Smrkům odzvonilo, naše práce se mění
Náklady na naši práci jsou často vyšší než výnosy ze dřeva, říká znojemský lesník Zdeněk Trojan
Doba smrková kvůli suchu a kůrovci skončila. Ve znojemských lesích se smrk ztepilý loni těžil nejvíc, ale vysadilo se ho jen tolik, co neobvyklé třešně ptačí. Z více než osmdesáti procent se zalesňovalo listnáči, převážně dubem letním.
Podobná situace vládne v celém kraji. „Je tak jen otázkou času, kdy smrkové porosty starší sedmdesáti let už nebudou k nalezení. A brzy tomu tak bude i s těmi mezi padesáti a šedesáti lety. Práce a hospodaření lesníků tak už nevypadá jako dřív," oznamuje ředitel Městských lesů Znojmo Zdeněk Trojan.
* Kromě toho, že se lesy mění na pohled, proměňuje se v nich i druhová skladba zvířat a okolních rostlin?
Samozřejmě, že s tím souvisí i změna druhové skladby podrostu a částečně i živočichů, převážně hmyzu a bezobratlých. Co se týká lesní zvěře, tak u ní v druhové skladbě rozdíl nezaznamenáváme, změna prostředí ale zvěř jistě ovlivňuje. Vykácené plochy jsou plné světla. Řešíme bleskový nárůst ostružiníku a maliníku. To jsou skvělá místa pro černou zvěř, prase divoké. Otázkou tedy není změna druhového zastoupení zvěře, ale její počty.
Celý článek naleznete v deníku.