lesprace
   
Velikost textu

Evropská výhledová studie lesnického sektoru

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Evropská výhledová studie lesnického sektoru (European Forest Sector Outlook Study II) predikuje vývoj celého lesnického a dřevozpracujícího sektoru pro období 2010 až 2030, a to jak z pohledu budoucích zdrojů dřeva, tak z pohledu jeho spotřeby a obchodu. Je poslední z řady studií, které vydala Dřevařská sekce Evropské hospodářské komise OSN (UNECE/FAO), jejichž cílem je předpovědět možný nebo pravděpodobný vývoj lesnického a dřevozpracujícího sektoru na základě analýzy minulých trendů. Tato výhledová studie vznikala od roku 2009, kdy se zformoval tým specialistů a národních korespondentů, až do roku 2011, kdy byla její finální podoba prezentována na 69. setkání lesnicko-dřevařského výboru Timber Committee 10.-14. 10. 2011 v Turecku.

V tomto a následujících článcích, které budou publikovány na stránkách Lesnické práce, chceme lesnickou veřejnost seznámit s možnými směry ekonomického vývoje lesnického a dřevozpracujícího sektoru, tak jak byly vymodelovány pro čtyři předem definované scénáře rozvoje hospodářské politiky jednotlivých států Evropy v porovnání se základním scénářem.

Hlavní parametry EFSOS II

V předchozí výhledové studii (EFSOS), která byla publikována v roce 2005, byl predikován možný vývoj lesnického sektoru v letech 2000 až 2020, a to na základě trendů zaznamenaných v letech 1960–2000. Evropa byla pro účely studie rozdělena pouze na 3 skupiny států (Západní Evropa, Východní Evropa a Společenství nezávislých států (SNS)) a byly definovány 3 scénáře vývoje, založené na průměrném ročním ekonomickém růstu (základní, konzervativní a integrační). Výsledky této studie byly publikovány v Lesnické práci v roce 2006.

V nové výhledové studii byly státy Evropy rozděleny na 5 skupin. Rozdělení států do jednotlivých skupin je shodné jako v publikaci State of European Forest 2011 (SoEF), která byla představena v Oslu na 6. Ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě:

- Severní Evropa: Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Norsko a Švédsko.

- Středozápadní Evropa: Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemí, Švýcarsko, Velká Británie.

- Středovýchodní Evropa: Bělorusko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Moldavská republika, Rumunsko, Slovensko, Ukrajina.

- Jihozápadní Evropa: Itálie, Malta, Portugalsko, Španělsko.

- Jihovýchodní Evropa: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Černá Hora, Srbsko, Slovinsko, Makedonie, Turecko.

EFSOS II se liší také v počtu scénářů. Kromě základního scénáře byly definovány 4 možné scénáře budoucího rozvoje hospodářské politiky jednotlivých států Evropy. Pro každý scénář byl modelován jak vývoj hlavních ukazatelů lesních zdrojů (plocha, přírůst, těžba, výchova), tak vývoj ekonomických ukazatelů (výroba, spotřeba, obchod). U všech scénářů se posuzovala jejich udržitelnost pomocí panevropských kriterií a indikátorů trvale udržitelného obhospodařování lesů.

Scénáře rozvoje hospodářské politiky evropské společnosti

Referenční scénář

Referenční scénář je základní scénář, který modeluje budoucnost bez významných změn vzhledem k minulosti. Hlavním předpokladem tohoto scénáře je, že současné hospodářské politiky jednotlivých států se výrazně nezmění a budou pokračovat ve směru současných trendů. Vývoj spotřeby výrobků ze dřeva a využití dřeva pro energetické účely bude stabilně růst a v závislosti na poptávce porostou i dodávky dříví, především pak vzroste poptávka po těžebních zbytcích. Pro definici rozvoje mimo lesnický sektor byl použit scénář B2, tak jak ho definoval Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC).

Scénáře hospodářské politiky evropských států oproti referenčnímu scénáři umožňují analyzovat důsledky vybraných preferencí dalšího rozvoje evropské společnosti. Jejich hlavním smyslem není ukázat, co se stane v budoucnosti, ale umožňují nám porozumět chování systému jako celku a tomu, jak může být ovlivněn.

Maximalizace uhlíku v biomase

Maximalizace uhlíku v biomase je prvním ze čtyř scénářů hospodářské politiky. Tento scénář se zabývá otázkou, kolik uhlíku by mohlo být uloženo v evropských lesích při změně pěstebních metod, ale při současném zachování úrovně těžeb, tak aby nebyly ovlivněny dodávky dříví pro navazující odvětví. Volbou tohoto scénáře může lesnický sektor maximalizovat svůj příspěvek ke zmírnění (mitigaci) dopadů změny klimatu. Nejlepší strategií, jak toho dosáhnout, je vhodná kombinace metod hospodářské úpravy lesa, která zvýší akumulaci uhlíku v lese. Parametry, které mají největší vliv na akumulaci uhlíku, jsou především prodloužení obmýtí a zvýšení podílu výchovných zásahů.

Upřednostnění biodiverzity

Upřednostnění biodiverzity je scénář, ve kterém se předpokládá, že se v rámci hospodářské politiky evropských států upřednostní ochrana biologické různorodosti. To se projeví hlavně snížením plochy hospodářských lesů a také snížením dodávek dříví pro navazující sektory.

