Petra Kulhanová
Ekologické organizace napadly výjimky vydané Správou CHKO Jeseníky, které umožňují i kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací Jeseníků. Podle aktivistů správa při řešení kůrovcové kalamity selhává a je vstřícná k zájmům lesníků a těžařů, tvrdí navíc, že všechna její rozhodnutí jsou v rozporu s metodikou Ministerstva životního prostředí. Vedení správy kritiku odmítá a uvádí, že jsou při zásazích vůči kůrovci maximálně zohledněny zájmy přírody. Výjimky jsou nyní v odvolacím řízení.
Jiřetín podal stížnost EK v souvislosti s kácením v Krušných horách
Město Horní Jiřetín podalo stížnost Evropské komisi v souvislosti s kácením a těžbou dřeva v Krušných horách v oblasti Mostecka. Radnice společně s hnutím Greenpeace požadují ochranu území. Krajský úřad nyní jedná s vlastníkem o uzavření smlouvy.
Liberecký kraj založil koordinační skupinu pro boj s přemnoženým kůrovcem. Lesy na území kraje trápí od roku 2018, aktuálně devastuje nejvíc lesní porosty v Lužických horách na Novoborsku. Koordinační skupina by měla zajistit lepší komunikaci a prosazovat bude také zájmy dotčených samospráv.
Majetkoprávní změny u státních lesů
Státní podniky Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky ČR na základě souhlasu vlády ČR ze dne 7. června 2021 provedou rozsáhlou vzájemnou úpravu majetkoprávních vztahů. Lesy ČR získají právo hospodařit k pozemkům o rozloze 32 495,43 hektaru (včetně staveb), které se nacházejí převážně ve zrušených vojenských výcvikových prostorech Ralsko a Mladá a dosud patřily VLS ČR. VLS ČR recipročně získají souvislé části lesních majetků o rozloze 41 009,92 hektaru, na kterých lze hospodařit a zároveň plnit úkoly při zajišťování obrany České republiky.
Rozhovor s ekonomem PhDr. Lukášem Kovandou, Ph.D. V loňském roce bylo v České republice vytěženo rekordní množství dříví – 35,8 milionu metrů krychlových. Vysoké nahodilé těžby měla většina středoevropských států. Paradoxně stavební trh hlásí nedostatek dříví a strmý růst jeho ceny. Na hlavní příčiny, které komodity a výrobky ze dřeva jsou tímto vývojem nejvíce ovlivněny a jaký lze očekávat další vývoj, jsme se zeptali Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, člena Národní ekonomické rady vlády a autora ekonomické literatury.
V čele Arcibiskupských lesů a statků Olomouc stanul Arnošt Buček
Novým jednatelem společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc byl zvolen Arnošt Buček, dosavadní ředitel výrobního úseku společnosti. Ve funkci tak nahradí Petra Skočdopole, který náhle zemřel v neděli 13. června ve věku nedožitých 50 let.
Záchrana genofondu krkonošského smrku
Koncem 70. let 20. století došlo na území Krkonoš k destrukci lesních ekosystémů kombinovaným působením imisí, klimatických extrémů a biotických škůdců. Imisně-ekologická kalamita byla po roce 1981 příčinou velkého úbytku dospívajících a dospělých, zejména smrkových porostů, včetně těch, v kterých lze smrk považovat za autochtonní. Katastrofická situace vyžadovala rychlé a efektivní řešení, jehož rámec poskytoval program Záchrana genofondu geograficky původních druhů lesních dřevin v Krkonoších.
Lesy ČR začaly kácet dřevo na obnovu domů zničených tornádem
Státní podnik Lesy České republiky začal kácet první dřevo na krovy pro obnovu domů zničených na jižní Moravě čtvrtečním tornádem. Dřevorubci ve státních lesích v okolí obce Gajer na Svitavsku vybírali a poráželi smrky, z nichž půjdou udělat trámy o délkách deset až 12 metrů. Právě takové trámy jsou obvykle potřeba pro postavení nových krovů. Lidé postižení tornádem dostanou dřevo od LČR darem.
Vichřice poničila státním Lesům ČR asi 100 000 m3 dříví
Vichřice na konci minulého týdne poničila v lesích státního podniku Lesy České republiky (LČR) v celé zemi podle prvních odhadů asi 100 000 metrů krychlových dřeva. Představuje to asi 100 000 stromů. V lokalitě jižní Moravy, které zasáhlo tornádo, lesníci škody odhadují na asi 40 000 metrů krychlových poškozeného dříví. Finančně podnik škody zatím nevyčíslil.
Anketa uvnitř článku. Středočeští zastupitelé 28. 6. podpořili vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Pro bylo 39 zastupitelů, tři proti a sedm se zdrželo. Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít Sněmovna. Park má zabrat zhruba 100 čtverečních kilometrů z nynější Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko, tedy zhruba 16 procent.













