Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I to jsou témata, o kterých se po dnešních Otázkách začne mluvit s nadhledem a v souvislostech. Vítejte a hezkou slunečnou neděli vám všem z observatoře žižkovské vysílací věže. Česko pomalu, ale jistě, vysychá. Půda v lesích i v krajině je poměrně suchá a trpí nedostatkem vláhy. Řeky a potoky odkrývají svá dna. Vláhový deficit se rok od roku prohlubuje. Přichází doba, kdy nebudeme krajinu kolem nás jen chránit, ale musíme do ní zpátky vrátit vodu. Respektive ji v krajině udržet. Boj se suchem se stal i vládní agendou. Sobotkův kabinet dal zelenou přípravě nových přehradních nádrží. Řeč je o projektové přípravě přehrad ve středních Čechách, a to v Senomatech a Šanově, stát by mohly v roce 2022. Přípravné práce by měly začít i na dalších dvou nádržích, a to na pěčínské nádrži na Královéhradecku a na nádrži ve Vlachovicích na Zlínsku.
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ /29. 2. 2016/
--------------------
A abychom dokázali zabezpečit vodu nejenom pro zemědělce, ale i pro občany pitnou vodu, pro průmysl užitkovou vodu, tak my je prostě v některých lokalitách České republiky potřebujeme mít i nějaký další akumulační zdroj vody, proto jsme po dohodě s jednotlivými podniky povodí vytipovali tyto čtyři lokality.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Slova ministra zemědělství Mariana Jurečky. Dodejme, že celková výše investic do přehrad se může vyšplhat v následujících letech k 17 miliardám korun. Daleko podstatnější však je, že Sobotkův kabinet přesně před rokem schválil strategii boje proti suchu. Prvními hosty Otázek proto jsou ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO, pane ministře, vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Krásné nedělní poledne. Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A hezké nedělní poledne přeji i Václavu Cílkovi, geologovi a klimatologovi.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Zdravím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zdravím vás. Podle usnesení vlády z loňského 26. října, pane ministře, mají jednotlivá ministerstva do konce letošního roku připravit konkrétní plány pro přípravu Česka na změnu klimatu. Jak jste daleko s těmi plány?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Nejenom, že my pracujeme na těch plánech, ale my jsme z těch opatření, který ten materiál a strategie boje proti suchu poměrně už velkou část začali reálně realizovat, protože sucho nečeká, život je krátký a my jsme ztratili jako Česká republika mnoho let, desítky let, já myslím, že o tom budeme mluvit, protože bojovali jsme s povodněmi od roku 97, v podstatě po té první velké povodni, která postihla Moravu, ale ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A zapomněli jsme na sucho.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Zapomněli jsme na sucho, a přitom povodně a sucho jsou dvě strany jedné mince a ta mince se jmenuje klimatická změna. A to sucho možná není tak sexy, je plíživé, možná, že ani pro média není tak atraktivní, a proto se spousta věcí ztratila. My jsme okamžitě vlastně po nástupu nové vlády v roce 2014 začali připravovat už konkrétní, konkrétní materiály, takže dnes můžeme říct, že ten problém udržení vody v krajině, protože to je problém udržet v České republice vodu, kdy my, jak víme, jsme střecha Evropy, všechna voda odtud odtéká, žádná nepřitéká, máme pouze srážkovou vodu, takže hlavním úkolem je tady udržet vodu a těch, těch problémů ..., vy jste zmínil přehrady, ale my máme velký problém hlavně s udržením zemědělské půdy a lesní půdy, která má velmi díky..., je poškozená erozí a má podstatně sníženou, možná na polovinu, svoji schopnost držet vodu, a to jsou miliardy kubíků. Je to o mnoho víc, než třeba je násobek vody, kterou zadrží dneska Vltavská kaskáda, takže přehrada je jenom jeden střípek, ale jsou tady desítky opatření na zemědělské půdě, v lesích, zasakování půdy, neodvádění dešťové vody na čističky a do řek, ale využívání, nechat ji vsakovat, umělá infiltrace, přírodě blízká opatření, zakládání remízků, mokřadů, stovek rybníků, už jsme do toho teď momentálně dali 3 miliardy už vlastně od začátku operačního období 2014, 3 miliardy z evropských fondů, další 3 miliardy půjdou vlastně do konce roku na výzvách, takže myslím, že jsme nezaspali a snažíme se tu velkou časovou ztrátu nahrazovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale Česká republika jako taková zaspala. Dá se, Václave Cílku, exaktně spočítat, kolik jsme jako Česko zaspali při aklimatizaci na změny onoho klimatu? Protože ten boj proti suchu a vládní strategie je prvním takovým uceleným dokumentem na vládní úrovni, který vůbec byl přijat.