MICHAL BABOR Dřevostavby se na bytové výstavbě podílejí jen asi 3 %. V sousedních vyspělých zemích je toto číslo až desetkrát vyšší. Jaké jsou nejčastější argumenty proti dřevěným stavbám?
1. Nízká životnost
Dřevo u nás bylo na rozdíl od zahraničí pokládáno za podřadný stavební materiál a dřevěné domy byly podle stavebních řádů platných v předchozích dvou stoletích povolovány ve městech jen ojediněle.
Z hlediska životnosti je dřevo plně srovnatelné s ostatními stavebními materiály: po celou dobu existence je třeba dřevěnému domu věnovat náležitou péči tak jako stavbě z cihel nebo jiného materiálu. Dobrý je příklad takzvaných finských domků, staveb z vrstvené sendvičové konstrukce, které u nás vyrostly v rámci válečných reparací, slouží svým obyvatelům dodnes a jejich šedesát let není na konstrukci příliš znát.
2. Špatné tepelně izolační vlastnosti
Dřevostavby, mluvme spíše o domech na bázi dřeva, tedy takových, jejichž součástí je dřevěná konstrukce vyplněná izolací a doplněná dalšími vrstvami, mají dokonalé předpoklady pro splnění nízkoenergetického či pasivního standardu. Vytápění zděné stavby probíhá na principu akumulace - pro dokonalou tepelnou pohodu je nejprve třeba zahřát stěny, pak teprve vzduch v místnosti. U dřevostaveb je tomu naopak - nejprve se ohřívá vnitřní vzduch. Protože jejich tepelná izolace je velmi dobrá, není třeba počítat s akumulací, takže k vytápění lze použít i přímotopy, které jsou jako zdroj tepla pro zděné stavby, zejména starší, nevhodné.
3. Vysoká hořlavost
Při hoření dřeva se na jeho povrchu vytváří zuhelnatělá vrstva, která brání přístupu kyslíku do hloubky dřeva a zpomaluje tak jeho destrukci. Na rozdíl od ocelových konstrukcí, které se při požáru hroutí velmi rychle a neočekávaně, dřevo hoří pomalu, což může být výhodou při hašení.
Moderní dřevěné konstrukce jsou proti požáru velmi odolné a paradoxně větší nebezpečí pro uživatele představuje hoření vnitřního vybavení než konstrukce. Odolnost vůči požáru po dobu 30 až 60 minut, kterou požadují požární normy pro rodinné a bytové domy na bázi dřeva, lze zajistit obklady sádrokartonem nebo sádrovláknitými deskami, případně zvětšením průřezů konstrukčních prvků.
4. Škodí životnímu prostředí
Někdy se lze setkat s námitkou, že kvůli domům ze dřeva se ničí naše lesy neúměrným kácením. Les je živý organismus, který prochází neustálým procesem vzniku a zániku. Zalesněná plocha naší republiky se za posledních 200 let zvětšila o celou třetinu a každý rok v našich lesích doroste asi 18 milionů krychlových metrů dřeva, přičemž roční výtěžnost se pohybuje kolem 15 milionů. Pro srovnání - v sousedním Rakousku doroste každé dvě minuty dřevní hmota postačující k výstavbě jednoho průměrného dřevěného domu, u nás je tato doba ještě asi o 15 % kratší. Dřevo je navíc mezi konstrukčními materiály jediným trvale obnovitelným zdrojem a na výrobu stavebního řeziva se spotřebuje mnohem méně energie než na výrobu cihly nebo betonu.
5. Destrukce hmyzem a houbami
Ten, kdo někdy viděl krov starého domu napadený dřevomorkou nebo dřevokazným hmyzem, by si mohl myslet, že stejný osud potká i dřevěný dům. Jenže destrukční vlivy, byť jiného charakteru, mohou potkat stavbu z jakéhokoli materiálu. Kvalitní dodavatelé používají pro stavbu výhradně suchý materiál s obsahem vody do 10 %, který je vůči škůdcům dostatečně rezistentní. Dalším základním předpokladem je dodržení konstrukční ochrany dřeva, která zabrání pronikání vlhkosti do konstrukce.
6. Vypadají jako chata
Tento argument je založen pouze na subjektivním vnímání. Někomu může přiznaný konstrukční materiál dělat dobře, protože má blízko k přírodě, jiný chce mít alespoň pocit, že bydlí ve fortelném domě. V podstatě záleží pouze na tom, jakou představu má stavebník o svém bydlení a jak se na této vizi shodne s architektem či projektantem. Roubená stavba či srub budou skutečně vypadat jako víkendové bydlení, ale na okraji lesa budou působit velmi přirozeně. Naopak dům z hrázděného zdiva s bohatým prosklením může být problém uprostřed husté výstavby, protože se bude obtížně bránit zvědavým pohledům do interiéru. Fasáda montované dřevostavby může mít minerální omítku nebo obklad z lícových cihel - dřevěnou konstrukci by pod ní hledal jen málokdo.
7. Jsou dražší než zděný dům
Náklady na obytnou výstavbu jsou u nás určovány dominantními technologiemi - zděnou či betonovou. Každý produkt, je-li nový nebo nepříliš rozšířený, je nákladnější a dřevostaveb se to v minulosti týkalo také. V současné době už jsou dřevěné rodinné i nízkopodlažní bytové domy i za situace relativně nízké poptávky zcela konkurenční v nákladech i cenách. Oproti zděnému domu se stejnou zastavěnou plochou však nabízí dřevostavba o osm až deset procent podlahové plochy více, protože díky výborné izolaci mohou být obvodové stěny tenčí. A kdo by nechtěl jeden malý pokoj navíc zdarma... S větším rozšířením dřevostaveb lze ještě očekávat snížení materiálových i režijních nákladů.