ROŽNOV POD RADHOŠTĚM / Uschlé stromy, mýtiny, které ještě voní čerstvě vytěženým dřevem, a neutuchající hluk těžké techniky. Beskydské lesy v okolí Rožnova pod Radhoštěm jsou v centru kůrovcové kalamity.
Přemnožený škůdce ale ukazuje na mnohem větší problém. „Řešíme tady klimatickou změnu, která postihuje celou střední Evropu," upozorňuje Jaromír Válek, lesní správce Lesů ČR v Rožnově pod Radhoštěm.
O tom, jak vážná situace je, svědčí nejen pouhý pohled, ale i statistika. Loni v lokalitě kolem Rožnova vytěžili 106 tisíc metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem. Ještě v roce 2008 to přitom byla pouhá tisícovka.
V lesích jsou k vidění hromady klestí překrytého plachtami. Při bližším pohledu je jasné, že jsou plné uhynulých brouků. Je to past, jeden ze způsobů, jak s kůrovcem bojovat.
Cedulka s varováním informuje, že plachta je napuštěná insekticidem. Účinkuje velmi rychle. „Pod ní je feromon, který láká speciálně kůrovce," říká vedoucí odboru lesního hospodářství Lesů České republiky Jiří Groda a opatrně nabírá hromádku brouků na list papíru.
Stovky tisíc brouků
Další zatím poletují kolem, jsou totiž úplně všude. Z jednoho kubíku stromů jich může vyletět odhadem až 100 tisíc.
Jde o několik problémů v jednom a všechny začínají suchem. To trvá už několik let v řadě a oslabuje stromy, které se pak nedokážou bránit škůdcům. Zároveň se zvyšuje teplota a kůrovec se díky tomu rychleji množí. Běžně se nová generace vylíhne za šest týdnů, pokud je ale v průměru o jeden dva stupně Celsia víc, stačí tři týdny. „Vývoj se neuvěřitelně zrychlí, a čím víc brouků se vylíhne, tím víc stromů napadnou," potvrzuje Groda.
Množství napadených stromů skokově narostlo v letech 2012–2013 a extrémní sucho dalších let udělalo situaci kritickou. Tehdy se ale průměrná roční teplota na stanici u Valašského Meziříčí ještě pohybovala kolem 6 stupňů Celsia a to škůdci tolik nenahrávalo. Letos už je na 10 stupních. A srážky klesly zhruba na jednu třetinu zdejšího normálu.
POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2
Sucho a kůrovec ničí beskydské lesy
DOKONČENÍ ZE STRANY 1
„Má to daleko širší souvislosti," říká rožnovský starosta Radim Holiš. „Už máme zkušenost s tím, že když zmizel les, který chránil lokální zdroj pitné vody, přišli jsme následně i o ten zdroj. Obrovský problém může nastat, pokud přijdeme o les kolem vodní nádrže Stanovnice," dodal.
Tam je třicetiletý jehličnatý porost, který má zásluhu na tom, že zdroj pitné vody pro velkou část Valašska zůstává čistý.
Rožnovská radnice plánuje svolat experty na lesnictví a ochranu krajiny, aby vytipovali nejodolnější druhy stromů. Výhled do budoucna je totiž neradostný. Smrkové lesy v nižších polohách postupně téměř úplně vymizí, přesunou se do míst s nadmořskou výškou nad 800 metrů.
Jaké lesy porostou níž, je – zjednodušeně řečeno – jedno. Jen když nějaké budou, aby bránily erozi půdy. Kromě toho se začnou ve velkém stavět rybníky, nádržné hráze na potocích i řekách, poldery. Jejich úkolem bude zadržet vodu, která naprší.
Šedesát tisíc kubíků „prožraného" dřeva ročně
„To ale znamená zjednodušit povolovací systémy. Dnes trvá dva tři roky, než vyřídíte povolení na jakoukoli přírodě blízkou protipovodňovou stavbu, a pak je za dva měsíce hotová," poznamenal Holiš.
A přidává postřeh ze začátku letošního roku. „V městských lesích jsme zaznamenali aktivního kůrovce už v lednu. To, co se tady děje, přepisuje skripta o lesnictví," říká.
Lesníci rozmisťují mezi stromy lapače, což jsou skříňky s feromonem, které brouky nalákají a nepustí ven, ale i lapáky v podobě pokácených stromů nebo hromad klestí. Je jistá šance, že se kůrovec nastěhuje do nich, a ne do rostoucích stromů.
Vůbec nejdůležitější ale je dostat napadené dříví co nejdřív z lesa. V současné době se jen z lokality nad Rožnovem vozí 60 tisíc kubíků dřeva ročně.