Přihlásit

Před 45 lety byla vyhlášena CHKO Beskydy (ekolist.cz)

5. března 1973 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy. Krajina horských hřebenů, hlubokých údolí, zurčících potoků a říček, rozlehlých lesů, rozkvetlých strání a starobylých dřevěnic. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin. Pozoruhodné jsou také druhově pestré louky a pastviny, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy.
 
CHKO Beskydy je svou rozlohou 1166 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků, které tvoří hranici se Slovenskem. Krajině moravskoslezského pohoří dominuje vrchol Lysé hory, končí zde a zároveň dosahuje nejvyšších nadmořských výšek na našem území karpatský horský oblouk. Správní středisko oblasti je v Rožnově pod Radhoštěm. Mimořádná estetická hodnota a pestrost krajiny vznikla historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Význam chráněné krajinné oblasti je podtržen vyhlášením 59 maloplošných zvláště chráněných území. Jsou to: 7 národních přírodních rezervací (NPR), 28 přírodních rezervací (PR) a 24 přírodních památek (PP). V rámci budování evropské soustavy chráněných území Natura 2000 byla celá CHKO navržena jako Evropsky významná lokalita a v roce 2005 zde byly zřízeny hned 2 ptačí oblasti - Beskydy a Horní Vsacko.
Nejvyšším bodem je vrchol Lysé hory (1324 m n. m.), nejnižším hladina Rožnovské Bečvy u Zubří (350 m n. m.). Maximální výškový rozdíl je tedy přes 978 m. Na území CHKO pramení řeky Bečva a Ostravice. Podnebí Beskyd ovlivňuje jejich poloha v centrální části Evropy. Střetávají se zde vlivy oceánického a kontinentálního klimatu. Mezi nejdůležitější faktory patří teplota, ta závisí především na nadmořské výšce daného místa. S vzestupem výšky o 100 m klesá teplota zhruba o půl až 1°C. Nejnižší hodnoty teplot má proto Lysá hora, průměrně 2,6°C, zatímco nejníže položené oblasti mají průměr okolo 7°C. Nejchladnějším měsícem je leden a nejteplejším je červenec.
Fauna v CHKO Beskydy
CHKO Beskydy je bohatá na faunu a flóru. Z fauny se zde vyskytují obratlovci i bezobratlí. Charakter fauny je podmíněn mnoha faktory. Moravskoslezské Beskydy jako součást karpatské soustavy leží na hranici s Českým masivem, představují téměř souvisle zalesněný horský celek s celou škálou vegetačních stupňů a lesních typů. Fauna je nejenom výsledkem dlouhodobého vývoje, ale i změn přírodního prostředí, které ve značné míře způsobil svou činností člověk.
Mnozí živočichové se s tlakem civilizace nedokázaly vyrovnat (tetřev hlušec, kočka divoká), některé vyhubené druhy se však v poslední době do Beskyd vrací (krkavec velký, rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk).
Z drobných savců můžeme zahlédnout veverku obecnou a plcha velkého, žije zde i vzácná myšivka horská. Dále lze zahlédnout netopýra velkého a vrápence malého. V minulých obdobích byly v Beskydech zcela vyhubeny naše velké šelmy. Díky zvýšení populací na Slovensku došlo k obnovení jejich výskytu u nás. Rys ostrovid znovu osídlil Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky, jeho stálá populace čítá asi 15-20 jedinců. Od roku 1973 je každoročně zaznamenána přítomnost medvěda hnědého a několikrát i jejich přezimování. Od roku 1994 žijí v severovýchodní části Beskyd trvale vlci a téměř každoročně vyvádějí mláďata. Šelmy zde působí jako selekční faktor a mají tak velký vliv na kvalitu populací býložravců a také tím udržují přírodní rovnováhu.
K nejohroženějším obratlovcům patří vodní živočichové, protože jejich životní prostředí bylo člověkem nejvíce pozměněno a poškozeno. Vymizela například mihule potoční. V současné době se na území Beskyd vyskytuje 35 druhů ryb, například pstruh potoční, vranka pruhoploutvá a lipan podhorní. Lze ale také spatřit i vydru říční či ledňáčka říčního. Z obojživelníků se zde vyskytují čolek karpatský, čolek horský, skokan hnědý, kuňka žlutobřichá, ropucha obecná a ropucha zelená. Z plazů lze spatřit užovku obojkovou, ještěrku živorodou a slepýše křehkého, či méně častou je zmiji.
Ptáci jsou zde zastoupeni velmi početně. Z ohrožených druhů dravců hnízdí v Beskydech včelojed lesní a ostříž lesní, objevuje se také jestřáb lesní a krahujec obecný. Jedním z nejvzácnějších ptáků beskydských hor je tetřev hlušec, který se zde dříve vyskytoval celkem hojně, dnes je zde jen několik kusů. Ze sov se zde vyskytují sýc rousný a kulíšek nejmenší, raritou je výskyt puštíka bělavého. Dále jsou v Beskydech ptáci jako je datel černý, datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, linduška horská, králíček ohnivý.
Z bezobratlých se v Beskydech udržely většinou populace nenáročných horských plžů jako je modranka karpatská, praménka a závornatka. Žije zde řada sekáčů, pavouků či brouků jako například střevlíci, hrobařík malý, chrobák lesní, tesařík, bezkřídlá kobylka, horský kovařík atd. Biotopy vyhledávají z motýlů zejména horští okáči, ohniváček celíkový a modrolemý, vřetenuška mokřadní, lišaj vrbkový a přástevník mátový, a na většině území vyhynulý kriticky ohrožený modrásek černoskvrný.
Bučiny a jedlobučiny představují nejrozšířenější typ přirozeného lesa v Beskydech. Rozvolněné porosty horských smrků a jeřábu ptačího jsou adaptované na extrémní klimatické podmínky vrcholových poloh v nadmořské výšce nad 1220 metrů. Rašelinné a podmáčené smrčiny se vyvíjejí na extrémně zamokřených půdách ve vyšších polohách Beskyd. Suťové lesy se vyvíjejí na špatně přístupných strmých a kamenitých svazích s výchozy skal. V Beskydech můžeme najít i horské olšiny na březích bystřin v horských polohách, především v severní části území. Podhorské a horské pastviny tvoří krátkostébelné trávníky na málo úživných půdách, kde se daří jen nenáročným druhům rostlin. Louky a pastviny jsou v létě rozkvetlé mnoha barvami a mohou zde růst dokonce i vzácné orchideje. V Beskydech jsou pěnovcová prameniště přirozeně vzácná.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

