V ujednání se země zavázaly k poskytnutí zhruba 19,2 miliardy dolarů (asi 423 miliard Kč) z veřejných i soukromých zdrojů na ochranu a obnovu lesů, boj s požáry a podporu původních obyvatel. Na území států, které se k dokumentu připojily, leží celkem asi 85 procent světových lesů. Vlády 28 zemí se také zavázaly k eliminování negativního dopadu světového obchodu s potravinami, jako jsou palmový olej, sója či kakao, na úbytek lesů.
Británie, která letošní konferenci hostí, závazek prezentovala jako první velký úspěch vzešlý z dvoudenního summitu lídrů. „Budeme mít šanci ukončit dlouhou historii lidstva jako dobyvatele přírody a namísto toho se staneme jejími opatrovníky,“ řekl ve svém vystoupení britský premiér Boris Johnson. Podotknul, že závazek dosud podepsalo 110 světových lídrů, včetně představitelů Číny, Ruska a Brazílie.
K tématu na konferenci vystoupil i americký prezident Joe Biden, podle nějž je ochrana největších světových lesů nezbytná ve snaze o dosažení klimatických cílů. „Lesy mají potenciál snižovat úroveň uhlíku na celém světě o více než třetinu,“ řekl americký prezident. „Budeme pracovat na tom, abychom se ujistili, že trhy uznají pravou ekonomickou hodnotu přírodních pohlcovačů uhlíku a budeme motivovat vlády, majitele půdy a další hráče, aby učinili ze zachování (lesů) svou prioritu,“ řekl Biden.
USA, Británie, Norsko, Německo, Nizozemsko a 17 soukromých sponzorů kromě toho v pondělí podle agentury AP oznámily záměr poskytnout v příštích čtyřech letech 1,7 miliardy dolarů (37 miliard Kč) na pomoc původním obyvatelům žijících v tropických lesích. Prostředky mají pomoci ochránit a posílit práva původních obyvatel a místních komunit na půdu a využívání místních zdrojů.
Řada expertů ale upozorňuje, že s podobnými závazky přišli světoví lídři již v minulosti, nicméně je nakonec nedodrželi. Podle Alison Hoarové z analytického ústavu Chatham House si například v roce 2014 vytyčili cíl do roku 2030 skončit s odlesňováním, které se nicméně od té doby v mnoha zemích zrychluje. Aby nový závazek uspěl, bude jej podle ní nutné ukotvit v legislativě jednotlivých zemí a vlády budou muset spolupracovat s občanskou společností, soukromými firmami a původními obyvateli.
„Otázkou je, jestli se tato oznámení ohledně odlesňování, která se dobře vyjímají v novinových titulcích, nakonec promění na víc, než jen na prázdné sliby, nebo jestli je bude následovat skutečná regulace, která je tak nutně potřeba,“ řekla Jo Blackmanová z britské neziskové organizace Global Witness.
Loni z povrchu Země zmizela oblast deštného pralesa o rozloze Nizozemska a ačkoliv míra odlesňování v posledních dvou desetiletích celosvětové klesá, každoročně zmizí asi deset milionů hektarů těchto lesů. „Nemáme nedostatek podobných politických závazků,“ řekl k novému dokumentu Tim Christophersen z programu OSN na ochranu životního prostředí. „Trpíme však nedostatkem peněz a politické vůle na jejich uskutečnění,“ dodal.
Dohoda z Glasgow o zastavení odlesňování do roku 2030 není fér, zní z Indonésie
Indonésie kritizuje podmínky mezinárodní dohody z klimatické konference OSN v Glasgow, v níž se přes sto světových lídrů zavázalo zvrátit do roku 2030 odlesňování. Mezi zeměmi, které se k dohodě připojily, je i Indonésie. Tuto zemi v jihovýchodní Asii z velké části pokrývají tropické lesy, a její účast na dohodě je tak klíčová. Indonéská ministryně životního prostředí Siti Nurbayaová Bakarová ale podle stanice BBC naznačila, že Indonésie se možná nebude dohodou řídit.
Indonéská ministryně uvedla, že tlačit její k zemi k závazku zastavit do roku 2030 odlesňování je zjevně „nevhodné a nespravedlivé“. Šéfka resortu životního prostředí zdůraznila, že nehledě na to, že prezident Joko Widodo dohodu podepsal, zůstává hlavní prioritou Indonésie hospodářský rozvoj. Jako příklad uvedla potřebu výstavby nových cest, kterým musejí lesy ustoupit.
„Obrovský rozvoj éry současného prezidenta se nesmí zastavit ve jménu uhlíkových emisí nebo odlesňování,“ uvedla ministryně. Značné indonéské přírodní zdroje podle ní musejí být využity ku prospěchu obyvatel země.
Plocha indonéských rozsáhlých lesů se stále zmenšuje, přestože v posledních letech odlesňování zpomalilo. Podle webu Global Forest Watch, který monitoruje úbytek světových lesů, se v roce 2001 v Indonésii takzvaný primární les rozkládal na ploše 94 milionů hektarů. To odpovídá téměř dvanáctinásobku rozlohy České republiky. Primárním lesem se rozumí tropické pralesy, které nebyly v nedávné historii vykáceny a následně obnoveny. K roku 2020 se tato plocha indonéských primárních lesů zmenšila o deset procent.
Podle ČTK, red.
Čtěte také:
Na klimatické konferenci opět promluví světoví státníci, projev má i Čaputová (ČTK)
Putin ve videu na konferenci o klimatu hovořil o ochraně ruských lesů (ČTK)