Vytisknout stránku

Vyhodnocení prvního rojení lýkožrouta smrkového z dat KŮROVCOVÉHO INFA

Projekt KŮROVCOVÉ INFO byl zahájen v roce 2016. Každoročně přináší řadu informací, které jsou průběžně vyhodnocovány a podávají přehled o průběhu rojení v jednotlivých letech. I při jednoduchém porovnání výsledků jednotlivých let je patrný rozdíl v průběhu rojení – jeho začátku a konci, jakož i intenzity během roku. Vyhodnocování probíhá na úrovni krajů dle jednotlivých nadmořských výšek. Nyní předkládáme průběžné výsledky zahrnující první rojení lýkožrouta smrkového. Do hodnocení byl zahrnut i začátek druhého rojení.

Průběh rojení – celostátní hodnocení
Začátek letošního rojení byl proti minulým rokům zpožděný, avšak vrátil se takřka do stavu, který jsme znali v 60. a 70. letech minulého století. Rojení započalo v 17. týdnu (od 25. dubna do 1. května), přičemž ojedinělé odchyty byly zaznamenány i před tímto datem. Ke kulminaci došlo v 19. a 20. týdnu (od 9. do 22. května). V následujících dvou týdnech došlo v důsledku průběhu počasí k prudkému poklesu výše odchytů, přičemž v druhém z těchto týdnů se letová aktivita lýkožroutů téměř zastavila. V důsledku prudkého oteplení proběhlo dokončení prvního rojení a současně i sesterského přerojování ve 23.–27. týdnu; průběh rojení byl rozkolísaný a do značné míry závisel i na nadmořské výšce. Druhé rojení započalo ve 29. týdnu a v následujícím týdnu kulminovalo (období od 18. do 31. července).

Jak již bylo zmíněno, velký význam v dosavadním letošním průběhu rojení měla nadmořská výška. V nižších nadmořských výškách byly patrné výraznější vrcholy. Ve středních nadmořských výškách pak probíhalo více méně ve stejném období, ale bylo vyrovnanější, bez výraznějších vrcholů letové aktivity s výjimkou kulminace v 19. a 20. týdnu. Ve vyšších polohách došlo k opoždění začátku rojení (od 23. týdne) s výraznou kulminací až ve druhém rojení v 30. týdnu.

Výše odchytů
Množství odchytů lze hodnotit jako relativně vysoké. Při kulminaci v prvním rojení se odchyty pohybovaly nejčastěji ve výši 1–3 tisíce, v následujících týdnech pak ve výši několika set až 1,5 tisíce na jeden feromonový lapač. Při více méně zastaveném průběhu rojení ve 22. týdnu se odchyty pohybovaly ve výši stovek jedinců a prakticky nepřekročily 500 jedinců. V druhém rojení byly odchyty v nižších a středních polohách v rozpětí několika set až jednoho tisíce, ve vyšších polohách dosahovaly až 5 tisíc jedinců. Je otázkou, zda na některých lokalitách nešlo současně o dokončení prvního rojení.

Regionální hodnocení

Hlavní město Praha
Na území hlavního města Prahy nelze hodnocení provést. Existují pouze dva odchyty z nadmořské výšky 300–399 m, a to ve výši 300 jedinců v 19. týdnu a 50 jedinců ve 21. týdnu.

Jihočeský kraj
Nejvýrazněji se první rojení projevilo v nadmořské výšce 400–499 m, kde proběhla kulminace v 19. týdnu. Ve vyšších nadmořských výškách započalo rojení ve 20. týdnu. Následovalo přerušení letové aktivity. Mezi 23. až 28. týdnem byly odchyty nízké a rozkolísané bez ohledu na nadmořskou výšku a v nižších nadmořských výškách byly srovnatelné i s 19. a 20. týdnem. V nižších polohách se neprojevila výrazná kulminace ani v prvním, a zatím ani v nastupujícím druhém rojení. Ve vyšších nadmořských výškách byla letová aktivita v 19. týdnu relativně srovnatelná s letovou aktivitou ve 29. a 30. týdnu. V období kulminace letu výše odchytů činila přes 3 tisíce jedinců a i v období mezi kulminacemi většinou přesahovala tisíc jedinců.

