Vyjímání pozemků z honiteb prospěje
Úterý, 26 Červenec 2011 07:19
Zatímco v minulosti dost častých střetů hospodařících zemědělců se starosty obcí postupně ubývá, problémy vlastníků, ale i nájemců zemědělských pozemků s myslivci se hromadí, uvádí Zemědělec dne 25. 7. 2011.
Proti přetrvávající aroganci myslivců ale existuje dosud málo využívaná obrana - právo vlastníka pozemku vyjmout jej z honitby.
Ne každý o této možnosti ví a příliš známy nejsou ani základní zásady, jak v takovém případě postupovat. Není tedy od věci si je připomenout. Většina pozemků je považována podle zákona o myslivosti za pozemky honební a tvoří součást některé z honiteb. Zákon o myslivosti přitom v § 2 písm. e) uvádí výčet "pozemků nehonebních", na kterých právo myslivosti nelze vykonávat. Jedná se především o pozemky, na kterých není výkon práva myslivosti možný především z důvodů bezpečnostních nebo etických (například pozemky uvnitř zastavěného území obce, obvod dráhy, dálnice, silnice, hřbitovy). Zákon o myslivosti ale také umožňuje v § 17 odst. 2 prohlásit vlastníkovi pozemků za nehonební i některé honební pozemky z důvodů bezpečnostních, vojenských nebo zájmu vlastníka.
Podávání žádosti o vyjmutí z honitby
Žádost podává vlastník pozemků na obecní úřad obce s rozšířenou působností a musí v ní uvést důvody, proč chce své pozemky z honitby vyjmout. Samozřejmě to není jednoduchý proces. Prohlášení pozemků za nehonební probíhá ve správním řízení, příslušným orgánem státní správy myslivosti je krajský úřad. Ten má právo žádost vlastníka prohlásit pozemky za nehonební posuzovat, takže lze očekávat nemalé střety. I proto, že se myslivci mohou opřít o sporný, ale platný nález Ústavního soudu č. 34/03 (publikován pod č. 49/2007 Sb.) ze dne 13. 12. 2006, podle kterého je myslivost považována za činnost prováděnou ve veřejném zájmu a právě i v zájmu vlastníka. Pokud je ale žádost vlastníka zamítnuta, má vlastník právo se proti takovému rozhodnutí odvolat.
Pravidla pro umístění mysliveckých zařízení
Pokud se pozemky z honitby podaří vyjmout, je vhodné si také připomenout základní pravidlo platné na hranicích mezi honebním a nehonebním pozemkem. To nejdůležitější je, že myslivecká zařízení (jde zejména o posedy, ale i další myslivecké pomůcky) lze umístit nejblíže 200 metrů od hranice pozemků vyjmutých z honitby. To znamená, že těsně za hranicí vyjmutého pozemku, byť již na pozemku jiného vlastníka, nelze myslivecká zařízení stavět, což se ale často děje.
Je zřejmé, že pro většinu vlastníků pozemků (i myslivců) je vhodnější se při odlišném pohledu na myslivecké hospodaření v příslušné lokalitě dohodnout na nějakých kompromisech. Třeba i proto, že na pozemcích vyjmutých z honiteb nemůže vlastník uplatňovat nároky za škody způsobené zvěří. To je jedno z ustanovení, které hraje do not myslivcům
Budou nové honitby konkurencí?
Na druhé straně, pokud by se alespoň část vlastníků rozhodla své pozemky ze současných honiteb vyjmout, a zejména, pokud by došlo k dohodě několika vlastníků v lokalitě tak, aby byli schopni vytvořit novou honitbu, mohl by vzniknout žádoucí tlak na to, aby byli myslivci ochotnější k dohodám. Je vhodné připomenout, že Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) má již svého konkurenta v Myslivecké unii ČR, která by se mohla uvolněných honiteb ujmout. Tím by se vytvořilo alespoň primární konkurenční prostředí, což by mohlo zlepšit současnou mizivou etiku ve vztazích mezi vlastníky pozemků a myslivci. Ti z ČMMJ by přitom měli zbystřit pozornost - na mnoha lokalitách se blíží konec desetiletých nájemních smluv a hromadný proces vyjímání pozemků z honiteb by mohl nahradit v tomto bodu novelu mysliveckého zákona, který by bylo třeba i v oblasti tvorby nájemních vztahů a výkonu práva myslivosti upravit. Například ekologičtí zemědělci by mohli vyprávět, jak se zlepšily vztahy s kontrolory, když původní monopol - kontrolní a certifikační organizace KEZ, o. p. s., získal konkurenci v dalších dvou alternativních kontrolních organizacích.
