Situace ve zdejších porostech s historickou převahou smrků začala být kritická, Kraj Vysočina už ji začal řešit na úrovni kalamitního štábu. Podle ředitele jihlavské expozitury s. p. Lesy ČR Jana Sováka je kritická i prognóza.
Postiženy jsou lesy všech vlastníků
Nejhorší situace mezi lesními správami pod jihlavským ředitelstvím je na Telčsku. „Bývala tu vyhlášená běžkařská oblast. V posledních letech ale téměř nesněžilo," popsal příčiny současného stavu zdejší lesní správce František Vala. Extrémní a dlouhodobý nedostatek vláhy stromy tak oslabil, že už nejsou schopny se proti kůrovci bránit. Lýkožrout smrkový s posilou severského „bratra" je přítomen i v „zeleném dřevě", nejen v suchých rezavých stromech viditelných zdaleka. Na identifikaci takových stromů a jejich likvidaci nyní Lesy ČR soustředí veškeré síly včetně brigádníků z řad studentů tematicky zaměřených škol. A harvestorovou techniku poptávají v celém schengenském prostoru.
„Když soukromník sedlák přijde do svého lesa, začne kácet suché stromy. My nemáme prostředky ho přesvědčit, že to nemá cenu, že má kácet ty napadené zelené, protože z těch se teprve brouk chystá vylétnout," posteskl si lesní správce nad jedním z mnoha zdrojů potíží. Postiženy jsou lesy všech vlastníků. Historicky v nich převažuje smrk vysazený před 80 až 100 lety, kdy na Vysočině panovaly úplně jiné klimatické podmínky. Nové výsadby proto upřednostňují druhovou pestrost při důrazu na hlouběji kořenící druhy. Jak přitom poznamenal Jiří Groda, pověřený vedením lesního a vodního hospodářství Lesů ČR, i přes snahu používat nové technologie až 25 % sazenic v důsledku sucha hyne.
„Vláha je zásadní problém," potvrdil. Přesto se i v důsledku přísného zákona postupuje co nejrychleji, aby plochy nezůstaly holé. Nové porosty pamatují na to, aby jejich skladba čítala pět až sedm druhů, většinou ve prospěch listnatých stromů a jedle. „Letošní a příští rok už to nebude jiné, poškození porostů je masivní. Pokud se zvýší srážky, ke zlepšení by mohlo dojít nejdřív napřesrok," uvedl Groda.
Ve státních lesích se za prvních sedm měsíců letošního roku vytěžilo v rámci Vysočiny už 303 500 kubíků kůrovcového dříví, příští rok se odhaduje, že tu bude potřeba vytěžit pět miliónů kubíků, což je takový objem kůrovcového dříví, jaký se vytěžil vloni u všech vlastníků v celé zemi.
„Na Vysočině už dávno přesáhlo řešení aktuálního problému s kůrovcem možnosti kraje. Hrozí absolutní rozpad lesního hospodářství," uvedl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek s tím, že střízlivý odhad nákladů na likvidaci kůrovcové kalamity na Vysočině hovoří o pěti miliardách korun a vláda by se k věci měla postavit čelem.