Jihomoravský kraj
V tomto kraji jsou data pro výsledné hodnocení průběhu rojení nedostatečná, pocházejí pouze z jedné nadmořské výšky (500–599 m). První rojení bylo zaznamenáno v 19. týdnu (předchozí odběry nejsou k dispozici). V 23. týdnu došlo ke kulminaci a po 26. týdnu nejsou kontroly zaznamenány. Přitom výše odchytů s výjimkou 21. týdne, kdy se rojení prakticky zastavilo, přesáhla vždy jeden tisíc jedinců s maximální výší přes 4,5 tis. jedinců ve 23. týdnu.

Průběh rojení l. smrkového v ČR dle nadmořských výšek a jednotlivých týdnů
Průběh rojení l. smrkového v ČR dle nadmořských výšek a jednotlivých týdnů

Karlovarský kraj
V rámci tohoto kraje nejsou k dispozici žádné údaje.

Královéhradecký kraj
K dispozici jsou sledování pouze ze tří nadmořských výšek. V nadmořské výšce 600–699 m došlo k výrazné kulminaci prvního rojení v 19. týdnu, v dalších dvou nadmořských výškách (700–899 m) pak o týden později. Ve 23. týdnu pokračovalo buď první rojení, nebo se projevilo i sesterské přerojování. Bylo však méně intenzivní než první, hlavní rojení. V 25. týdnu došlo opět k zintenzivnění letové aktivity, a to zejména v nejvyšší sledované nadmořské výšce. Po 26. týdnu nejsou k dispozici žádné údaje. Výše odchytů je značně rozkolísaná, pohybuje se na jednotkách stovek a výjimečně překročí i tisíc jedinců.

Liberecký kraj
Údaje z odchytů nejsou kontinuální a pocházejí pouze ze dvou nadmořských výšek (600–699 m a 800–899 m). První rojení proběhlo ve 20. týdnu. Další odchyty s různě dlouhými intervaly bez kontrol byly velmi nízké a po 28. týdnu již nejsou k dispozici. S výjimkou 20. týdne, kdy se odchyty pohybovaly v rozpětí cca 500–1 500 jedinců, nedosáhla výše odchytů 100 kusů.

Moravskoslezský kraj
Sledování je značně diskontinuální, výše odchytů se diametrálně liší, takže nelze provést seriózní hodnocení. První rojení kulminovalo zřejmě v 19. týdnu. Druhé rojení započalo ve 29. týdnu. Výše odchytů se pohybovala nejčastěji v počtu několika set jedinců.

Olomoucký kraj
V Olomouckém kraji započalo rojení v nižších a středních nadmořských výškách ve 20. týdnu. V následujících týdnech se objevují v rámci jednotlivých sledovaných nadmořských výšek různé vrcholy, ale kvůli diskontinuitě sledování je nelze jednoznačně brát jako věrohodné údaje. Výjimku tvoří právě některé střední výšky, kde sledování probíhalo kontinuálně. Kromě výraznějšího výše zmíněného prvního rojení se objevilo slabší sesterské přerojování ve 26. týdnu a druhé rojení započalo zřejmě již ve 29. týdnu. Výše odchytů se nejčastěji pohybovala mezi 500–1 000 jedinci, často dosahovala až 3 tisíce jedinců, někdy ale pouze jednotek stovek.

Pardubický kraj
Kontinuální sledování proběhlo ve dvou nadmořských výškách – 400–499 m a 600–699 m. Objevují se zde tři takřka vyrovnané vrcholy – první ve 20. týdnu (první rojení), druhý ve 23.–25. týdnu (dokončení prvního rojení a sesterské přerojování) a třetí ve 28. týdnu (začátek druhého rojení). Odchyty v ostatních nadmořských výškách kvůli diskontinuitě nelze jednoznačně vyhodnotit. Výše odchytů se často pohybovala v rozmezí 1–2 tisíce jedinců (s maximem 6 000), zbytek se pohyboval ve stovkách odchycených jedinců.