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Zaspali jsme jako svět, zaspali jsme jako Evropa, jako Československo, jako Česká republika, jsme se o tom bavili, víte, ministerstvo životního prostředí je taková jako zvláštní instituce, která prvních 10 let po tom roce 1990 byla často pod vlivem ekologických iniciativ a vlastně nebyla tak jako moc brána. Pak prošla sérií nějakejch, řekl bych, ode zdi ke zdi, ať to řeknu jednoduše, a teďka teprve v poslední době vidím, že se chová nějakým způsobem prostě koncízně a tak, jak má, jo. To znamená, z hlediska tý vody, já to vidím tak, že pokud dvě třetiny vody, 60 až 70 procent, končí v půdě jako takzvaná zelená voda a jenom třetina končí v těch rybnících, řekách a tak dále, takže dvě třetiny prostředků nebo dvě třetiny úsilí bychom měli věnovat tomu celku té krajiny. Ale ono se to jako mediálně jako hůř jako uchopí, když jako řeknu, budeme líp orat, že jo, tak to není téma, jako mám 5 miliard, kde postavím jakou přehradu. A my jsme obecně hrozně dobrý, když děláme bodový opatření, jo, právě ta přehrada nebo cosi prostě, čas od času je to zapotřebí, teďka nemluvím, jestli je to pravda, nebo ne. A naopak hrozně špatně chápeme celou tu plochu vlastně. A ta celá plocha tý Český republiky, ta zemědělská a lesní půda, je doopravdy tak jako víceméně ničena, řekl bych, asi od konce druhé světové války, což souvisí s přechodem z toho soukromého vlastnictví do nějakého veřejného.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dá se z těch strategií, loni vláda, Sobotkova vláda schválila strategii, teď na ni má navázat do konce roku další dokument, dá se jenom z té strategie vyčíst, jestli jde o opravdu promyšlený, propracovaný plán, který nebude redukován jenom na 4 velké přehradní nádrže, kde se pokusíme zadržet miliony kubíků vody?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
To je trošku jako otázka tý politiky. Mě vždycky jako doopravdy úplně zamrazí, když se dozvím, že prostě státní správa má před sebou 400 úkolů, co dělat se suchem, že jo. To je naprosto jako šílená záležitost, ale nicméně prostě kolegové rozdali těchhle těch 400 úkolů mezi experty, aby vybrali jeden, jo, a ty vybrali péči o půdu, jo, to znamená, má cenu, jako to je to, jako nač se máme soustředit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, jak ten plán tedy, když navážu na tu strategii, loni jste schválili onu strategii boje se suchem a teď na to mají navázat nějaké úkoly jednotlivých resortů, jakou podobu budou ty úkoly mít?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
My jsme schválili nejenom tu strategii, my jsme vlastně schválili mimo jiné i politiku ochranu klimatu a potom ještě jeden důležitý materiál, a to je adaptační strategie právě na změnu klimatu. Z té by měl vzniknout, nebo ne měl, ale vznikne akční plán, což taky jako vypadá na první pohled, že to je papírová válka, ale není, protože skutečně na ty papíry už není čas. My musíme dělat reálná opatření a ten akční plán, ten právě obsahuje těch několik stovek těch konkrétních úkolů včetně časového harmonogramu, ten by měl ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Těch 400 úkolů, co Václava Cílka trochu vyděsilo.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
