Zobrazení položek podle značky: Výzkum

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích Evropy. V našich podmínkách měly pomoci vyřešit řadu problémů. U některých dřevin bylo hlavním cílem zalesnění extrémních stanovišť. Od 19. století tak byl využíván například trnovník akát, dnes doložený jako invazní druh, nebo borovice černá.

Vědci ze Švýcarského federálního institutu pro výzkum lesa, sněhu a krajiny (WSL) a Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne (EPFL) v rámci unikátního experimentu rozprašují pomocí vysokotlakých trysek vodní páru do korun vzrostlých borovic v lese Pfynwald ve švýcarském kantonu Valais. Instalace je součástí experimentu „VPDrought“, který usiluje o odhalení dopadů půdního a vzdušného sucha na přirozené lesní ekosystémy v souvislosti se změnou klimatu.

Modřín opadavý patří mezi dřeviny, jejichž přítomnost v lesních porostech je vizuálně velmi dobře patrná, a proto je dobře znám i široké laické veřejnosti. Podle autorů nového projektu LARIXUTOR, který se zabývá možnostmi jeho využití v českých lesích pod dopadem globální klimatické změny, byl však lesnickým výzkumem dlouhodobě opomíjen a pozornost mu byla věnována pouze okrajově. Proto se rozhodli zaměřit na prohloubení znalostí o tomto jehličnanu, možnostech jeho využití v českých lesích a při pěstování smíšených a růstově diferencovaných lesních porostů. Do projektu se můžete zapojit i vy!

Obnova poničených lesů bude velmi náročná. Každá sazenička, která na kalamitních holinách přežije první kritické období, bude mít cenu zlata. Jejich ujímavost a životaschopnost lze podpořit různými způsoby nejen přímo v lese, ale už při pěstování v lesních školkách. Poměrně speciální metodou je umělé očkování symbiotickými houbami podporujících růst rostlin. Výzkum ale ukazuje, že ne vždy kombinace a použití pro stromečky všeho nejlepšího současně vede k nejlepším výsledkům při jejich přežití.

Ministerstvo zemědělství vyhlásilo veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích v „Programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025, ZEMĚ" s počátkem řešení projektů v roce 2021. Na program je připraveno 156 milionů korun.

Poprvé se v Evropě objevila v roce 1852 a od té doby prokázala řadu příznivých vlastností. Její současné zastoupení v lesích je nepatrné, nicméně do budoucna lze potenciálně uvažovat s rozšířením jejího využití na specifických stanovištích s nízkou dostupností půdní vláhy nebo na rekultivovaných půdách. Řeč je o dřevině původem ze Severní Ameriky, borovici pokroucené. Výzkumem proveniencí této v mnoha ohledech užitečné dřeviny se zabývají odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Studenti a vědci z Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) Mendelovy univerzity v Brně zkoumají unikátní modřínové porosty v Mongolsku. Osamocené skupinky modřínů jsou schopné přežít i v extrémně nehostinném a suchém prostředí, bez zjevného přísunu vody. A to jen díky rose. Výsledky výzkumu mohou pomoci zastavit postup pouště Gobi do lesnaté oblasti na severu Mongolska.

Vrátí se na českou stranu Krušných hor potomstvo tamější původní populace smrku? Touto otázkou se již řadu let zabývá lesnická věda. Díky podrobnému výzkumu a experimentům s namnoženými potomky jedinců, kteří přežili ničivou imisní kalamitu, vyznívají prognózy kladně. Šlechtitelskými programy zaměřenými na záchranu dílčí populace krušnohorského smrku postižené imisemi se již v minulosti zabývala řada vědeckých pracovníků.

Datování historických objektů a archeologických vykopávek je v posledních době v Česku stále přesnější. Pomáhá k tomu chronologie vycházejících z letokruhů dubů, kterou přes dvacet let rozšiřují experti Mendelovy univerzity v Brně. Tato databáze zahrnuje v současnosti záznamy z více než 4 000 živých stromů, historických dřevěných konstrukcí, archeologických a subfosilních tedy dosud nezkamenělých vzorků dřeva. Oproti jiným metodám umožňuje datovat s přesností na rok jakýkoliv dubový nález za posledních více než 2 000 let. Vědci chronologii díky novému grantu chtějí rozšířit dál do minulosti.

Výběr a použití vhodného sadebního materiálu vyžaduje v současném období rychlých klimatických změn koordinovanou mezinárodní spolupráci, jelikož přirozené oblasti rozšíření většiny lesních dřevin neodpovídají uměle vytvořeným hranicím jednotlivých státních celků. Cílem projektu SUSTREE je studium adaptačního potenciálu a možností přenosu sadebního materiálu včetně návrhu jednotné a vědecky podložené platformy budoucího managementu v souladu s „přirozenými" hranicemi rozšíření dřevin a jejich adaptačního potenciálu jako základu stabilních lesních ekosystémů.