Vytisknout stránku

Využití domácích druhů topolů při obnově lesa

Při úvahách o aktuálních problémech obnovy lesů se pozornost vědců i lesníků obrací k dříve opomíjeným dřevinám, mezi něž dosud patřily i domácí druhy topolů. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti předkládá metodiku, která představuje vlastníkům lesa možnosti využití domácích druhů topolů – topolu osiky, topolu černého, topolu bílého, topolu šedého – v různých pěstebních variantách od zakládání přípravných porostů náhradní dřeviny po zvyšování biodiverzity lesních i nelesních ekosystémů vytvářením porostů a porostních skupin těchto opomíjených dřevin mezi dalšími lesními dřevinami. 

Jednoletá kultura topolu černého. Foto: Luďka Čížková Jednoletá kultura topolu černého. Foto: Luďka Čížková

Používání topolů jako přípravné dřeviny je jednou z možností rychlé obnovy lesního prostředí na rozsáhlých holinách a je v souladu s nezbytností vytvářet lesy prostorově diverzifikované, ekologicky stabilní, s nepřerušeným plněním produkční funkce. Po velkoplošných katastrofách mohou mít prioritu i mimoprodukční funkce lesa. Topoly svým charakterem pionýrských dřevin s rychlým růstem mohou plnit všechny požadavky včetně dočasnosti zakládaných porostů.

Na výzkum topolů se dlouhodobě zaměřují vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, kteří v rámci projektu „Návrh alternativní druhové skladby dřevin pro lesní ekosystémy se sníženou ekologickou stabilitou v důsledku fyziologického sucha“ připravili pro lesníky příručku „Možnosti využití domácích druhů topolů v lesnické praxi“.

V období, kdy je nutné zalesnit rozsáhlé kalamitní holiny, je možné využít všech specifických vlastností topolů jako pionýrské dřeviny, především schopnosti rychle přirůstat na nechráněných exponovaných plochách a produkovat v krátkém čase velký objem dřevní hmoty. V tomto smyslu legislativa nyní umožňuje vlastníkům lesa velmi rozsáhlé použití topolu osiky.


Výsadba topolu osiky v prvním roce. Foto: Luďka Čížková

V českém lesním hospodářství byl topol osika považován za plevelnou dřevinu a v kulturách a porostech záměrně likvidován po celá desetiletí. V současné době pod vlivem probíhající kůrovcové kalamity nebývalých rozměrů a z ní vyplývající nutnosti změnit způsob hospodaření v lesích dochází k mírnému obratu v legislativě a lesníkům je doporučeno pracovat s osikou při obnově lesa.

Osika má nezastupitelnou meliorační funkci zejména v porostech jehličnatých dřevin a při obnově lesa na rozsáhlých kalamitních holinách po smrčinách, kde je zlepšení půdních vlastností důležitým faktorem zdárného vývoje následných porostů. Zlepšování fyzikálních a chemických vlastností lesní půdy v časovém horizontu 10–20 let má přímý dopad na půdní úrodnost a pozitivně tak ovlivňuje ekonomiku hmotové produkce cílových dřevin. Spolu se zajišťováním mimoprodukčních funkcí lesa zejména ve velkoplošně narušených územích je ekonomická hodnota významu porostů přípravných dřevin nevyčíslitelná.

Teprve aktuální problémy v lesnictví spojené s hromadným odumíráním dřevin pěstovaných v nižších a středních polohách (např. jasany, olše) působením houbových patogenů vyvolaly potřebu ověřovat možnosti pěstování dosud opomíjených dřevin, k nimž vedle topolu osiky patří i topol bílý, topol šedý a topol černý. Metodika je první českou publikací, která obsahuje informace a doporučení k pěstování všech druhů topolů, které jsou původními druhy na území České republiky, ale v lesním hospodářství byly vždy opomíjeny.