... ano, přesně tak, přesně tak, ale ono na to bude relativně, na některé bude ještě víc času, některé jsou třeba, já řeknu konkrétní případ, od začátku příštího roku by měla už být vlastně v platnosti takzvaná protierozní vyhláška. Ta protierozní vyhláška bude navazovat na změnu, na novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který po letech zavádí, ten zákon už byl schválen, ta novela vlastně minulý rok, a ta novela zavádí podstatně přísnější podmínky proti, řekněme, zvýšené erozi nebo proti původcům erozi včetně poměrně vysokých sankcí a ta protierozní vyhláška, kterou dnes připravujeme s ministerstvem zemědělství, by právě měla mít třeba časový harmonogram pěti let, jak se postupně bude rozšiřovat území chráněné proti erozi. To je jeden z těch konkrétních úkolů, další třeba v oblasti lesního hospodářství, dneska s ministerstvem zemědělství řešíme změnu lesního zákona, který patří mezi nejstriktnější v Evropě a který by měl umožnit, řekněme, rychlejší obnovu, tu, především tu druhovou a strukturální obnovu lesa, protože dneska Česká republika je specifická, ale nejenom Česká republika, vysokým podílem smrkové monokultury. Ta je pak velmi náchylná právě na, na ten, řekněme, vlastně stresor způsobený suchem a pak je napadena podkorním hmyzem a výsledkem můžou být plošné třeba kůrovcové kalamity a odumření toho svrchního stromového patra.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Abych si v tom udělal tedy jasno, tak vy do konce roku jako ministerstvo životního prostředí, předložíte vládě akční plán boje proti klimatickým změnám.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ano, přesně tak a ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Který bude obsahovat zhruba 400 úkolů.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ano, a on ten boj je ve dvou, ve dvou oblastech. Jeden boj je, jedna část je vlastně snaha o zmírnění těch klimatických změn, to se pak dostaneme k pařížské dohodě a druhá část je přizpůsobení se těm klimatickým změnám, protože my nemáme sílu je zastavit. Máme v lepším případě sílu je, řekněme, zmírnit, ale musíme být připraveni na to a už dneska vidíme, že samozřejmě ta klimatická změna zasahuje citelně i Českou republiku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On Václav Cílek na svém bloku pro Echo24.cz zmiňoval, že klimatická změna znamená tisíc různých věcí a teď Václava cituji: "Posun podzimu do zimy a zimy do jara, přívalové deště, suchá léta a podzimní povodně, znovuobjevení malárie v Řecku, invazi klíšťat, 3 generace kůrovce a podobně." Když říkáte, že ta klimatická změna znamená tisíc různých věcí, tak těch 400 bodů, které budou v tom akčním plánu, boje proti změnám klimatu, je málo nebo hodně z vašeho pohledu?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Ano, jak tady sleduju tu diskusi, napadá mě jako 2 věci. Zaprvé my se bavíme o suchu, ale já si myslím, že sucho nebo klimatická změna monitoruje i Otázky Václava Moravce a že to skončí povodní, takže, jo, jenom, jo, vždycky když se o něčem bavíme, tak to je jinak. Druhá věc, jo, my se bavíme tak, jako že za to počasí a za stav jako republiky může ministerstvo životního prostředí nebo ministerstvo zemědělství. Ne, něco udělaly hospodářský družstva, hodně udělali lidi, jo, to znamená, není to tak, teďka my se tady posadíme a počkáme, co MŽP s tím udělá a jak se pohádají o těch 7 miliard na nějakou přehradu nebo prostě na něco jinýho, ne, prostě něco můžou udělat lidi sami a maj udělat, něco můžou udělat municipality, to znamená, ta distribuce je prostě jako jiná. Teďka co znamená doopravdy klimatická změna, už jsme se o tom tady chviličku bavili, ještě než jste přišel, to třeba znamená to, že třeba bude víc dřevokaznejch hub, jo, to je něco jako, jako doopravdy jako neobvyklýho, nebo to, co mě teďka jako hodně zajímá, je, že když se takhle podíváme, tak někdy vidíme, tak ve výšce 1 až 2 kilometry, ono to je tak trošičku vidět, planetární hraniční vrstva se tomu říká, pod tím je většina znečištění a nad tím je teplotní inverze, a když tahle ta planetární hraniční vrstva je nad lesem, oni to dělali Američani nad velkejma lesama v Nový Anglii, tak zjistili, jak ten les se olisťuje, tak ona klesá dolů, protože záleží na teplotě povrchu, jo, a jak klesá dolů, tak v tom vegetačním období ten oběh tý vody je intenzivnější dole, to znamená, ten les jako by si sám přitahoval vodu. Ale když já mám takovouhle mozaiku krajiny, tak ona se mi ta planetární hraniční vrstva takhle rozhází, vodní pára snáz uteče z toho spodku a vytváří velký ty kumulovitý mraky, takže pak najednou prší na jednom místě teda, mám přívalový deště a pak choděj lidi a říkaj: "Já pamatuju, že kdysi pršelo všude a teďka prší jako jenom jako někde."
