Milé děti, dnes vám řeknu bajku o jednom velkém lese. Budete se smát, budete se bát, a až to dopovím, bude se vám něco strašného zdát.

Byl nebyl jeden hustý les. Rostl, když pršelo, rostl, když sněžilo, rostl, když bylo sucho – jak už to lesy věky dělají. Protože nikomu moc nepatřil, rozhodla se liška s vlkem, že si v něm začnou hospodařit. Liška vzala pilu a vlk jí ukazoval, které stromy pokácet. Společně pak na trhu dřevo prodávali.

Netrvalo dlouho a jejich počínání si všimli dva medvědi. Jeden bydlel v levé části lesa, druhý měl brloh napravo. První měl srst pěkně zrzavou, druhý temně černou, až přecházela do modra. „Brum, brum, vlku – u ostatních zvířátek už jsme nějak málo populární. Koukej nám zaplatit kampaň, nebo ti správu lesa vezmeme. A větší doupě by se taky šiklo,” přišli kdysi medvědi za vlkem. Vlkovi se v lese líbilo, tak souhlasil a liška se přidala. Občas jí zůstalo něco za drápkem, vlkovi za zubem a společně posílali desátky oběma medvědům. Vytvořili pěkně provázaný systém, liška měla liščata, kterým také zůstávalo za drápky, medvědi založili velké rodiny a všichni hezky cucali z toho velkého nonstop rostoucího lesa.

Pak si ale jednou medvěd s černomodrou srstí řekl, že je populárnější než zrzavý, a že by měl proto dostávat víc. Porušil tak křehký lesní biotop a v lese začalo být nebezpečno. Medvěd modrák vyhodil původního vlka, ale sám les řídit neuměl. Na vlkově místě se začali rychle střídat slabí vlčci, populární medvědí rodina se prala vzájemně a zrzouni začali křičet. Obchod drhnul a les chřadnul.

Situace šla tak daleko, že dokonce medvědi nabízeli liškám, ať dají dvacet milionů na dřevo a dosadí na správu lesa vlčka dle vlastního výběru. Ten jim bude dávat lepší kousky k řezání a vydělají. Jen když pošlou penízky do brlohů a medvědi budou mít klid.

Zda se to stalo, či ne, se už nikdo nedozví. Každopádně se jednoho dne opět objevil velký a silný vlk, který se líbil všem medvědům. Rozhodl se, že lesu povládne tvrdou rukou. Lišky řádně vyhladověl, pár už jich pošlo, a sám začal bobtnat. Medvědům se to zamlouvalo, nestrádali, na druhou stranu se vlka začali trochu bát.

Co když bude nakonec silnější než oni? Raději kolem něj našlapovali opatrně, občas zabručeli pod vousy a nenápadně si brousili drápy. A pak jim ruply nervy. Každý z jedné strany sekli vlka do břicha a párali a párali. Miliardy stříkaly na všechny strany, část natekla do brlohů, část šla na udržení popularity u ostatních zvířátek, část se vsákla do jehličí. Z výdobytků lesa tak nezbylo zase nic.

Jaké z toho, milé děti, plyne poučení? Když se o svůj les nemůžete starat, raději ho prodejte. Jinak vám medvědi rozkradou dřevo.