Zlepšení vztahů mezi myslivci a zemědělci je nutné. Sám jsem byl tento měsíc svědkem konfliktu v příhraniční oblasti v okrese Český Krumlov, kde jeden den došlo k dohodě mezi vlastníkem a zástupcem myslivců, aby byla dohoda druhý den do posledního bodu právě myslivci popřena. Jak je přitom všeobecně známo, zdaleka nejde o výjimku, ale téměř o princip. Je na čase, aby se vlastníci začali bránit.
Ne každý o této možnosti ví a příliš známy nejsou ani základní zásady, jak v takovém případě postupovat. Není tedy od věci si je připomenout. Většina pozemků je považována podle zákona o myslivosti za pozemky honební a tvoří součást některé z honiteb. Zákon o myslivosti přitom v § 2 písm. e) uvádí výčet "pozemků nehonebních", na kterých právo myslivosti nelze vykonávat. Jedná se především o pozemky, na kterých není výkon práva myslivosti možný především z důvodů bezpečnostních nebo etických (například pozemky uvnitř zastavěného území obce, obvod dráhy, dálnice, silnice, hřbitovy). Zákon o myslivosti ale také umožňuje v § 17 odst. 2 prohlásit vlastníkovi pozemků za nehonební i některé honební pozemky z důvodů bezpečnostních, vojenských nebo zájmu vlastníka.
Podávání žádosti o vyjmutí z honitby
Žádost podává vlastník pozemků na obecní úřad obce s rozšířenou působností a musí v ní uvést důvody, proč chce své pozemky z honitby vyjmout. Samozřejmě to není jednoduchý proces. Prohlášení pozemků za nehonební probíhá ve správním řízení, příslušným orgánem státní správy myslivosti je krajský úřad. Ten má právo žádost vlastníka prohlásit pozemky za nehonební posuzovat, takže lze očekávat nemalé střety. I proto, že se myslivci mohou opřít o sporný, ale platný nález Ústavního soudu č. 34/03 (publikován pod č. 49/2007 Sb.) ze dne 13. 12. 2006, podle kterého je myslivost považována za činnost prováděnou ve veřejném zájmu a právě i v zájmu vlastníka. Pokud je ale žádost vlastníka zamítnuta, má vlastník právo se proti takovému rozhodnutí odvolat.
Pravidla pro umístění mysliveckých zařízení
Pokud se pozemky z honitby podaří vyjmout, je vhodné si také připomenout základní pravidlo platné na hranicích mezi honebním a nehonebním pozemkem. To nejdůležitější je, že myslivecká zařízení (jde zejména o posedy, ale i další myslivecké pomůcky) lze umístit nejblíže 200 metrů od hranice pozemků vyjmutých z honitby. To znamená, že těsně za hranicí vyjmutého pozemku, byť již na pozemku jiného vlastníka, nelze myslivecká zařízení stavět, což se ale často děje.
Je zřejmé, že pro většinu vlastníků pozemků (i myslivců) je vhodnější se při odlišném pohledu na myslivecké hospodaření v příslušné lokalitě dohodnout na nějakých kompromisech. Třeba i proto, že na pozemcích vyjmutých z honiteb nemůže vlastník uplatňovat nároky za škody způsobené zvěří. To je jedno z ustanovení, které hraje do not myslivcům
Budou nové honitby konkurencí?
Na druhé straně, pokud by se alespoň část vlastníků rozhodla své pozemky ze současných honiteb vyjmout, a zejména, pokud by došlo k dohodě několika vlastníků v lokalitě tak, aby byli schopni vytvořit novou honitbu, mohl by vzniknout žádoucí tlak na to, aby byli myslivci ochotnější k dohodám. Je vhodné připomenout, že Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) má již svého konkurenta v Myslivecké unii ČR, která by se mohla uvolněných honiteb ujmout. Tím by se vytvořilo alespoň primární konkurenční prostředí, což by mohlo zlepšit současnou mizivou etiku ve vztazích mezi vlastníky pozemků a myslivci. Ti z ČMMJ by přitom měli zbystřit pozornost - na mnoha lokalitách se blíží konec desetiletých nájemních smluv a hromadný proces vyjímání pozemků z honiteb by mohl nahradit v tomto bodu novelu mysliveckého zákona, který by bylo třeba i v oblasti tvorby nájemních vztahů a výkonu práva myslivosti upravit. Například ekologičtí zemědělci by mohli vyprávět, jak se zlepšily vztahy s kontrolory, když původní monopol - kontrolní a certifikační organizace KEZ, o. p. s., získal konkurenci v dalších dvou alternativních kontrolních organizacích.