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na některých místech.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Na některých místech a ještě navíc prostě tyhle ty přívalový deště se posouvají blíž k poledni, takovej systematickej posun, jo, a s tímhle tím nic moc nenaděláme, teda upřímně řečeno, znamená to taky, že bude víc tornád, protože tornáda mají rádi, když je nějaký studený rozhraní, studenej rybník, jo, a pak přijde nějaká vlna veder, rybník je ještě furt studenej, ale břeh už je jako teplej a tam vzniká ta, prostě ta nerovnováha, která nakonec jako roztočí ten vír, jo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A když, Václave, navážu na vaše slova a vrátím to ještě k tomu suchu, tak loňské léto bylo nejsušší a nejteplejší od doby, kdy se v roce 1775 začalo u nás s meteorologickým měřením a podívejme se na mapu republiky. Ani letos není ta situace jednoduchá. Po loňském extrémním létě a teplé zimě stále půda trpí nedostatkem vlhkosti. Srovnáváme-li situaci za poslední 4 týdny, vidíme, že déšť, který přišel minulý víkend, zlepšil situaci zejména západně od Prahy. Naopak nedostatek vláhy se prohloubil hlavně v krajích Pardubickém, Královéhradeckém, Vysočině, na východě kraje Středočeského a na severu kraje Olomouckého. Co z toho je tedy opravdu důsledek klimatické změny, když se díváme na mapu České republiky a vidíme, jak půda trpí nedostatkem vláhy a co z toho je nějaká abnormalita počasí, která není dána klimatickou změnou? Umíme to odlišit?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Ne, neumíme. Jako z vědeckého hlediska nic z toho není průkazné. To, co je průkazné, je ten velký obrázek, to znamená, my víme, že svět se otepluje, že asi ty dva stupně Celsia nás neminou, víme, že se otepluje, to je pro nás hrozně znepokojivé, východní Středozemní moře, že odtamtud jdou takový ty, ty doopravdy ty mraky, co přinášej nejvíc jako deště, to znamená, tím, jak se svět otepluje, tak se mění teplota oceánu a teplota pevniny a tím se mění směry větrů, které přinášejí vláhu, to znamená, to je ta globální změna, ale když se na to dívám z hlediska České republiky, tak jako mám doopravdy problémy říct, to je přirozenej jev a tohle to je umělej.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale umíme říct, jaký ten trend při pohledu na ty mapy bude v těch následujících 5, 10, 20, 30 letech, zda se bude výrazně prohlubovat nedostatek vláhy v půdě? Zda budeme sahat hloubš a hloubš pro podzemní vodu, která je vodou pitnou?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Já vám uvedu příklad 29. srpna tohoto roku, protože máme pracoviště na Suchdole, pršelo, napršelo 20 milimetrů srážek. V okolí Suchdola jsou poměrně jako lehké půdy, jsou to degradované černozemě a v podloží jsou, dejme tomu, opuky, to znamená propustné podloží, přesto napršelo prostě skutečně jako jezero vody o ploše třeba i hektaru, jo, v okamžiku, kdy ta voda se přelila do škarpy, tak tam bylo najednou 60 centimetrů vody, ale ta se rychle vsákla, takže my jsme z toho zažili menší šok nebo aspoň já, že půdy, který vždycky dobře sály vodu, tu vodu nesají, jo. Podobně teďka na Moravě, to je hrozně jako zajímavý, napršelo místama víc jak 100 milimetrů srážek, ale po týdnu je sucho, jo, to znamená, buďto něco hodně odteklo, já myslím, že se mění ty základní podmínky a často nevyzpytatelným způsobem a prostě na tý Moravě ta voda zmizela. Ten deficit byl asi jako větší a asi nejvíc ze všeho, jo, a k tomu je taky těch 400 opatření, záleží na tom, já tomu říkám houbovitost krajiny, to znamená ta retence, ta schopnost tu vodu jako nasát a pomalu ji pouštět. Tuhle tu houbovitost vždycky zajišťovaly třeba mokřady, podmáčený louky, jo, a tyhle ty jako záležitosti, dneska je to částečně meliorovaný, to bychom se dostali prostě daleko. V každým případě ta schopnost pohltit tu vodu, která je důležitá jak pro sucho, protože pak se pomaloučku pouští ta voda, že jo, tak pro tu povodeň, protože je schopný to jako absorbovat, tady je dobrá ta role tý organiky. Když mám kilo suchý rašeliny, tak ona mi zachytí 6 kilo vody, jo, takže tohle to jako jasně ukazuje, že když mizí, já nevím, statisíce tun organiky celkově z půd, tak že nám mizí vlastně schopnost tý půdy zachycovat statisíce tun vody.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, když tady Václav Cílek zmínil mokřady, tak úbytek mokřadů v těch uplynulých desetiletích byl obrovský. Když jsem se díval do statistik, před několika desítkami let u nás bylo zhruba 1,5 milionu hektarů mokřadů, dnes je to něco přes 300 tisíc. Jak dlouho to může trvat, než se vrátíme k houbovité krajině, řečeno slovy Václava Cílka, a tím alespoň tu vodu nějak v té krajině udržet?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
