Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Podobně jako v předchozích letech je přehled výskytu lesních škodlivých faktorů v roce 2019, publikovaný mj. v květnové Lesnické práci, zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných při poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS), působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Hlavní informace přinášíme i na Silvarium.cz.

Rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem (Čechy, Písecko; srpen 2019). Foto: archiv LOS

Větrolamy mají na území České republiky dlouholetou tradici. Ne vždy ale dostávají péči, jakou si zaslouží. Přitom mají řadu důležitých funkcí. Hlavním účelem je ochrana zemědělské půdy proti větrné erozi.

Krajina jižní Moravy s obcí Šatov. Foto: archiv VÚLHM

Lípa srdčitá, náš národní strom, patří k druhům, jejichž rozšíření by mohlo přispět k obohacení a zvýšení stability lesních ekosystémů. Současná situace kalamitního úhynu smrku a borovice vyžaduje obnovu lesních porostů výběrem druhů dřevin, které se v lesních ekosystémech dříve přirozeně vyskytovaly.

Lípa srdčitá v lesním porostu, Štěchovice, Homole, střední Čechy, foto: archiv VÚLHM

Vzhledem k předpokládanému rozvoji šíření nákazy koronaviru se Lesní ochranná služba (LOS) rozhodla přesunout celostátní seminář Škodliví činitelé v lesích Česka 2019/2020 - „Krize zdravotního stavu borovice lesní" z 16. 4. na jiný termín, a to do podzimního období (předběžně 22. října 2020).

Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. zpracovali Generel obnovy lesních porostů po kalamitě (etapa III). Tento „Generel" navazuje na předchozí etapu II a pokračuje v monitoringu a vyhodnocení situace vzniku kalamitních ploch jako nových obnovních prvků (holin) po aktuálně probíhající kalamitě.

Foto: Marek Mejstřík

Duby patří k našim hospodářsky i ekologicky nejvýznamnějším lesním dřevinám, jejich zastoupení v lesích dnes činí 7,3 % a bude velmi pravděpodobně stoupat. Dva hlavní druhy – dub letní a dub zimní – mají značně rozdílné nároky na přírodní podmínky, v nichž se jim daří, rostou od nížin do pahorkatin. V době klimatických změn je důležitá adaptace jednotlivých druhů a jejich populací na měnící se podmínky prostředí.

Extrémní stanoviště s cennými populacemi dubů na stráních nad Vltavou u Štěchovic, archiv VÚLHM

Na otázku, kolik uhlíku ukládá douglaska v českých lesích, odpověděli vědci z VÚLHM, v. v. i., vytvořením nových národních modelů pro výpočet biomasy douglasky tisolisté, které zpřesní odhady množství uhlíku poutaného touto dřevinou.

Ilustrační fotografie: porosty douglasky v českých lesích, archiv VÚLHM

Se změnami klimatu a s nimi souvisejícími kalamitami přibývá v lesích nahodilých těžeb a následně rozsáhlých holin. Ty se zpravidla vyznačují extrémnějšími klimatickými podmínkami ve srovnání s holinami běžných výměr. I když obnovit zde úspěšně les je složitější, úspěšná a včasná obnova je významným krokem ke stabilizaci lesního prostředí. Nezastupitelnou úlohu při obnově kalamitních holin hrají přípravné dřeviny, což opakovaně dokazují výsledky výzkumu.

Ukázky porostů v břízou, osikou, lískou v České republice. Foto: archiv VÚLHM

Současné změny podmínek prostředí a s nimi spojený ústup smrkových porostů vedou lesníky k hledání alternativních řešení při obnově a pěstování lesů. Tím by mohlo být širší využití ekonomicky cenných a zároveň klimatickým výkyvům lépe odolných dřevin, včetně introdukovaných druhů. Jednou z perspektivních dřevin je severoamerická douglaska tisolistá, jejíž pěstování má ve střední Evropě více než stoletou tradici.

Poškozování lesa spárkatou zvěří představuje jeden z hlavních problémů ochrany lesů v Česku. Okusem vrcholu je v mladých lesních kulturách v současné době poškozeno kolem 30 % jedinců hlavních dřevin a kolem 60 % jedinců dřevin zpevňujících a melioračních. Modelovými výpočty bylo současně zjištěno, že nové a opakované poškození kultur zvěří vyšší než 20 % se nachází na více než polovině území Česka.