REDAKČNÍ SLOUPEK

Kůrovcová kalamita trápí Česko už druhým rokem a rozhodně se nezdá, že by se tenhle malý ošklivý a otravný brouk vzdával. Je k nevíře, co dokáže natropit za škodu, pokud se k léčbě lesa nepřistoupí včas.

Není pro něj až tak důležité, jedná-li se o strom zdravý či nemocný. Prostě je to tak, že si asi řekne kde, kdy a co může, to zničí a jednoduše sežere. Je nenasytný, těžko zastavitelný, těžko objevitelný, a když už ho objevíte, pak vězte, že už má plno kamarádů, které dokázal přesvědčit o tom, že je nutné les sežrat a zlikvidovat a kteří se neskutečně rychle množí.

Podobně je to, napadá mě, i u lidí v kolektivu, ať už pracovním nebo jen takové té partičce. Ovšem s tím rozdílem, že partička si takového kůrovce lézt pod kůru a hlodat její celistvost dlouho nenechá a udělá s ním rázný konec jako pesticid. Současně schopní dobrovolníci z partičky sběrem larev dokážou tohoto broučínka respektive jeho zhoubné larvičky posbírat a účinně zlikvidovat.

Pavel JÁCHYM

Celý článek najdete v MF Dnes.