Aktuální diskuse spojená s novelou zákona o myslivosti odkrývá řadu složitých otázek, které s péčí o volně žijící živočichy označované jako zvěř souvisejí. Populace zvěře nejsou neměnné, nezajímají je hranice našich pozemků a péče o ně je složitou a odpovědnou činností, která má řadu pravidel a parametrů. Na jedné straně by měla zohledňovat prostorovou a kvalitativní strukturu ekosystémů v krajině, na straně druhé by měla zohlednit vlastnické vztahy, protože ať chceme nebo ne, stále se jedná o objekt lidské péče v člověkem silně pozměněné a aktivně využívané krajině. S vědomím, že na většině území ČR nelze objektivně stanovit a vlastnicky vymáhat dosažení optimálních výměr honiteb (kromě výjimek jako jsou např. pozemky ve vlastnictví státu ve vojenských újezdech), neboť plošně přesahují existující vlastnické struktury v krajině, se domníváme, že v takovém případě je lepší cestou silnější uplatnění práv vlastníků pozemků. S těmito právy je spojena i odpovědnost, která při dobře nastavených dalších parametrech novelizovaného zákona může přinést lepší způsob péče o zvěř a současně snadněji a rychleji umožní nalezení harmonické vyváženosti mezi stavy zvěře a stavy ekosystémů.
Z výše uvedených důvodů proto podporujeme zmenšení výměry vlastních i společenstevních honiteb na úroveň 200–250 ha a dovolujeme si k této otázce níže připojit naše odborné zdůvodnění.
Naším stanoviskem se odkazujeme a hlásíme k bodu programového prohlášení Vlády ČR „Posílíme pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb. Včasné řešení problémů s přemnoženou zvěří či škůdci uchrání krajinu před většími škodami a ušetří veřejné peníze“. V tomto kontextu vyzýváme Vládu ČR k realizaci této části vládního prohlášení a poslance pětikoalice vyzýváme k hlasování úpravy velikosti honiteb ve výše uvedeném smyslu vládního prohlášení.
Celé stanovisko najdete zde