Ředitel šumavského národního parku očekává, že svou misi uzavře, jak mu ministr naplánoval. Jan Stráský (71 let), poslední federální premiér, ministr dopravy i zdravotnictví, šéf krajského úřadu a nyní ředitel šumavského národního parku má před sebou zřejmě posledních šest měsíců práce.

V rozhovoru pro MF Dnes Jan Stráský uvedl: „Jsem rád, že mám za sebou rok, a teď už i já můžu mít důvody, proč toho nechat. Budu rád, když to do půl roku skončí.“

Ministr Tomáš Chalupa Stráského loni v únoru představoval jako krizového a dočasného ředitele, který má udělat tu nejtěžší práci - stmelit rozhádaný region, politiky i vědce, zastavit kůrovcovou kalamitu, pomoci připravit zákon o šumavském parku. „Jsem připraven kdykoliv toho nechat, protože vím, že žádný z otevřených problémů nebude za mého života dotažen do konce. Neboli - já nemohu hrát hru, že chci být ve funkci, dokud vše nesplním. Ať vezmeme splouvání Teplé Vltavy, boj s kůrovcem, vzhled šumavských staveb nebo prostupnost Šumavy pro turisty, tak to vše jsou věci, o kterých stále jednáme, ale vím, že do vítězného konce je nedotáhnu. To bude trvat déle než půl roku, rok či dva,“ řekl Jan Stráský.

Od roku 2004, kdy byl v lednu odvolán z funkce tehdejší šéf Ivan Žlábek, je prvním šéfem NP Šumava, kterého většina obyvatel 21 šumavských obcí nekritizuje. Dlouhé roky totiž bojoval za jejich práva v radě parku, kde byl předsedou. "Konečně je to ředitel, který si uvědomuje, že je potřeba, aby tu lidé také mohli žít a pracovat. Není tu práce a my jsme se roky dívali, jak se nechává shnít dříví v lese či jak tu pracují cizinci a my jsme na úřadech práce," řekl na adresu Stráského lesník z Borových Lad. Ačkoliv šumavští starostové schvalují Stráského postupy, zaznívá od nich i kritika. Třeba od starosty Modravy Antonína Schuberta, za to, že provedl na Správě praku jen malé personální změny. Odhaduje se, že až polovina zaměstnanců parku je „zeleného“ smýšlení. „Z parku za mě odešlo čtrnáct lidí. Teď ale musím počítat: nejsme v Praze, abych si mohl říct, že vyhodím padesát lidí a naberu jiné. To tady v regionu udělat nejde. Úřad jde snížit o deset procent, aby fungoval,“ hájí se v rozhovoru pro MF Dnes Jan Stráský.

Naopak  negativně hodnotí působení  první rok Stráského v křesle ředitele ekologičtí aktivisté. Jaromír Bláha v anketě v MF Dnes uvedl: „Jednou větou: umanutec, který nepochopil, co je národní park. Jan Stráský je státní úředník, který otevřeně říká, že se nehodlá zdržovat respektováním nějakých zákonů, a také podle toho postupuje. Během roku stihl seškrtat důležité služby pro turisty, devastovat vzácnou přírodu, ilegálně rozmístit zakázané chemické pasti u turistických stezek a vyházet špičkové odborníky. Tím, co dělá, systematicky popírá smysl existence národního parku. Kmotři a developeři z něho musí mít velikou radost.” Podle zástupců ekologických hnutí vzkvétala Šumava za přírodovědců Aloise Pavlíčka a Františka Krejčího. Právě za šéfování těchto dvou mužů aktivisté a vědci neprotestovali, protože oba se snažili co možná největší území ponechat napospas přírodě. Naopak Žlábek byl prvním (blokáda v Trojmezenském pralese v roce 1999) a až Stráský dalším ředitelem, kteří zažili blokádu šumavských lesů kvůli kácení. „Sledoval jsem už v roce 1999 první blokádu v Trojmezenském pralese, akorát z jiné židle a s jinou odpovědností. Překvapivé pro mě teď bylo, že blokáda u Modravy vůbec byla. Byli jsme přesvědčeni, že se opíráme o veřejný zájem, když likvidujeme kůrovce, což se pak také ukázalo. Překvapilo mě i to, že jsem získal výraznou podporu místních obyvatel. Už nezní jen to, že Šumava má být hnědá, ale veřejnost pochopila, že bojovat s kůrovcem se musí a Šumava musí být zelená. Přišel jsem si mezi aktivisty asi dvakrát popovídat a jen jsem říkal to samé, co říkám dodnes. A říkat to budu, dokud bude debata o Šumavě,“ uvedl k postoji ekologů současný ředitel.

Jana Stráského podle MF Dnes ve funkci překvapilo především to, jak složitá je legislativa, ve které se musí pohybovat. S tím souvisí také jeho největší pochybení při použití chemických přípravků k hubení podkorního hmyzu, ke které neměl potřebnou výjimku. „Když jsem loni v únoru přišel, už se projednávalo udělení výjimky a bylo možné legitimně zneužít toho, že jsem musel žádost rozsahem změnit. Ukázalo se, že jsem to udělat nesměl, protože tím to byla nová žádost, začaly běžet nové lhůty a toho druhá strana využila. Letos jsem podal žádost o výjimku na začátku prosince a věřím, že bude včas vyřízena,“ vysvětluje Jan Stráský.

Jiří Mánek novým ředitelem?

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa před rokem chtěl, aby si Jan Stráský vybral náměstka, který po jeho boku profesně „vyroste“ a později funkci ředitele převezme. Pokud budou tyto plány platit dál, stane se současný náměstek Jana Stráského Jiří Mánek za půl roku ředitelem Národního parku Šumava. Když se Jan Stráský stal ředitelem parku, přestože nebyl ve výběrovém řízení, ale seděl v komisi, která měla nového ředitele zvolit, Šumavou se neslo, že místo sebral favoritovi konkurzu Jiřímu Mánkovi. Právě ten měl jako jediný s prací přímo na správě parku zkušenosti, protože zde 10 let pracoval.

Ke spekulacím o nástupu na post ředitele Jiří Mánek řekl: „Já o tom takto neuvažuji, i když se mě na to ptá čím dál více lidí. To, že jsem byl ve výběrovém řízení na ředitele parku, ode mne nebyla samozřejmě žádná hra. O ten post jsem usiloval. Ale toto rozhodnutí nezáleží na mně. A hlavně: teď jsme skutečně s panem ředitelem sehraný tým.” Pokud by se Mánek stal ředitelem, tak by zřejmě měl proti sobě ekologické aktivisty a přírodovědce ve stejném složení jako současný ředitel. Otázkou zůstává, jestli by se mu dostalo takové podpory od starostů a obyvatel jako Stráskému.

Rozhovor s Janem Stráským a Jiřím Mánkem na Silvarium.cz

red.