Vytisknout stránku

Přestože kůrovcová kalamita ustupuje, vznikají nové takzvané červené zóny

Ministerstvo zemědělství rozšířilo území tzv. červené zóny. V těchto oblastech mohou lesníci upustit od některých opatření tak, aby mohli efektivněji zasáhnout proti kůrovci. V roce 2019, kdy došlo k označení prvních zón, se tyto plochy díky zrychlující výsadbě lesů nové generace zase začínají zelenat.

Vymezení katastrálních území dle přílohy opatření obecné povahy k datu 1. 1. 2023Zdroj: MZe Vymezení katastrálních území dle přílohy opatření obecné povahy k datu 1. 1. 2023Zdroj: MZe

Ministerstvo zemědělství aktualizuje vymezení území tzv. „červené zóny“, protože i přes zpomalení v celé ČR zasáhla kůrovcová kalamita další území. Jde relativně o malé oblasti, majitelé lesů však mají díky tomuto opatření lepší podmínky pro zvládnutí kalamity.

„Kůrovcová kalamita stále ještě není zažehnána, avšak meziroční pokles kůrovcových těžeb a zpomalování nárůstu nových kalamitních holin jsou dobrou zprávou nejen pro lesníky, ale i pro celou společnost. Aktuálně je nutné využít příznivých okolností k tlumení kalamity a v další sezóně se vrátit k prevenci využíváním obranných opatření. Ta jsou nejúčinnější zejména při jarním rojení,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).


Vývoj vymezení katastrálních území dle přílohy opatření obecné povahy k datu jejich vydání. Zdroj: MZe

Ministerstvo dále vydává nové opatření obecné povahy ukončující mimořádné opatření, kterým byli vlastníci lesů v tzv. červených zónách dočasně zbaveni povinnosti používat proti kůrovci lapače a lapáky. Majitelé lesů tak mohli pracovní síly nasměrovat na zajištění prioritních činností, jako je vyhledávání, těžba a asanace napadených stromů. Mimořádné opatření už nyní není potřeba, protože kůrovcová kalamita zpomaluje díky letošnímu příznivému počasí i lepší dostupnosti a výkonu těžebních a zpracovatelských kapacit.

Možnost v určitých případech ustoupit od obranných opatření je vlastníkům lesů nadále zachována platnou vyhláškou, která stanovuje podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa.

Ministerstvo zemědělství zároveň neprodlužuje možnost odložení těžby kůrovcových souší nebo využívání reprodukčního materiálu lesních dřevin z kterékoli přírodní lesní oblasti a nadmořské výšky (kromě smrku ztepilého) k zalesňování holin po kalamitě. Platnost těchto opatření byla stanovena do 31. prosince 2022 a uplynutím této lhůty zaniká.

Ostatní ustanovení a opatření včetně prodloužených lhůt na zalesnění a zajištění kultur a možnosti ponechání nezalesněných pruhů v červených zónách zůstávají v platnosti.

„Opatření obecné povahy plní svůj účel, kůrovcová kalamita pomalu slábne, kůrovec však stále zůstává pro naše lesy významným rizikem a kalamitní holiny ještě nejsou zcela obnoveny novým lesem, proto budou nejpotřebnější opatření platit i v roce 2023,“ uvedl ministr Nekula.

Účinnost změn je stanovena na 1. ledna 2023.

TZ MZe

K aktualizaci opatření obecné povahy vydalo komentář Hnutí DUHA:

Prodloužení lhůty k zalesnění je potřebné. Ale proto, abychom mohli vypěstovat odolnější věkově různorodé lesy, je prodloužení lhůty k zalesnění na 5 let nedostačující. Ministerstvo zemědělství by mělo urychleně vydat novelu lesního zákona, která povinné lhůty k zalesnění zcela zruší a dá tak prostor přírodní regeneraci lesů a volbě vlastníků lesů. Lesy vzniklé z přirozené obnovy jsou mnohem odolnější než lesy uměle vysázené. K umělé výsadbě je potřeba přistoupit pouze tam, kde není naděje na přirozené zmlazení listnáčů a jedlí. Na kalamitních holinách by měl nový les vznikat přes fázi takzvaných přípravných dřevin jako je bříza, jeřáb či osika ad., které pomohou zotavení lesní půdy a zabezpečí potřebný stín pro stínomilné buky či jedle.

Informace ministerstva, že „neprodlužuje možnost odložení těžby kůrovcových souší" je velmi nešťastně formulovaná. V žádném případě to neznamená, že by vlastníci lesů museli souše vykácet. Povinnost přednostního kácení se týká pouze těch stromů, ze kterých hrozí šíření kůrovce. Lesní zákon to v §33 odstavci 1 jasně formuluje takto: „Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů". Vlastníci tedy nemusí kácet souše, ze kterých již nehrozí šíření kůrovce. Ostatně by to mohlo být někde v rozporu hned s následujícím ustanovením lesního zákona, které říká, že „Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí." Ponechání starých stromů, souší a tlejícího dřeva je zásadní pro zdraví lesa – zachování potřebných živin a biodiverzity. Na starých stromech a tlejícím dřevu je závislá třetina druhů organismů, které v lese žijí, respektive měly by žít. Kácet souše má význam kolem cest, kde by jejich pád mohl ohrozit návštěvníky lesa.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)