Plzeňský kraj
Průběh rojení v tomto kraji byl proti ostatním krajům atypický. První rojení, které nebylo příliš výrazné, proběhlo v 19.–20. (21.) týdnu. K sesterskému přerojování došlo zřejmě ve 25.–26. týdnu, a to na zhruba stejné úrovni jako při prvním rojení. Druhé, nevýrazné rojení započalo ve 28. týdnu a nedosáhlo ani úrovně sesterského přerojování.
V prvním rojení přesahovala výše odchytů v některých případech hodnotu 3 tisíce jedinců; v nadmořské výšce 800–899 m v 19.–21. týdnu se pohybovala dokonce v rozpětí 6–7,5 tisíce odchycených jedinců. V této nadmořské výšce v následujících týdnech byly odchyty minimální, téměř nulové. V ostatních případech se jednalo o stovky jedinců, méně často byla překročena hranice 1–1,5 tisíce jedinců.

Průměrné odchyty l. smrkového v ČR dle nadmořských výšek a jednotlivých týdnů
Průměrné odchyty l. smrkového v ČR dle nadmořských výšek a jednotlivých týdnů

Středočeský kraj
Jediná kontinuálně sledovaná nadmořská výška byla 500–599 m, kde první rojení proběhlo ve 20. týdnu, sesterské přerojování ve 23. týdnu a druhé rojení započalo ve 30. týdnu. Ve všech případech bylo rojení přibližně stejně intenzivní. V ostatních sledovaných nadmořských výškách nebylo monitorování kontinuální, přesto lze konstatovat, že první rojení proběhlo v 19. týdnu, ve 25. týdnu proběhlo zřejmě sesterské přerojování a ve 29. týdnu započalo druhé rojení. S výjimkou prvního rojení, které bylo velmi intenzivní, proběhlo sesterské přerojování a druhé rojení zhruba na stejné úrovni a dosáhly přibližně poloviny intenzity prvního rojení. Průměrná výše odchytů se pohybovala do tisíce jedinců, často pouze několika set. V některých případech odchyty tuto hranici překročily s maximem 3,5 tisíce jedinců.

Ústecký kraj
V rámci tohoto kraje nejsou k dispozici žádné údaje.

Kraj Vysočina
Jedinou kontinuálně sledovanou nadmořskou výškou byla oblast 600–699 m. První rojení proběhlo ve 20. týdnu a bylo méně výrazné. Sesterské přerojování se téměř neprojevilo a také druhé rojení bylo relativně slabé. V důsledku diskontinuity sledování v ostatních nadmořských výškách lze pouze konstatovat, že první rojení proběhlo v 19. týdnu. Další průběh nelze hodnotit. Výše odchytů v kulminaci prvního rojení dosáhla výjimečně až 6 tisíc, obvykle se však pohybovala v rozmezí 500–1 000 jedinců.

Zlínský kraj
První rojení proběhlo ve 20. týdnu, k jeho dokončení a také počátku sesterského přerojování došlo zřejmě ve 23. týdnu. Sesterské přerojování pokračovalo intenzivněji ve 26. týdnu a druhé, zatím málo intenzivní rojení započalo ve 30. týdnu. Dost významně se zde projevil vliv nadmořské výšky, který způsoboval časové posuny. Průměrná výše odchytů většinou nepřekračovala tisíc jedinců, v druhé části letové aktivity byly obvykle nižší. Hranice tisíce jedinců byla překročena pouze v počátku prvního rojení, výjimečně i později.

Závěry

  • Začátek rojení se oproti většině minulých let zpozdil, proběhl až na přelomu první a druhé dekády května.
  • Na přelomu května a června došlo v důsledku průběhu počasí téměř k zastavení letové aktivity lýkožroutů.
  • Mezi 23.–25. týdnem proběhlo dokončení prvního rojení a současně probíhalo i sesterské přerojování.
  • Druhé rojení započalo ve 29. týdnu a pokračovalo i ve 30. týdnu.
  • Diskontinuita sledování ztěžuje vyhodnocování, přesto jsou prvky prvního rojení, přerojování a druhého rojení více méně jasné.
  • Výše odchytů je v průměru vyšší než v minulých letech.

Podrobné informace (i data z předchozích let) lze nalézt na www.KUROVCOVEINFO.cz.


Poděkování patří partnerům projektu KŮROVCOVÉ INFO v roce 2022 Lesům České republiky a Vojenským lesům a statkům ČR.

Děkujeme také všem respondentům za jejich nasazení při sběru a zasílání dat.

Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství v rámci smlouvy na zajištění Lesní ochranné služby.

doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.
Ing. Marie Zahradníková
LOS VÚLHM, v. v. i.

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)