To je krásná otázka. Já ještě řeknu jeden takový bonmot, myslím, že je to dokonce bonmot pana doktorka Cílka, že ryba vlastně ve středověku byla jídlem chudých, ale ti lidé chtěli vepřové, a to vepřové prostě v rybníku nerostlo, takže se masivně vysušovala vlastně země, Čechy, Morava a skutečně těch milion hektarů mokřadů ubylo. A já vám teď řeknu krásný případ projektů, kdy ty mokřady lze znovu relativně rychle revitalizovat. Je to příklad právě ze Šumavy, kde jsme s německou stranou, Bavorským národním parkem, se teď dohodli na přeshraničním projektu, který by měl v průběhu 3 až 4 let vlastně znovu zrevitalizovat a zastavit ty meliorace, což jsou mnohdy až 2 metry hluboké příkopy, kterým se z těch slatí ta voda odváděla pryč a ty slatě jsou nejlepší houba na Šumavě a vlastně v minulosti se takhle meliorovalo 5 tisíc hektarů rašelinišť, slatí na Šumavě a my teď máme cíl, abychom během asi 3, 4 let vlastně uvedli do původního stavu polovinu, téměř 2,5 nebo dokonce až 3 tisíce hektarů, protože asi 700 hektarů už jsme udělali.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dá se tak rychle, jak jsme zničili mokřady, to znamená za několik desítek let, vrátit k tomu původnímu počtu, když se podíváte na výpočty, které máte na ministerstvu životního prostředí? Tedy zhruba 1,5 milionu mokřadů, které u nás byly před, tedy hektarů mokřadů, které u nás byly před 80, 90 lety?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Určitě nedá. Ta krajina se mezitím významně změnila a samozřejmě tam, kde jsou, tam kdy byly mnohé mokřady, tak tam je dneska prostě samozřejmě výstavba, jsou tam města, obce, ale lze to určitě tam, kde se třeba napřímily, napřímily řeky s cílem odvést co nejrychleji vodu prostě z Čech, dnes se opět na celé řadě toků vlastně dělá ta revitalizace, znova se tam zavádí nivy, meandrování řek a právě ideálně je to v horách, jako je třeba Šumava, jako jsou Krkonoše, kde se opět obnovují mokřady a například ty mokřady, když se ještě vrátím k těm slatím, tak jsme si spočítali, že pokud bychom opravdu udrželi nebo vrátili ten původní stav slatí na té Šumavě, tak jsou schopny udržet 10 až 15 milionů kubíků vody oproti tomu stávajícímu stavu, to je obrovské množství.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V procentech, umíte nám to říct v procentech, abychom si to jako laici uměli představit, o kolik by se zvýšila záchytnost vody tou krajinou?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
No, když si, když si vezmete, že ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Protože když mě zahltíte kubíky, tak se ve vší úctě přiznám, že si to nedovedu představit, o jak velký objem jde a kolik zachytává Šumava dnes.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Řeknu vám to takhle. Samozřejmě tohle to číslo je také těžké prostě odhadnout, ale je to mnohosetnásobně víc, než třeba, kdybychom obnovili dnes velmi módní debatu nebo je velmi módní debata, že bychom obnovovali na Šumavě, a ani to nevylučuji, že některé budou obnoveny, takzvané splavovací nádržky na splavování dřeva, takzvané klauzy a tyhle ty nádrže by byly, kdybychom obnovili všechny, tak by udržely první stovky tisíc kubíků a my jsme tady schopni udržet možná desítky milionů, to je prostě obrovské množství a hlavně ty slatě fungují jako houba, které nasávají vodu a pak ji postupně vlastně uvolňují do těch vodotečí. A to byl taky důvod, že i na Šumavě během několika málo let, skutečně ta Šumava dramaticky vysychala, a to mělo samozřejmě dopady i na ty drobnější vodní toky, které vyschly zcela.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podíváme-li se na některé obce, nejen ve středních Čechách, ale právě ta jižní Morava, tak mají nedostatek vody, vysychají obecní studně či, či vrty. Máme pod naší krajinou dostatek záložní vody, která je ve větších hloubkách, pane doktore, a je to naše, řekněme rodinné stříbro či zlato na ty doby sucha, pokud se budou prohlubovat?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Tak já jsem rád, že jsme se pohnuli od Šumavy na jižní Moravu, jo, a je to proto, že když bych já někde dělal mokřady, tak je dělám na Českomoravské vysočině, třeba na té znojemské části a tam, tam, aby docházelo prostě k dotaci, já nevím, Jihlávky, Dyje a podobně, to je jako spíš jako možná klíčovější a ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Než začínat u Šumavy.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Šumava je dobrá, jo, jako zaprvé je krásná a zaslouží si to a je pod drobnohledem, ale vždycky debata o Šumavě skončí u Šumavy a skončí velkým nedorozuměním, jo, takže jenom, abysme si byli vědomi toho, že jsou místa, kde ty mokřady ještě potřebujeme vlastně mnohem víc, ale teď jsem zapomněl, co jste se ptal ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ptal jsem se na to, jestli pod námi máme rezervoár vody ve větších hloubkách a nebo jestli se máme připravit na to, že až se dostaneme do těch 100, 150 metrů, tak už tam na vodu nenarazíme.