"Minulé dva roky byly semenné. Souvisí to se suchem, protože smrky se při suchu cítí ohrožené a snaží se rozmnožit. Naposledy byly semenné roky v letech 2003 a 2004. Může se stát, že smrk nemusí po dalších osm až deset let zaplodit," řekla Neznajová. Důležité podle ní je to, že vysoká úroda byla loni rovnoměrně po celé České republice, protože semena pocházející ze smrků z jedné lesní oblasti, například z Podkrkonoší, nelze použít jinde.
Ne u všech dřevin ale byla loni situace tak příznivá jako u smrku. "Například buky měly nasazeno na kvetení a bohatou úrodu, ale letní přísušky způsobily opad a nedostatek osiva," uvedla Neznajová. Jednoroční výpadek by ale vysazování buku negativně ovlivnit neměl. Školkaři budou muset použít buková semena ze zásob, lesníci si také mohou poradit například přirozenou obnovou bukového lesa.
Semenářský závod v Týništi vnikl v roce 1971 a je největším svého druhu v Česku, ročně jeho asi 20 zaměstnanců podle výše úrody zpracuje 100 až 200 tun šišek. Hlavními odběrateli semen jsou lesní školky, například firem Wotan Forest, Lesoškolky Řečany nad Labem a Lescus Cetkovice. Pro potřeby lesních školek samotných Lesů ČR jde produkce v řádu procent.
Smrkové šišky se v drtivé většině v lese sbírají z pokácených stromů, jen ze stojících stromů se sbírají u jedlí a douglasek. Šišky se nejprve předčistí a ve velkých zásobnících se nechají proschnout. Pak putují do sušárny, kdy se suší vzduchem teplým přes 40 stupňů Celsia. V bubnovém stroji pak následuje vypadání semínek ze šišek, takzvané luštění. Na dalších strojích se semínka zbaví křidýlek a vyčistí se. Čistá semínka pracovníci zataví do vakuových pytlíků a uloží do skladu s teplotou tři až pět stupňů.
Kilogram smrkových semen závod prodává za 5440 korun bez DPH. Z jednoho kilogramu semen lze vypěstovat 40 000 sazenic a osázet deset hektarů lesa.
red.