospodařící na svých pozemcích tak nemusí mít vliv na to, jak na nich hospodaří myslivci.
Pětisethektarový limit pro honitbu je jedním z nejostřeji diskutovaných opatření. Je však velmi nepravděpodobné, že by se ho podařilo zrušit. Myslivci, ale i někteří zemědělci argumentují biologickým chováním zvěře i lepším monitoringem toho, který z uživatelů honiteb za přemnoženou zvěř nese zodpovědnost.
"Zrušení nebo snížení minimální výměry honitby považuji za absolutně nesystémový krok," říká Ježek s tím, že podle něj by bylo vhodné výměru honiteb naopak zvýšit. Díky tomu by se podle něj zvýšila prokazatelnost objektivní odpovědnosti uživatele honitby za vyšší stavy oproti tvrzení, že zvěř přišla odjinud.
Jak tedy problém s prasaty řešit?
"Příroda si obvykle poradí," říká Pitek, který tím poukazuje na to, že prasečí mor se nešíří po Evropě jen tak. Toto "přírodní" řešení by však bylo pro všechny nejbolestivější.

Komentáře   

-2 # lesmistr 2018-02-13 12:46
Příčina a následky jsou dlouhodobě známé.

Přesto 1. pokračuje pěstování kukuřice, řepky...
na obrovských plochách.
Kdo má na tom zájem? Ten, kdo bere dotace. A kdo jich bere nejvíc? Začněte od míst nejvyšších.

2. je známo, že se nadále ( 80-90% honiteb!)
neloví dospělé bachyně ( mohly by být
a nebo už jsou plné), někde dokonce platí
zákaz pod pokutou ( minimálně
však výtka uživatele nebo hospodáře honitby).
Kdo má na tom zájem?
Myslivci.

3. předražené nájmy honiteb LČR s.p.
Avšak, jaký je ( lepší) jiný výběr nájemce
než finanční nabídkou? Žádný. To by byla korupce ještě vyšší než ve společnosti je.
A k ní jsou lidé, převážně ve vedení státních podniků,
hodně náchylní.

4. blíží se sčítání zvěře. Tak si každý odpovědný z vás uvědomte, jaká čísla píšete do výkazů a jaký je skutečný stav zvěře ( prase, jelen, muflon, daněk...)
Znovu se ptám, kdo na tom zájem?
Myslivci.

Naštěstí, zatím se AMP nerozšířil za hranice zlínského kraje. Jinak už budeme prasata skutečně jenom sbírat.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Adjunktem na léto: výzva Lesů ČR pro studenty lesnických škol

Adjunktem na léto: výzva Lesů ČR pro studenty lesnických škol

Lesnictví

Studenti středních a vysokých lesnických škol se letos v létě mohou stát na zkoušku adjunkty podniku Lesy ČR. Vyzkouší své znalosti v praxi, pomohou na kalamitních revírech...

Čti dál
Lesnický think tank navrhuje změny a opatření pro zvládnutí kalamity

Lesnický think tank navrhuje změny a opatření pro zvládnutí kalamity

Lesnictví

CZECH FOREST think tank vydal 23. 5. 2018 tiskovou zprávu, která představuje tuto iniciativu široké veřejnosti a uvádí některé návrhy opatření, které by podle názoru...

Čti dál
MZe předložilo návrh vyhlášky o OPRL a vymezení HS

MZe předložilo návrh vyhlášky o OPRL a vymezení HS

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství předložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Návrh vyhlášky byl připravován ve...

Čti dál
Pozvánka na veletrh INTERFORST 2018

Pozvánka na veletrh INTERFORST 2018

Komerční zpráva

13. mezinárodní veletrh lesního hospodářství a lesní techniky s odbornými přehlídkami a přednáškami se uskuteční 18. - 22. července 2018 v Mnichově. 

Čti dál

21°C

ČR - aktuální počasí

Slunečno

Vlhkost: 50%

Vítr: 28.97 km/h

  • 25 Kvě 2018 23°C 13°C
  • 26 Kvě 2018 25°C 11°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby