David Koubek
Celkem 30 států podepsalo na klimatickém summitu OSN v New Yorku prohlášení o ochraně pralesů. Ty státy, které mají tropické deštné lesy, se zavázaly omezit jejich kácení do roku 2020 na polovinu a do roku 2030 úplně. A ty země, které pralesy nemají, jako třeba Evropská unie, slíbily na oplátku přispět finančně. Brazílie, kde se nachází zhruba třetina z celosvětové rozlohy všech tropických pralesů, se ale nepřipojila. V deklaraci nemohla navrhnout případné změny.
Hlavním argumentem zřejmě bylo, že ostatní státy, které deklaraci připravily a podepsaly, s Brazílií její text údajně vůbec nekonzultovaly. Brazilská ministryně životního prostředí Izabella Teixeirová řekla, že dostali návrh úmluvy s tím, že se k němu mohou připojit. Žádné změny prý navrhnout nemohli, a proto se nakonec rozhodli nepodepsat. Jihoamerické zemi například vadí, že text nerozlišuje mezi nelegálním a legálním kácením. To totiž brazilské zákony dovolují – k lesnímu hospodaření patří i kácení, ale řízené a v rámci udržitelného rozvoje.Brazílie argumentuje také tím, že už se sama zavázala k omezení kácení v pralese. Její závazky ale nedosahují těch, které jsou navržené v newyorské deklaraci. Do roku 2020 se Brazílie zavazuje omezit kácení zhruba na třetinu. Kácení pralesa se podařilo zpomalit, ale poslední čísla jsou poměrně varující.Místní odborníci upozorňují, že právě kácení pralesů způsobuje sucho, které ohrožuje desítky milionů lidí v centrální oblasti Brazílie nedostatkem pitné vody. Na problém začínají upozorňovat i zástupci zemědělského byznysu.
