„O zdejší lesy pečovaly generace lesníků a místních obyvatel. Jedná se tedy o území dlouhodobě ovlivňované lidskou činností. Přírodní a přírodě blízké lesy se nacházejí pouze na čtyřech procentech rozlohy. Zákon o ochraně přírody a krajiny ale národní parky jasně vymezuje jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Vyhlášení národního parku na Křivoklátsku by tak nutně bylo v rozporu s platným zákonem,“ uvedl Majer.
Starostka obce Karlova Ves a členka petičního výboru Iveta Kohoutová považuje vyhlašování národního parku na Křivoklátsku za nadbytečné. „Zřízení další státní instituce, která zatíží státní rozpočet v řádu stovek milionů korun, je navíc v dnešní složité ekonomické situaci nešetrné a vzhledem k nejasně definovaným přínosům národního parku i nelogické a riskantní,“ uvedla.
Petici pod názvem Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko odeslali autoři petice 12. května petičnímu výboru Poslanecké sněmovny, druhým adresátem je premiér. Petiční výbor sněmovny by měl kvůli počtu shromážděných podpisů přesahujících 10 000 projednat petici ve veřejném slyšení.
Autoři petice žádají zachování ochrany přírody Křivoklátska v současném režimu chráněné krajinné oblasti, která na Křivoklátsku funguje od roku 1978.
S vyhlášením národního parku na Křivoklátsku nesouhlasí ani většina místních obcí. Upozorňují například na rozpory od zahájení procesu vyhlašování NP Křivoklátsko. Otevřené dopisy vyjadřující nesouhlas podepsalo více než 30 starostů. „Nesouhlas budí rovněž výhledové převedení většiny území do takzvaného bezzásahového režimu ponechaného samovolnému vývoji (podobně jako v NP České Švýcarsko), což může vést ke kolapsu místních ekosystémů,“ uvedl Majer.
Připravovaný národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Nyní pokračuje příprava jeho návrhu, následovat má předložení novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou bude vyhlášen národní park, vládě.
ČTK