Hlavní příčiny nedostatku dříví
– V roce 2020 bylo v ČR vytěženo rekordní množství dříví – 35,8 mil. m3. V důsledku sucha a následné kůrovcové kalamity rostly těžby na většině území Evropy. Přesto trh hlásí nedostatek zejména stavebního dříví. Kde vidíte hlavní příčiny tohoto stavu?
Česko kapacitně nebylo připraveno na to, že se naráz objeví tak značný objem zpracovatelného dřeva. Kapacity chyběly jak z hlediska počtu pil, tak z hlediska personálu. Pily chybí i v důsledku nevhodného stavebního zákona, který způsobuje dlouhá povolovací a stavební řízení. Personál zase chyběl z důvodu dlouhodobě nízké míry nezaměstnanosti, nejnižší v zemích EU, a dokonce prakticky v celém ekonomicky vyspělém světě. Nedostatečné kapacity dřevozpracujícího průmyslu vedly k tomu, že se velký objem dřeva vyvážel za hranice v nezpracované podobě, tedy v podobě kulatiny. To je svým způsobem drancování českých lesů. Místo abychom využili dříví u nás doma, využili jej k výrobě vyšší přidané hodnoty, jež by zůstala v naší ekonomice, tak jej vyvážíme s přidanou hodnotou nízkou. Místo abychom vyrobili nábytek u nás doma a dali práci a slušný výdělek zručným domácím nábytkářům, tak vyvážíme surové dřevo, které pak zpracují za hranicemi, přičemž část tohoto zpracovaného dřeva – třeba ve formě nábytku – dovážíme zase do ČR. Češi tak zbytečně platí i práci zahraničního nábytkáře, místo aby si platili toho svého a peníze tak zůstávaly v ČR.
- Jakou váhu přikládáte masivní ekonomické podpoře ekonomik v Evropě nebo Severní Americe?
Značnou. Po české kalamitní kulatině byla taková sháňka i proto, že vlády ve vyspělých ekonomikách poskytují na dluh mohutné finanční injekce. Takže třeba v USA se i díky „vrtulníkovým penězům“ prezidenta Bidena překotně staví a renovují tam tak oblíbené dřevostavby. To vyhání cenu dřeva nahoru natolik, že se to promítá i do poptávky po dřevu a kulatině evropských, včetně těch českých. Finanční injekce západních vlád, ale třeba i Číny tedy drancování českých lesů ve finále ještě uspíšily. České lesy jsou tak drancovány na dluh, což je snad nejsmutnější možný scénář.
Růst cen dříví a výrobků z něj
– Ruku v ruce s nedostatkem dříví jde jeho zdražování. Podle dat ČSÚ ještě ve třetím čtvrtletí roku 2020 dříví zlevňovalo, od čtvrtého čtvrtletí jsme svědky růstu jeho ceny. V prvním čtvrtletí tohoto roku dosahovaly ceny surového jehličnatého dříví cca 80 % cen čtvrtého čtvrtletí roku 2016. O jak prudkém nárůstu cen můžeme mluvit a jaký další vývoj lze podle vás očekávat?
Spíše lze zatím hovořit o zvratu trendu. Do loňska dřevo, například palivové, zlevňovalo. S tímto zlevňováním je ale konec. Nyní je otázka, jak dramatický nárůst je a ještě bude. Finální souhrnná data ještě nejsou k dispozici, ale z dílčích údajů z trhu je zjevné, že růst cen může být opravdu velmi citelný.
– Dramatický nárůst cen zaznamenaly palety, kterých je aktuálně nedostatek a jsou rekordně drahé. Mluví se o tzv. „paletové bouři". Jaké důsledky má tento nepříznivý stav na obchod, spedici apod.?
Palety výrazně zdražují už od začátku roku o nemalé desítky procent. Problémem není jen nedostatek dřeva pro jejich výrobu, ale i spojovacích materiálů, jakou jsou hřebíky. Související citelný růst cen palet prodražuje obchod i spedici, což v konečném důsledku zaplatí finální zákazník, tedy každý z nás. Musíme se i proto tudíž připravit na další citelný růst spotřebitelské inflace, která může atakovat čtyřprocentní meziroční úroveň. V praxi to znamená, že lidem bude inflace užírat z úspor nejvýraznějším tempem za posledních prakticky deset let. Budou muset chránit své úspory investováním. To však má svá rizika.
– Postihl nějaké další komodity a výrobky ze dřeva takto výrazný výpadek a strmý nárůst cen?
V důsledku pandemie je situace na globálním trhu se dřevem vlastně historicky bezpříkladná. O nemalé desítky procent nad dlouhodobý normál narůstá cena dřevěných obalů, cena překližky nebo třeba OSB desek, které se využívají při stavbě střech, vnitřních nebo venkovních stěn, podlah i jako stavební prvky – coby nosníky, trámy nebo podpěry. OSB desky se také využívají pro konstrukce plotů, schodů nebo podchodů. Jedná se klíčový dřevěný stavební materiál. Zatímco před pandemií se jeho cena pohybovala běžně zhruba jen 20 procent nad úrovní výchozího roku 2005, nyní je o více než 100 procent nad touto úrovní, tedy na více než dvojnásobku. Potíž je také v tom, že rostou i ceny dalších, nedřevěných materiálů, takže je velmi obtížné dřevo nahradit cenově přijatelnější alternativou. V současnosti je vlastně nejlepší nestavět, počkat, až se tato mohutná inflační vlna přežene. Červnové moravské tornádo tak nemohlo přijít v horší dobu. Lidé bez střechy nad hlavou pochopitelně na příznivější ceny čekat nemohou.
Vývoz dříví bez přidané hodnoty
– Ve svých komentářích jste v souvislosti s loňskou nejvyšší těžbou v historii psal o drancování českých lesů z důvodu vývozu levné, neopracované kulatiny. Na vývoz dříví bez přidané hodnoty je roky upozorňováno z lesnického oboru, přesto se tento nepříznivý trend nedaří změnit. Kde vnímáte hlavní důvody tohoto stavu?
Politické reprezentace dlouhodobě, vlastně od 90. let, dřevozpracující průmysl a celý byznys kolem něj podceňují. Nerozumí mu. Neměly jej nikdy jako svoji prioritu. Nedokázaly vytvořit podmínky, které by umocnily konkurenceschopnost českého dřevozpracujícího byznysu. Příkladem je nevhodný stavební zákon. Také lepší dopravní infrastruktura by pomohla.
Děkujeme za odpovědi (29. 6. 2021), Petra Kulhanová, Jan Příhoda
Celý rozhovor najdete v červencovém čísle Lesnické práce