Šumperk – Obavy z přemnožení kůrovce a nesouhlas s kácením kleče ve vrcholových partiích hor. To jsou zásadní spory mezi iniciátory vzniku Národního parku Jeseníky a jejich hlavním odpůrcem - Lesy České republiky. Petici za vznik národního parku podepsalo již sedm tisíc lidí a její iniciátoři tvrdí: Národní park s přísnější ochranou přírody je pro Jeseníky velká šance.

O pravém opaku jsou přesvědčeny Lesy České republiky, které hospodaří v drtivé většině lesních porostů v Jeseníkách. Za velké riziko považují především množení kůrovce, protože v některých pásmech národního parku by nebylo možné jakkoliv do přírody zasahovat. Na území uvažovaného parku se nachází přibližně 66 hektarů lesa.

„V místech, kde bude v národním parku bezzásahový režim, může vznikat extrémní riziko. Smrkové porosty jsou ohroženy kůrovcem a lesy oslabené emisemi rovněž nemusejí snést zátěž živelných kalamit,” řekl ředitel krajského ředitelství Lesů České republiky v Šumperku Pavel Indra.

Naopak iniciátoři petice za vznik národního parku argumentují tím, že nebezpečí nekontrolovatelného množení kůrovce je přeceňováno.

„Bohužel lidé mají zkreslené informace a stále argumentují tím, že chceme, aby Jeseníky vypadaly jako Šumava. Tam ovšem kůrovcová kalamita postihla pouhé dvě procenta plochy národního parku. Problém by se dal řešit podobně jako v Krkonošském národním parku, kde je hranice bezzásadového pásma posunuta do takových nadmořských výšek, kde kůrovec nemá k množení podmínky,” sdělil zástupce petičního výboru Ondřej Bačík.

Dalším jádrem sporu mezi ekology a Lesy České republiky je kleč. Zastánci parku ji považují za zásadní ekologický problém a navrhují polovinu těchto porostů odstranit.

„Kleč byla v uplynulých sto letech uměle vysázena ve vysokých polohách a Jeseníky jsou ve středoevropském měřítku unikátní právě tím, že při horní hranici lesa kleč přirozeně chybí, a to umožnilo i větší druhovou pestrost rostlin a živočichů. Aktuálně je kleč na ploše cca 200 hektarů a dále se rozrůstá. Většinou jde o velmi cenné lokality v přírodních a národních přírodních rezervacích, kde kleč vytlačuje a ohrožuje vzácné druhy rostlin,” vysvětlil Bačík. S tím Lesy České republiky rozhodně nesouhlasí. „Lesníci vysazovali v Jeseníkách kleč od konce 19. století jako ochranu níže položených lesů. Dodnes tyto porosty brání erozi i sesuvům. A přívalové deště, které v Jeseníkách způsobily katastrofální sesuvy půd ve 20. letech minulého století, jsou stále aktuálnější hrozbou,” varuje ředitel Lesů Pavel Indra. Dodal, že generace návštěvníků vnímají tyto porosty jako nedílnou součást vrcholových partií hor. Naopak škodlivost kleče podle něj nebyla prokázána. Spory mezi dvěma zájmovými skupinami jsou teprve počátkem veřejné diskuze, kterou chtějí ekologičtí aktivisté na téma národního parku vyvolat. Vznik Národního parku Jeseníky ovšem představuje legislativní proces, který se patrně potáhne řadu let. Národní parky, které jsou u nás zatím čtyři, jsou totiž ustanoveny zákonem. A jeho přijetí vyžaduje souhlas většiny subjektů, kterých se změna dotkne.

Přidat komentář
Jméno:
Název
BBCode:
Komentář:
Napište číslo třináct

Označit nové komentáře za posledních 24 hodin (1 den)

Označit nové komentáře za posledních 48 hodin (2 dny)

Označit nové komentáře za posledních 72 hodin (3 dny)