Vytisknout stránku

Kalamita kůrovce v KRNAP loni kulminovala, kůrovcové těžby vzrostly o 42 %

Těžba kůrovcového dříví v lesích Krkonošského národního parku (KRNAP) loni meziročně vzrostla o 42 procent na 81 058 metrů krychlových dřeva. Správci KRNAP předpokládají, že současná kůrovcová kalamita v Krkonoších tím má svůj vrchol za sebou a nejspíš se začala blížit ke konci.

Těžba kůrovcového dříví rapidně roste od začátku kůrovcové kalamity v roce 2018. Ještě v roce 2017 se v KRNAP vytěžilo pouhých 5 275 metrů krychlových dřeva napadeného hmyzími škůdci. Kůrovcové těžby tvoří zásadní část celkových těžeb v KRNAP, které loni vzrostly o 16 procent na 116 432 metrů krychlových.

„Dosavadní letošní čísla naznačují, že se šíření kůrovce zpomaluje. Kdybych měl věc nahlížet jako tradiční konzervativní lesník, řekl bych, že vidíme světlo na konci tunelu. V každém případě musím ocenit úsilí, které naši lesníci několik posledních let věnovali tomu, aby masivní šíření brouka v problematických porostech brzdili. Nebylo to vždy snadné. Museli jsme se vypořádat s nedostatečnou kapacitou těžařských firem, vyvážecích a odvozních souprav a v neposlední řadě s propadem poptávky po dřevu, kterého byl v minulých letech na trhu přebytek, “ řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Vyšší celkové těžby lesníci v KRNAP naposledy vykázaly v roce 2007, a to přes 122 000 metrů krychlových dřeva. Tehdy nadprůměrné těžby způsobila kalamita po ničivém orkánu Kyrill, který Krkonoše zasáhl v lednu 2007.

Kalamita kůrovce v Krkonoších gradovala v posledních třech letech. „Předpokládáme, že loňský rok kulminovala a letos již čísla nahodilých hmyzových těžeb budou klesat,“ uvedl vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.

Dobrou zprávou podle vyjádření KRNAP je, že vzhledem k vývoji počasí, kdy jaro bylo chladné a deštivé, první rojení kůrovců ještě nezačalo. Předpokládá se, že nastane do poloviny června, tedy o měsíc později, než v minulých dvou letech. Správa KRNAP bude letos opět primárně řešit pouze nahodilé, zejména kůrovcové těžby. Zasahuje jen v lokalitách, kde to ukládá lesní zákon a kde hrozí masivní šíření kůrovce – především v zóně soustředěné péče o přírodu, ve které lze ještě najít v historii nevhodně založené smrkové porosty. V protikladu k této intenzivní lesnické činnosti stojí bezzásahové lokality jako  Obří důl nebo prameny Mumlavy, kde se přírodě ponechává prostor, aby si se současnou situací poradila sama. 

Přehled těžby dřeva v Krkonošském národním parku v metrech krychlových:

Zdroj: KRNAP

Podle ČTK a TZ KRNAP

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)