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Heleďte se, podzemní vody zatím máme dost, v některých oblastech, je to zejména teda česká křídová pánev, ale ono totiž může dojít k tomu, k čemu došlo třeba v Německu, že doopravdy to vyčerpávání zásobníku podzemních vod, toho severorýnského, je mnohem větší než tý vody dotejká, to znamená, to je doopravdy jako poměrně jako nebezpečná záležitost dělat účinné čerpání. Kolega mi říkal, který pracoval na zahraniční misi, říkal: "Oni dřív v té Sýrii měli toho oslíka, že jo, a ten vyčerpal třeba 100 litrů vody, tak tam, tak jsme tam dodali čerpadlo a vyčerpal tisíc litrů vody, to čerpadlo, a teďka tam voda už není nikde, jo." Takže jako tady bych byl radši pro toho, pro toho oslíka, než, než pro to čerpadlo, když to takhle řeknu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je možné tedy tady říci, že těch 300 milionů korun, což je součást toho akčního programu, které ministerstvo životního prostředí dává na podporu obcí pro zajištění pitné vody, vyhledávání nových zdrojů, obnovování vrtů nebo jejich prohlubování, tak byste byl obezřetný a opatrný?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Ne, určitě bych do toho šel, protože to je doopravdy důležité, a to zejména v místech, kde jsou puklinové prameny. Tam, kde máte 100 metrů pískovce, který má porozitu 20 procent a je nasátej vodou, tak je to doopravdy velká zásobárna vody, tam, kde máte puklinovej pramen, který je na takovýhle puklince teda, takže tam se nashromáždí, já nevím, pár desítek hektolitrů a vyčerpá se to. Dneska to vidíme, Vysočina, Jizerský hory, Podkrkonoší, prostě na mnoha, na mnoha místech, ano. Zároveň, prosím vás, podzemní voda má ten velkej dopad, že ona je vlastně přefiltrovaná. My máme čím dál tím, díky teplotě a díky dusičnanům, máme čím dál tím větší problémy s vodou povrchovou, to znamená, mám-li možnost čerpat vodu podzemní, tak ať ji čerpám, ale ať ji využívám rozumným způsobem. To znamená, já si to představuju tak, že to, k čemu musí dojít, je využívání té šedé vody, té technické vody prostě na to splachování těch záchodů a tak dále. Ono nemá moc cenu šetřit u nás s pitnou vodou, říkám naprosto ereticky, jo, protože ta spotřeba je 90, 100 litrů na měsíc na osobu, západní Evropa 240, Amerika 450, když půjdeme ještě níž, stejně nám tu vodu zdražej prostě, jo, ale to, co ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, za to si ministr tady vysloužil kritiky.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Já vím, jo, ale ...
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ještě není dobojováno.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Ano, ale to, co má cenu, je prostě oddělit tu vodu sbíranou z těch střech, kdy ji zároveň zachytím na tom místě a pak ji pomalu pouštím třeba na splachování těch záchodů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bude to, bude to součást toho plánu oddělovat pitnou od té užitkové?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Bude, jenom mi dovolte pár poznámek. Těch 300 milionů korun, to byl takový nebo je takový speciální projekt, který reagoval na to, že je tady celá řada menších obcí, které jsou závislé na mělkých podzemních zdrojích, relativně mělkých, řekněme, v prvních desítkách metrů hloubky a řada těch obcí, bylo jich desítky, se vlastně minulý rok dostaly do situace, že jim vysychaly ty studny ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jejich vrty.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Přesně tak, nebo vrty. A oni třeba, pro ně bylo složité si zažádat z Operačního programu Životní prostředí, tedy z evropských peněz, protože je to přece jenom, řekněme, administrativně náročnější, jsou to evropské peníze a ty částky jsou menší, třeba v tomto případě se jedná o stovky tisíc, první jednotky milionů. Proto jsme pro ně připravili speciální program, kde právě z těchto peněz, z těch 300 milionů a je o to poměrně velký zájem, si obce mohou prohlubovat ty svoje vrty nebo studně nebo si budovat nové náhradní zdroje.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ukazuje se už teď, že ty peníze stačit nebudou?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Zatím, zatím vypadá, že stačit budou, ale samozřejmě uvidíme, jaký bude, jaký bude další vývoj, protože naštěstí, naštěstí toto léto, byť srážkově, řekněme, také vypadá, že bude lehce pod normální, ale my jsme se hodně obávali, že naváže na to velmi suché léto z minulého roku a tam byly fakt katastrofické scénáře, takže to je, to je ta jedna záležitost. Souhlasím s panem doktorem, že u těch, u těch hlubokých vrtů nebo hlubokých zdrojů tam zásoby jsou, nicméně známe případy ze světa, pan doktor Cílek je zná ještě lépe, kdy ještě před 20, 30 lety měl Blízký východ obrovské zásoby podzemních vod a během, díky populační explozi a samozřejmě prostě díky, dík těm různým nesmyslným akcím, které naprosto plýtvaly vodou, tak prostě se ta zásoba snížila během desítek let, prvních desítek let o 90 procent. To je obrovské varování.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co bude v tom akčním plánu z oddělení těch vod, to znamená, užitková splachování toalet na straně jedné a ta a ta pitná, kterou zas nemusíme tak šetřit, jak říká Václav Cílek, byť nám ji stejně zdražíte.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