Zlepšení vztahů mezi myslivci a zemědělci je nutné. Sám jsem byl tento měsíc svědkem konfliktu v příhraniční oblasti v okrese Český Krumlov, kde jeden den došlo k dohodě mezi vlastníkem a zástupcem myslivců, aby byla dohoda druhý den do posledního bodu právě myslivci popřena. Jak je přitom všeobecně známo, zdaleka nejde o výjimku, ale téměř o princip. Je na čase, aby se vlastníci začali bránit.
Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde..





Komentáře
A lidový lovec jednou za čas když navštíví honitbu, tak jen pro nalovení si do mrazáku a na kšeft.
A kde zůstala myslivost, kde je nadřazenost vlastnických práv nad uživatelskými, odtržení tvorby honiteb od vlastnictví pozemku.
A zajímavá věc. Současný zákon ani nechce mít na ploše oplocených pozemků např. drobnou zvěř a zde náležící právo myslivosti vlastníku jako za dob Honebního zákona.
Dodnes si lidolovci prosadili dle zákona o mysl.č. 449/2001 Sb., asi ze závisti, aby tyto pozemky byly nesmyslně nehonební a případné práo myslivosti zde vykonával nějaký lidolovecký laik z rádobymysliveck ého sdružení kolektivních lovců a predátory v domácích chovech drůbeže vám jezdil tlumit nějaký rádobymyslivec z města či jezedák.
Inu, rádobymyslivost dle zákona z dílny postkomunistick ých lovců z dehonestované ČMMJ.
A co noví SLUŠNÍ zájemci -potencionální nájemci?
Přečti si pořádně zákon, máš dokonce myslivecké vzdělání a nepřekrucuj fakta..
Dovoluji si tvrdit, že 50 let na obnovu honiteb záměrně devastovaných i s pomocí opčního práva, na které poukazují smlouvy vypracované od ČMMJ a s pomocí infiltrace honebních společenství lidolovci, nebude stačit.
Dokud bude myslivec , vlastník myslivec nucen vstupovat do kolektivních sdružení lidolovů (nesprávně myslivecká sdružení), kde bude ,,usměrněn", téměř nic se nezmění.
Přiznal se mi jeden lidový myslivec, že mají normovaný stav 40 ks srnčí. Jenže drží 80, s méně se prý nedá hospodařit (což může být i díky reálné nespočítatelnos ti i 160 ks - viz. pokus myslivce Jana Metzla ve spolupráci s p. Košuličem) -
pbl.fri13.net/.../.
A co selské lesíky,nemožnos t přirozeného zmlazení (nadměrný okus, ohryz, spásání, přeskakování vysokých oplocenek srnci? Tyto lesíky, či státní lesy byly myslivců -sedláků a šlechty.
Lesy nejsou jeho a nic prý není vidět.
A záměrné scelování zemědělských honů lidovými myslivci z z vedení post JZD, kdy management těchto podniků své některé zaměstnance, ve volném čase taktéž lidové myslivce, kteří jsou někteří velice drobnými vlastníky cca do 5 ha a zároven jsou před důchodem, usměrnují, aby ani po pozemkových úpravách nevytvářeli krajinné prvky na své půdě..
1) kulasec - četl jsem "Hrdličin zval kulasce hlas", co je to kulasec?
2) měkoň - slyšel jsem "Už měkoně vyvádějí", co je to měkoň?
3) půrko - slyšel jsem "Sekera je za dva zlatý a to půrko za tolar, co je to, to půrko?
4) lemrouch - četl jsem, že paní poklekla a políbila lemroucha, co je to lemrouch?
A mohl byste zjistit, prosím, něco o horolezci Boryšovi? Někde pějí, že Boryš umí po skalinách.
S veškerou úctou k vaší inteligenci zdraví Fradus
Uplatnění opčního práva.(§ 33 odst. 3 zom)
To je automatické ze zákona o myslivosti v případě nájmu státních honiteb, nicméně souhlasím s JuDr......, že se dá uplatnit po zapracování (např. infiltrace orgánů honebního společenstva lidolovci )..
Cituji odpověd Judr..... na nájemní smlouvy..Další pravidla platí pro pronájem honiteb státních, není však vyloučeno, aby je VH použila pro své rozhodování o nájemci. 1. Pokud uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy, bude s ním jednáno podle podmínek výběrového řízení jako s prvním (§ 33 odst. 3 zom). 2. Pokud se dva, či více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby umístí na prvém místě, rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku (§ 32 odst. 4 zom).
myslivost.cz/.../...
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.