Vytisknout stránku

Při současných nadměrných stavech spárkaté zvěře není možné obnovit pestré a stabilní lesy

Aktuální nadměrné početní stavy spárkaté zvěře na většině území ČR brání odrůstání přirozené i umělé obnovy a jsou zásadní překážkou při obnově pestrých a stabilních lesů. Shodly se na tom ve společném usnesení organizace Asociace soukromého zemědělství, Česká komora odborných lesních hospodářů, Pro Silva Bohemica a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR. Organizace apelují na naléhavou nutnost přijetí příslušných legislativních změn a upozorňují, že dlouhodobý problém již nesnese dalšího odkladu.


Ilustrační foto: Artur Pawlak, Pixabay Ilustrační foto: Artur Pawlak, Pixabay

Usnesení navazuje na odborný seminář „Škody zvěří v kontextu legislativních povinností OLH a možností vlastníků menších lesních majetků – regionální zkušenosti", který se konal v úterý 19. října v Javorníku u Českého Dubu, jehož byly zmíněné organizace spolupořadateli.

„Panuje obecná shoda na tom, že lesy budoucnosti mají být druhově, věkově a prostorově rozmanité,“ říká Jiří Svoboda, předseda SVOL. „Právě tyto okolnosti akcentují naléhavou potřebu dosáhnout souladu stavů spárkaté zvěře se stavem lesa, což se zatím dlouhá desetiletí nedaří. Poslední novelu mysliveckého zákona se nepodařilo dotáhnout do konce. V řadě regionů je situace již nadále neúnosná. V důsledku probíhající kůrovcové kalamity pokračuje rozpad porostů a strmě narůstají objemy nutné obnovy lesa. Miliardy korun investované do obnovy lesů však přijdou vniveč vlivem přemnožené spárkaté zvěře. Velkým problémem jsou dlouhodobě i naprosto nedostatečná práva vlastníků rozhodnout o hospodaření se zvěří na vlastním majetku,“ zmiňuje s tím, že je nutné přiblížit právo lovu vlastníkům pozemků, kteří na nich hospodaří, a snížit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha a dosáhnout stavu, kdy výše odlovu bude odvozena od stavu porostů v honitbě.

Organizace prostřednictvím usnesení upozorňují na fakt, že nestabilita lesů ohrožuje plnění všech jejich funkcí, včetně jednoho z nejdůležitějších celospolečenských aspektů – hospodaření s vodou. „Naším cílem není vyčíslování a uplatňování náhrady škod. Je to jen řešení následků, které zatěžuje jak vlastníka lesa, tak myslivce. Za lesy máme coby lesníci profesní zodpovědnost a společnost potřebuje, aby lesy byly schopné se obnovovat a odrůstat. Proto je nutné řešit příčinu. Zvěře může být v krajině jen tolik, aby lesy nebyly nadměrně poškozované. Udržování rovnovážných početních stavů zvěře lovem je základní povinností myslivců. Tato povinnost musí být v případě potřeby vynutitelná. V pestrých a přirozeně se obnovujících lesích nalezne i zvěř mnohem lepší životní podmínky," říká Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica.

S tím souhlasí také Jan Duda, odborný lesní hospodář z Libereckého kraje: „Problém není možné řešit dalšími a dalšími oplocenkami nebo jinými druhy umělé ochrany. Je to neúnosně drahé, nesystémové a provozně nezvladatelné. Řešit se musí základ problému všude tam, kde není rovnovážný stav a kde způsob mysliveckého hospodaření výrazně omezuje vlastníka lesa v prosazování legitimních způsobů lesnického hospodaření.“
Se škodami zvěří se podle Jiřího Pohana, předsedy ČKOLH, setkávají lesníci na každém kroku. „Prakticky denně jsme konfrontováni s následky nepřiměřených stavů spárkaté zvěře. Zvláště v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou je to dalším problémem pro již tak ekonomicky postižené vlastníky lesů. Řešení této situace je zcela mimo síly a schopnosti vlastníků a praxe ukazuje, že i mimo síly státní správy. Jedinou cestou bude společné nalezení legislativního kompromisu, který přinese rovnováhu mezi lesem a zvěří jako dvěma základními složkami životního prostředí.“

Zejména pozice menších vlastníků lesů nyní neposkytuje přímé možnosti efektivně řešit nadměrnou početnost zvěře a škody. Většinou nemají odborné zastání, a proto ani neuplatňují škody a nepodávají podněty státní správě. Prostřednictvím semináře organizace proto menší vlastníky a dotčené subjekty vyzvaly, aby do doby, než dojde k přijetí nové legislativy, maximálně využívali stávajících možností Zároveň organizace zdůrazňují, že problém s přemnoženou zvěří se týká komplexně celé krajiny.

„Asociace soukromého zemědělství ČR se plně připojuje k této snaze řešit neúměrnou zátěž lesů přemnoženou zvěří, a to jednoduše z toho důvodu, že podobné škody vznikají i na zemědělských kulturách a dlouhodobě zde vznikají miliardové škody, u kterých navíc chybí adekvátní mechanismus, jak náhradu za škody účinně vymáhat. Pochopitelně nejlepší je těmto škodám předcházet a věřím, že předložené návrhy v našem společném memorandu by měly přispět k jejich systémovému omezení," říká předseda této organizace Jaroslav Šebek a kriticky dodává: „Je třeba říci, že dosavadní politika MZe nepřispívala k dlouhodobě funkčnímu řešení, které by bylo opravdu přijatelné vůči všem subjektům, jichž se tento problém dotýká. Sedláci, ať malí či větší, kteří hospodaří a žijí ve svých regionech, zpravidla také vlastní nějaké výměry lesních porostů a vnímají, že správné řešení leží v komplexním a vyváženém přístupu. Protože tak jako pole, les a tam žijící zvěř spolu velmi souvisí, stejnou měrou musí být zohledňován význam a pozice vlastníků lesů i zemědělské půdy a myslivců, ale také hospodařících zemědělců. Všichni musí mít jasnou odpovědnost, ale účinná oprávnění, a teprve ve vzájemné spolupráci všech těchto hlavních složek mohou naše ekonomické aktivity v krajině znovu být vůči přírodě udržitelnými a prospěšnými."

Společná TZ Asociace soukromého zemědělství, České komory odborných lesních hospodářů, Pro Silva Bohemica a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)