K tomu se případně můžeme vrátit, to je téma na samostatnou debatu, ale kdo vlastně vydělává na vodě v České republice a proč je tady voda dražší než v Izraeli, což je fakt, který jsem si v Izraeli ověřil u ministra životního prostředí, takže to je určitě velmi zajímavé téma. My dneska nejenom, že, ono to nebude jenom v akčním plánu, my už to dneska začínáme, řekněme, přípravně realizovat, protože v našem projektu, který by měl vlastně podpořit dvě věci, a to je zádrž dešťové vody u lidí, nebudou to ty, jak některé, některé televize nebo, nebyla to tedy Česká televize, řekla, jak budem přispívat lidem na sudy pod okap, to určitě nebudem, ale v těch suchých oblastech uvažujem, že bychom motivovali lidi, aby si třeba dávali na zahrady nádrže na dešťovou vodu, abychom, řekněme, podpořili takový ten boom, co už je jinde běžné a to, co lidi tady dřív běžně dělali a mimo jiné součástí toho programu bude i dotace na stavební úpravy, které by využily nebo umožnily využití takzvané šedé vody.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže budeme mít dva vodovodní okruhy, jestli to chápu, na chalupách, či doma. Jeden ten té šedivé vody, užitkové, kterou budeme používat na splachování a podobně a pitné, kterou budeme mít ...
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
To by bylo ideální a jsou dokonce dneska i evropské státy, které o tom vážně uvažují, že by už to daly do stavebního zákona jako povinnost pro novostavby.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A o tom vy uvažujete?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
My v této chvíli uvažujeme, ano, uvažujeme o tom, za jakých podmínek, pracujeme na tom docela intenzivně s řadou expertů, za jakých podmínek by třeba tak, jako od roku 2020, už by v zásadě se mělo stavět pouze v pasivu, v nějakém pasivním standardu, tak aby prostě byla a jsou to první úvahy, samozřejmě je tam vždycky dopad na, na ty stavební náklady a musí to ještě projít nějakou expertní debatou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ten váš návrh o zdražování, výrazném zdražení pitné vody, za který jste dostal, lidově řečeno, nabančíno, ten už jste si rozmyslel?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ten jsem si rozmyslel v té první chvíli jenom z důvodu, že byl poměrně brutálně politicky zneužit před volbami a já chci říct jenom ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč není dobojováno tedy, pane ministře?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Dobojováno není, protože já si prostě myslím, že není možné nadále, aby podzemní voda, která je čistší, je kvalitnější a měla by sloužit jako určitá železná rezerva, tak je třikrát až čtyřikrát levnější než voda povrchová, takže logicky vede k tomu, že když si někdo může vybrat ten vodohospodář, čerpá potom raději podzemní vodu než povrchovou, ale ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy se k tomu návrhu tedy už nebudete vracet v tomto funkčním období?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
My se k němu v tomto volebním období nebudeme vracet, ale využili jsme tuto debatu na to, abychom rozpoutali velkou debatu o vodě, protože daleko důležitější je, kolik dneska občan, který platí až 100 korun za kubík vodného a stočného dohromady, tak kolik z těch peněz se vlastně vrací zpátky do infrastruktury, protože stát tam ty peníze dává všechny, ale víme, že je celá řada subjektů, která na té vodě velmi vydělává, je to prostě byznys a já si myslím, že Česká republika udělala obrovskou chybu před těmi 20 lety, že vlastně ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Privatizovala vodovody a kanalizace, jak tedy vidíme v hlavním městě.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
... privatizovala vodovody a kanalizace, a tady vidíme, tady vidíme prostě ty dopady, kdy se může stát, že za několik let se postupně vrátí bohužel v některých případech ta infrastruktura vybydlená a stejně nakonec to spadne na stát, na kraje nebo na město, aby to dotoval. To je to dneska hlavní, hlavní téma.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Už o tom byla řeč. Nedostatek srážek a teplá zima způsobily, že po loňském suchém létě v půdě není úplně doplněna zásoba vody. Oslabené stromy jsou tak náchylné k chorobám, ve velkém je napadají dřevokazné houby i hmyzí škůdci včetně kůrovce.
