AČKOLI SE PŘEDEVŠÍM V LETOŠNÍ PŘEDVOLEBNÍ KAMPANI O NĚCO ČASTĚJI NEŽ V MINULOSTI OBJEVOVALA V TUZEMSKÝCH MÉDIÍCH HESLA JAKO „DRANCOVÁNÍ ČESKÝCH LESŮ" A NUTNOST „ZÁSADNĚ ZLEPŠIT STAV LESNÍCH POROSTŮ", VE SKUTEČNOSTI BY MOHLA PÉČI A OCHRANU LESNÍCH POROSTŮ ZÁVIDĚT VĚTŠINA ZEMÍ EU A POTAŽMO CELÝ ROZVOJOVÝ, ALE I VYSPĚLÝ SVĚT.
Dokazují to mimo jiné údaje o podílu ploch lesů, které jsou předmětem nějakého stupně ochrany lesa, i celá řada projektů, jimiž se zvyšuje pro ČR podstatná retenční funkce lesa (schopnost zadržovat vodu), především prostřednictvím Programu 2000, který realizuje státní podnik Lesy České republiky (Lesy ČR). Celá řada nezemědělských podniků se také v rámci současných trendů odpovědného hospodaření podílí na opětovné výsadbě lesních porostů nebo stromořadí, nově letos odstartoval projekt „Živé studánky" navracející zdroje pitné vody na tradiční lokality za účasti Českého svazu ochránců přírody, nemluvě o celostátních akcích typu „Ukliďme Česko". Péče o lesní porosty má tak v současné době mnoho podob, o nichž ale často laická veřejnost neví nebo si jejich vliv a dosah neuvědomuje nebo si je uvědomit nechce. „Tvrdá data" ale dokazují, že to s vlivem s negativním vlivem člověka na les v ČR není ani zdaleka tak hrozné, jak to prezentují autoři katastrofických scénářů.
V této souvislosti je nutné zmínit, že hospodaření prakticky ve všech lesních porostech v ČR, včetně porostů v péči LesůČR, je garantován certifikačním systémem PEFC. Z následujících údajů je přitom zřejmé, že tento systém není třeba násilně měnit, a to ani u státního podniku. Naopak ve vlastnictví státu jsou tři čtvrtiny chráněných území z plochy lesních porostů v naší zemi. Z dostupných dat konkrétně vyplývá, že v ČR bylo v roce 2015 celkem 37,8 % lesů předmětem nějakého stupně ochrany, nejčastěji formou chráněných krajinných oblastí. V tom však není započtena plocha evropské soustavy chráněných území Natura 2000, která zahrnuje zhruba 80 00 hektarů lesa. Při jejím započtení stoupne plocha lesů pod všemi režimy ochrany na 41 %, což řadí ČR k zemím s nejvyšším podílem chráněných lesních porostů v Evropě. Oponenti přitom mohou namítat, že podle European Environment Agency (EEA), která v roce 2012 porovnávala podíl chráněných území včetně překryvů zvláště chráněných území a území Natura 2000 mezi státy EU, činí celkový podíl chráněných území na území jen ČR 21,5 %. To je však dáno rozdílnou metodikou šetření, přičemž EEA šetří na nadnárodní úrovni pouze srovnatelné kategorie ochrany – v ČR je ale mnohem více typů chráněných území než v jiných zemích, takže oblasti ochrany specifické pro lesní porosty v ČR nebyly do porovnání EEA zahrnuty.
I podle publikace „State of Europe's Forests" se řadí ČR na čtvrté místo v Evropě co do procentního podílu chráněných lesů s podílem 665 000 hektarů (25 %) za Německo (83,6 %), Portugalsko (44,1 %) a Slovensko (42,5 %). Obdobně v rámci soustavy Natura 2000 má ČR zahrnuto 28 % lesů, což představuje v zemích EU pátý nejvyšší podíl. Naproti tomu v severských zemích, které bývají dávány za vzor v ochraně přírody, není podíl chráněných území nikterak vysoký (Švédsko 14,09 %, Norsko 16,5 %).
Měřítkem ochrany lesa je také míra omezení těžebních možností dřeva v lesních porostech. U lesů s nějakou formou ochrany činí podíl ploch s omezenou těžební činností v ČR 39 %, v sousedním Německu je to ale 33 %, v Rakousku pak dokonce jen zhruba 10 %. Ve Švýcarsku, které je opět symbolem ochrany přírody, je takto omezeno jen mizivých 7 % lesních porostů.
Pokud zůstaneme u státního podniku Lesy ČR, pak ten hodlá letos investovat do vodohospodářských staveb s cílem zlepšit vodní poměry (a tím i kvalitu lesa) v rámci svého dlouhodobého Programu 2020 celkem 200 milionů korun. Lesy ČR totiž převzaly po zrušené Zemědělské vodohospodářské správě péči o řadu drobných vodních toků – v současnosti jde konkrétně o 38 000 kilometrů malých toků, říček, potoků, tůní i rybníků a malých vodních nádrží. Investice do nich se mají letos týkat 190 lokalit, například dvoukilometrového úseku Ondřejovického potoka ve Zlatých horách v okrese Jeseník, odbahnění a úpravy přelivné hrany v Opavě na vodní nádrži Sedlinka, úpravy 1,5 kilometru drobného vodního toku v Lomné v Trojanovicích, úprav koryta Trutnovského potoka ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo suché nádrže na toku Zlatý Pásek v Němčicích v okrese Svitavy. Investice do zlepšení vodních poměrů v lesích a jejich okolí každoročně rostou, loni na tyto účely vydal podnik 120 milionů korun a dokončil za ně 82 projektů. Mimo jiné šlo o revitalizaci soustavy rybníků v lokalitě Pozorka, odkud je také dokumentární foto.
Osvěta především nejmladší generace a poznávání lesa a jeho obyvatel, včetně vytváření pozitivního vztahu k lesním porostům, je cílem projektu Lesní pedagogika. Školní a předškolní mládež oslovují lesníci i v rámci doprovodných programů celé řady „nelesbických" akcí, jako jsou třeba podzimní výlovy rybníků, z nichž letos byly některé spojeny s dalším projektem – „Loučení s ptáky", jako tomu bylo například při výlovu Bohdanečského rybníka.
Systémová práce v terénu a osvěta laické veřejnosti jsou přitom hlavními předpoklady k dosažení ještě lepšího stavu našich lesních porostů v budoucnosti.
Skutečnost, že nám předchozí generace zanechaly na našem území příliš vysoký podíl smrkových porostů, není přitom ani dílem současných lesníků, ani nástrojem jakéhokoli systému certifikace.
Ani „ekologický" certifikát FSC vodu do lesa ani do naší krajiny nevrátí, rozhodující je totiž chování jednotlivých lesnických a dřevozpracujících firem a především jednotlivých lidí. Ti ale musí mít především vůbec možnost hospodařit.
Proto je další (lokálně je to jistě možné) plošné zvyšování ochrany našich lesů kontraproduktivní, což snad vyplývá i z výše prezentovaných statistických dat.
