Českomoravská myslivecká jednota je již 98 let hlasem českých, moravských a slezských myslivců, píše pan Waic ve svém, tradičně ublíženém, shrnutí, proč proboha nikdo jiný než právě ČMMJ nemá co povídat, co se jak bude dít na českých, moravských a slezských honebních pozemcích. A má zde pravdu. ČMMJ je tímto hlasem, reprezentuje názor 55 tisíc členů a snad i 80 % držitelů loveckých lístků. Tečka a poslední pravda pana Waice.
Ona totiž ČMMJ není hlasem vlastníků, správců a ani hospodářů na honebních pozemcích. Prostě není, a bohudík (sice asi ne pro zájmy reprezentované ČMMJ) se píše rok 2021 a o svém majetku vlastníci prostě chtějí rozhodovat sami. A pokud bychom měli vážit hlasy, jak se do toho pustil pan Waic, pojďme položit na stůl jakou výměru honebních pozemků reprezentují členové ČMMJ. A pokud to je taková síla, jak naznačuje ČMMJ snad v každém svém vyjádření, proč odmítají rozmrazit tvorbu honiteb, včetně výměry. Reprezentují přece většinu, tak sem s návrhy na pětitisícové honitby. Proč je taková myslivecká síla nevytváří? Protože ta síla není podložená tím základním, a to vlastnictvím honebního pozemku, protože si hodně z oněch 55 tisíc členů zvyklo nakládat s cizím majetkem bez respektu k představám, které o svém lese, poli, vodě aj. má ten, jemuž patří, jež je spravuje, financuje a oprávněně z těchto statků čeká užitek a sám se dokáže a chce rozhodnou, jakou část z něj přenechá někomu jinému.
Celý článek najdete zde