Smrkům odzvonilo, naše práce se mění
Náklady na naši práci jsou často vyšší než výnosy ze dřeva, říká znojemský lesník Zdeněk Trojan
Doba smrková kvůli suchu a kůrovci skončila. Ve znojemských lesích se smrk ztepilý loni těžil nejvíc, ale vysadilo se ho jen tolik, co neobvyklé třešně ptačí. Z více než osmdesáti procent se zalesňovalo listnáči, převážně dubem letním.
Podobná situace vládne v celém kraji. „Je tak jen otázkou času, kdy smrkové porosty starší sedmdesáti let už nebudou k nalezení. A brzy tomu tak bude i s těmi mezi padesáti a šedesáti lety. Práce a hospodaření lesníků tak už nevypadá jako dřív," oznamuje ředitel Městských lesů Znojmo Zdeněk Trojan.
* Kromě toho, že se lesy mění na pohled, proměňuje se v nich i druhová skladba zvířat a okolních rostlin?
Samozřejmě, že s tím souvisí i změna druhové skladby podrostu a částečně i živočichů, převážně hmyzu a bezobratlých. Co se týká lesní zvěře, tak u ní v druhové skladbě rozdíl nezaznamenáváme, změna prostředí ale zvěř jistě ovlivňuje. Vykácené plochy jsou plné světla. Řešíme bleskový nárůst ostružiníku a maliníku. To jsou skvělá místa pro černou zvěř, prase divoké. Otázkou tedy není změna druhového zastoupení zvěře, ale její počty.
Celý článek naleznete v deníku.
Komentáře
https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-sila-vetru.A200202_221418_p_klima_wag
Důvod je jednoduchý. Oblačnost, ze které prší, se neobjeví tak, že vznikne nad mořem a pak je přenášena, přičemž slábne, až se vyprší / vysněží. To platí pouze pro oblasti v těsné blízkosti moře. Nad pevninou vzniká úplně jinak.
Chladnější a vlhčí (v zimě naopak teplejší a vlhčí) oceánský vzduch se postupně nasouvá nad suchou a prohřátou / vychlazenou pevninu. Jedná se o tak protikladné vzduchové hmoty, že na jejich kontaktu vzniká atmosférická fronta, a to tak, že vlhký vzduch se postupem nad pevninu zpomaluje a "houstne", až z něho začínají vypadávat srážky.
Větrník nevětrník, jakmile se vlhký vzduch dostane nad suchou pevninu, fronta musí vzniknout, a je unášena příslušným větrem. Množství deště, které z ní spadne tam či onde, je s jistým zjednodušením přímo úměrné teplotnímu a vlhkostnímu gradientu v dané oblasti, se zohledněním návětrné / závětrné strany, nadmořské výšky atd. Proto např. v létě padá více srážek ve vnitrozemské ČR, než v přímořské Anglii či Francii.
Pokud se navíc ve střední Evropě v létě neustále obnovují tlakové výše, tak prostě pršet nemůže, jak jsem poukázal už u diskuse k vlivu lesnatosti, která je samozřejmě důležitá, ale má jen pomocnou funkci.
Stejně tak je to s větrníky. Příčiny jsou zkrátka mnohem hlubší a kdo dnes tvrdí, že zná důvod, proč se jednou neustále obnovují tlakové výše, zatímco jindy se udělá osa tlakových níží Irsko - západní Rusko, ten prostě a jednoduše lže.
Má praxe z hor ukazuje trochu něco jiného a tak se tedy raději přikloním k uvedenému článku a jeho závěrům.
Ono to není p. Pelíšku tak jednoznačné a v dnešních pohnutých časech stačí málo.
Z mnoha malých střípků - velké střepy ....
AŤ ŽIJE ZDRAVÝ A PROSPERUJÍCÍ LES.
Jsem rád, že to nebudu vidět......