Podpora výroby energie ze dřeva

Podpora výroby energie ze dřeva je třetí scénář. Tento scénář hospodářské politiky evropských států se zabývá otázkou, co by bylo nezbytné změnit, aby dřevo významněji přispělo k dosažení ambiciózních cílových podílů obnovitelných zdrojů na výrobě energie, tak jak byly stanoveny ve většině evropských států. Předpokladem tohoto scénáře je mobilizace všech zdrojů dřeva.

Podpora inovací a konkurenceschopnosti

Podpora inovací a konkurenceschopnosti je poslední scénář hospodářské politiky evropských států, který se zabývá možnými důsledky úspěšných strategických inovací vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti. Vlivem těchto inovací ve všech částech sektoru by mohlo dojít k vytvoření nových trhů, ochránění nebo rozšíření stávajících trhů, redukci nákladů nebo zvýšení rentability. Tento scénář je koncipován jako kvalitativní alternativa k předešlým scénářům.

Data a použité modely

Ekonometrické modely budoucí výroby a spotřeby výrobků ze dřeva vycházejí z ekonometrických analýz, které jsou založeny na sledování vztahů mezi ekonomickým vývojem a děním v lesnickém sektoru. Pro jednotlivé státy je modelována předpokládaná výroba, spotřeba a obchod pro vybrané výrobky ze dřeva (řezivo, desky, papír a lepenka). Dřevo pro energetické účely nebylo zahrnuto do modelu z důvodu krátké časové řady. Zdrojem dat pro ekonometrické analýzy byla data o výrobě a obchodu sbíraná UNECE/FAO. Makroekono-mická data byla převzata z databáze FAOSTAT a údaje o obchodu mezi jednotlivými státy z databáze UN COMTRADE.

Wood Resource Balance (WRB) je nástroj, který mapuje toky dodávek a spotřeby veškeré dřevní biomasy pro danou prostorovou jednotku (stát, region). Na jedné straně jsou všechny zdroje dřevní biomasy, a to primárního i sekundárního původu (biomasa z lesa, biomasa z jiných zdrojů). Na druhé straně jsou pak všechny možné způsoby využití dřevní biomasy (materiálové, energetické). WRB je ve studii použita pro vyjádření rozporů mezi budoucími dodávkami dříví a očekávanou budoucí poptávkou.

EFISCEN (European Forest Information Scenario model) je rozsáhlý model pro hodnocení lesních porostů, které jsou zařízené metodou věkových tříd a lesnicky obhospodařované. EFISCEN modeluje budoucí stav lesů podle předpokládané poptávky po dřevě a podle daného hospodářského režimu (délka obmýtí, využívání těžebních zbytků). Model využívá agregované údaje z národních inventarizací lesů (NIL). ÚHÚL poskytl pro účely studie data o zásobách a plochách z prvního cyklu NIL agregovaná podle krajů, vlastnictví, ekologických řad, skupin dřevin a věkových tříd. Přírůsty byly poskytnuty z databáze lesních hospodářských plánů a osnov, protože přírůsty z NIL bude možné vyhodnotit až po ukončení druhého cyklu, jehož terénní šetření právě probíhá a bude ukončeno v roce 2014.

Půdní model YASSO byl zabudován do modelu EFISCEN k odhadu zásob uhlíku v půdě. Vyhodnoceny byly také 3 indikátory odrážející rekreační hodnotu, citlivost k poškození větrnými polomy a citlivost k poškození ohněm. Všechny tři indikátory vycházejí z rozložení porostní plochy ve věkových třídách podle jednotlivých skupin dřevin.

Global Forest Sector Model (EFI-GTM) umožňuje modelovat předpokládanou globální spotřebu, výrobu a obchod s výrobky ze dřeva v reakci na očekávané změny externích faktorů. Mezi tyto externí faktory patří ekonomický růst, ceny energií, regulace trhu, dopravní náklady, směnné kurzy, dostupnost zdrojů a preference spotřebitelů. Model pokrývá celý svět se speciálním zaměřením na Evropu.

Pro analýzu konkurenceschopnosti byla využita metoda konstantního podílu na trhu (Constant Market Share – CMS), která je založena na analýzách exportu jednotlivých států. Tato metoda vychází z předpokladu, že podíl exportu konkrétního státu v porovnání se světovým exportem zůstává v průběhu času stejný. Tento podíl určuje výchozí konstantu. Porovnáním aktuálního růstu exportu daného státu s výchozí konstantou se vyhodnocují změny v konkurenceschopnosti. Zdrojem vstupních dat byla databáze UN COMTRADE.

Každý z výše jmenovaných modelů má své silné a slabé stránky. Metodika propojení jednotlivých modelů do funkčního celku se snaží plně využít silných stránek jednotlivých modelů a limitovat závislost na „slabinách“. Přehled kombinací modelů pro jednotlivé scénáře je uveden v tabulce.

Zpracováno s použitím publikace The European Forest Sector Outlook Study II.

Autoři:

Ing. Jaromír Vašíček, CSc.

Ing. Michal Synek

ÚHÚL Brandýs nad Labem

E-maily: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Loading

cls logo-czbiom enviweb ekolist-ikona Agroweb Fotografie zvířat a přírody - Naturfoto.cz