Nechť se zase drop vrátí (Znojemsko)

"Pracoval jsem na vinici blízko křižovatky na Karlov a pak je uviděl. Asi třicet dropů. Z dálky vypadali jak stádo srnek. Pak se rozběhli a pomalu, pomalu rozletěli. Úchvatný, nezapomenutelný zážitek," vzpomíná pan Josef z Hrádku na poslední setkání s nejtěžším evropským ptákem. Bylo to v roce 1986. Od té doby už dropa velkého nikdy neviděl. Možná se to však brzy změní.
Jeho jediným pravidelným hnízdištěm u nás byl od počátku 20. století pouze znojemský region, drop se stal zdejší raritou a chloubou. V okolí Hrádku poslední kusy tohoto opeřence žily ještě začátkem devadesátých let. Až šestnáct kilogramů vážící stepní pták se však postupně přemístil do příznivějších oblastí, například do sousedního Rakouska. Život v České republice mu znemožnily drastické změny ve způsobu hospodaření a další nepříznivé faktory. Aby se vrátil, o to se teď snaží unikátní projekt Agentury ochrany přírody a krajiny ve spolupráci se společností Agrospol Hrádek. Drop potřebuje nízké plodiny, nebezpečnými jsou pro něj různí predátoři jako třeba lišky, schovávající se v kukuřici. To vše má nový projekt eliminovat. "Zemědělci se zavázali vyčlenit přibližně sto hektarů velký blok půdy, kde je vyseta například vojtěška, řepka nebo krmná kapusta. Nebudou používat chemická hnojiva a pesticidy, při kosení chtějí důsledně postupovat od středu ke krajům, aby zejména polní ptáci a savci měli možnost přesunout se do sousedního porostu. Na dalších více než sto hektarech kolem bude zemědělské hospodaření také uzpůsobeno. Doufáme, že takto vytvořená krajina se stane pro dropa opět natolik atraktivní, že zůstane," přibližuje Karolina Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Podle místních myslivců se totiž u Hrádku skoro každý rok na jaře několik kusů dropa objeví, pravděpodobně přichází z hejna v nedalekém Rakousku. "Není to nic výjimečného. Mladí jedinci si zřejmě hledají terén, když je vyžene dominantní kohout z hejna. Pak však zase zmizí. Naposledy jsme u nás zahlédli dropa minulou sobotu, shodou okolností právě na místě, kde je pro ně od podzimu ta upravená plocha. Když přiletí a bude mu to tu vyhovovat, snad jednou zůstane. Takové je aspoň naše zbožné přání, " vysvětluje zdejší myslivec Štefan Kizek.
Pokud se tak stane, zemědělci počítají s tím, že plochu výskytu postupně ohradí a možná vybudují v blízkosti pro veřejnost rozhlednu. Zvýšit tím atraktivnost regionu není ale podle Ivana Martince z Agrospol Hrádek to hlavní. "Utvoříme tím plochu, kde se nebude používat chemie, objeví se nám tam také ještěrky, sysel, nebo třeba vysoké zvěř. Čím je člověk starší, tím se v něm spousta věcí mění. Dřív jsem si nevšímal a nevážil toho, že támhle je sýkorka, tam hrdlička, teď už ano."

ALŽBĚTA JANÍČKOVÁ
Poznámka autorky: Pan Ivan Martinec, kterého v článku cituji, si nepřál být příliš mediálně zviditelňován. "O mně nepište, ale o místních myslivcích, to oni vytvářejí podmínky, pracují o víkendech, aby se k nám drop vrátil. My zemědělci jen připravujeme plodiny. Každý myslivec musí být ochráncem přírody, pak je to teprve myslivec, a ten, co bere flintu, aby jen zaplnil mrazák, ten jím není."