SVOL: Zákaz úmyslných těžeb zlikviduje nestátní vlastníky lesů

Lesnictví

Nová anketa! Ministr zemědělství Miroslav Toman 12. 9. prohlásil, že MZe zvažuje plošný zákaz mýtních úmyslných těžeb jako opatření podporující rychlejší zpracování kůrovcové kalamity. Jak uvádí...

Čti dál
Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Rozsah kůrovcové kalamity představuje vysoké riziko pro rok 2019

Lesnictví

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce...

Čti dál
Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Na boj s kůrovcovou kalamitou půjdou miliardy, uvedl M. Toman

Lesnictví

Na zasedání vlády, které proběhlo ve středu 12. 9. 2018, ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že pro zvládnutí kůrovcové kalamity je nutné řídit postupy na...

Čti dál
Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Katastrofa v českých lesích na leteckých snímcích

Lesnictví

V aktuální fotoreportáži přináší redakce Silvaria fotografie z rekognoskačního letu nad lesními porosty vybraných krajů. Trasa letu z velké části kopírovala oblasti šíření kůrovcové kalamity...

Čti dál

16°C

ČR - aktuální počasí

Jasno

Vlhkost: 83%

Vítr: 6.44 km/h

  • 20 Zář 2018 27°C 13°C
  • 21 Zář 2018 29°C 14°C

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK PEFC Lesnicko-dřevařská komora ČR

Naše další weby