Přirozené zmlazení osiky náletem semen na čerstvé holině. Foto: Luďka Čížková

Postupy uvedené v metodice vědci ověřovali na výzkumných plochách provozního charakteru, v reálných ekonomických poměrech a v přírodně-klimatických podmínkách poznamenaných dlouhotrvajícím suchem.

Doporučené metodické postupy mají vazbu na novelizaci národní legislativy upravující hospodaření v lesích po velkoplošném odlesňování v důsledku kůrovcové kalamity. Metodika obsahuje doporučení úpravy minimálního hektarového počtu sazenic topolu osiky na 2 000–2 500 ks/ha. Dosavadní minimální počet 4 000 ks/ha zbytečně zvyšuje náklady na zalesnění přípravnou dřevinou i na následnou výchovu.

Vyhláška č. 298/2018 Sb. podstatně rozšiřuje možnosti použití topolu osiky jako dřeviny základní přípravné a jako dřeviny meliorační, ale pěstování ostatních druhů topolů stále omezuje na cílový hospodářský soubor 19 (Hospodářství lužních stanovišť), v jehož doporučené druhové skladbě je topol bílý a topol černý. Topol osika je naopak nesprávně doporučován i pro extrémní stanoviště suchá a podmáčená. Pěstební doporučení uvedená v metodice vycházejí z ekologických nároků každého druhu topolu.

V metodice autorky navrhují možnosti pěstování topolu šedého, topolu černého, topolu bílého a jejich uplatnění jako přípravných nebo melioračních dřevin také v CHS 21 (Hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh), 27 (Hospodářství oglejených chudých stanovišť nižších a středních poloh) a 29 (Hospodářství olšových stanovišť na podmáčených půdách). Rovněž doporučují akceptovat topol šedý jako dřevinu druhové skladby porostů.


Dvouletá kultura topolu bílého po vyvětvování kmenů. Foto: Luďka Čížková

Změna legislativy ve prospěch přípravných dřevin znamená možnost podporovat jejich přirozené zmlazení, které je ekonomicky výhodnější než umělá obnova lesa, pokud je v dané lokalitě reálné. Pokud reálné není, ale přípravná dřevina je žádoucí, provádí se umělá výsadba sazenic. Metodika přesně specifikuje technologii výsadby a parametry reprodukčního materiálu nezbytné pro úspěšné zalesnění.

Domácí druhy topolů je možné pěstovat v 1. a 2. lesním vegetačním stupni jako dřeviny přípravné, meliorační, popř. cílové. Všechny druhy topolů jsou vhodné pro vytvoření věkové a především vertikální diverzifikace zakládaných porostů.


Výstavek samičího jedince topolu osiky jako zdroj semen pro přirozené zmlazení. Foto: Luďka Čížková

Metodiku mohou uplatnit při své činnosti vlastníci lesa, kteří se zaměřují na zlepšení hospodaření v lese, zvýšení odolnosti lesních porostů zvýšením druhové diverzity, zefektivnění obnovy rozsáhlých kalamitních holin použitím krátkověké rychle rostoucí dřeviny s vysokou produkcí dřeva. Metodika může sloužit jako odborný podklad pro práci orgánů státní správy, je aplikována např. při tvorbě Oblastních plánů rozvoje lesů.

Jedna z autorek metodiky, Ing. Luďka Čížková, konstatuje: „V metodice jsou navrženy alternativy použití topolů pro řešení aktuálních problémů v lesnictví, které se mohou jevit jako dočasné, ale jejich možnému opakování je nutné předcházet především zvyšováním biodiverzity a stability lesních ekosystémů a důrazem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa. Topoly svým charakterem pionýrských dřevin s rychlým růstem vyhovují požadavku na dočasnost přípravných porostů i na trvalost produkce z pozemků určených k plnění funkce lesa.“

Příručka „Možnosti využití domácích druhů topolů v lesnické praxi" je ke stažení zde

Podle TZ VÚLHM

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)