Daniel SZÓRÁD, generální ředitel Lesů ČR /8. 9. 2016/
--------------------
On každý jeden stupeň, který zaznamenáme na klimatické mapě České republiky, tak má samozřejmě nedozírný vliv na ekosystémy a může to způsobovat takzvaný fenomén, kdy my tomu říkáme chřadnutí, chřadnutí určitých typů porostů, které nejsou úplně vhodné. Možná, že byly historicky špatně založené před nějakými 60, 80 lety a je pravděpodobné nebo je jasné v tuhle chvíli, že nejsou schopny zvládat tu klimatickou změnu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pokud se k tomu přidají i další činitelé jako dřevokazné houby, podkorní hmyz, tak ten proces chřadnutí lesa se zrychluje, dodává generální ředitel Lesů České republiky Daniel Szórád. Hlavní problém nevidí v přemnožení kůrovce, ale právě v klimatických změnách. Nakolik jsme, Václave, schopni se vypořádat s chřadnutím našich lesů, podíváme-li se na jejich strukturu, tedy smrk ztepilý jako monokultura, která tady dominuje.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Jako velice jako jednoduše. Nás ústav Geologický Akademie věd dělá monitoring lesních povodí. Ukazuje se, že díky okyselení půd stále ještě odchází víc vápníku, draslíku a hořčíku z toho povodí, než kolik se do něj dostává díky zvětrávání hornin. To znamená, budu mít deficient části živin. Teďka jak je ta půda kyselá, tak ty smrky mají tendenci kořenit blíž v povrchu a jsou náchylnější k vývratům. Klimatická změna znamená nejenom to kolísavější klima, ale znamená to silnější větry nebo tu a tam nějakej mokrej sníh, takže z mýho pohledu se zadělává na několik lesních prostě kalamit bez ohledu na kůrovce, kterýmu, jako doopravdy, co jako děláme jako světu dobře, tak děláme kůrovci zejména teda, tam jako ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proto ty tři generace kůrovců, které dřív tady během jednoho roku se nevylíhly.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Ano, ano, ano. Jo, takže jenom chci říct, že u těch smrků zejména se jedná o kombinaci dřívějšího okyselení půd, to znamená, sklízíme plody, já nevím, 60., 70. let, přichází k tomu silný vítr, teďka ještě, jak ty kořeny jsou mělčejc, tak právě víc reagují na to sucho, jo, protože nejsou jako hluboké a nesají tu vodu z těch hlubokých zásobníků, takže podle mýho názoru jako otázka budoucnosti smrku, zejména v těch nižších polohách, je velice problematická.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybych vám namítl, že možná i borovice, podíváme-li se i tady z observatoře žižkovské vysílací věže, na tu rovnou krajinu tady ve středních Čechách, tak vidíme i poměrně velké množství už rezatých borovic, což v minulosti nebývalo.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
No, ono je to naštěstí, teda většinou ta nepůvodní borovice černá, balkánský přivandrovalec, na který nemusíme dávat takovou jako, řekl bych, důraz.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V tom všem špatném, co jste tady řekl, můžeme tedy hledat jako dobré v tom, že až nám kůrovec zlikviduje monokultury smrku ztepilého, zbytek vyvrátí vichřice, protože kořeny jsou mělko, zbavíme se oné, oné borovice, která je přivandrovalá, tak pak může dojít k pozitivní změně stavu našich lesů.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
No, pak to obsadí pajasan žláznatý nebo něco takovýho ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to je co?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
To je zase dálněvýchodní přivandrovalec, kterýho tady, kdybysme se rozhlídli, prostě kolem sebe máme plno, zejména v městským prostředí, protože dobře snáší teda zasolené půdě. Ne, heleďte se, příroda je v pohybu a jako, podobně jako je ekonomika jako obtížně odhadnutelná nebo politika do budoucnosti, tak já jako vnímám nový vazby, to znamená, nějakej jako návrat do tý úplně tradice, není tak jako možnej, ale teda to, co víme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy návrat do tradice smíšených lesů, které u nás byly v minulosti.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Ten je, ten je žádoucí, ano, ten je žádoucí ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A je možnej.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
A je možnej, ale trvá to holt nějakou dobu, jo, ale takhle, vyšší teploty znamená víc lesních požárů, pravděpodobně budeme potřebovat víc protipožárních nádrží. Budou-li lesní požáry, to znamená zejména v jehličnanech, já bych je potřebovat oddělovat pásama listnáčů, který jsou, který těžko hořej, jo. Objevuje se úplně jako novej jev, kterej tady posledních 20 let skorem nebyl, to znamená, neprostupný lesy, lesy s hustejma podrostama, požáry podrostu, jo, takže proto já tady mluvím o tom, že se dostáváme do nějaké situace nové přírody a kde pochopitelně, čím ta diverzita je vyšší, čím ta, to pole je menší, jsou tam jako remízky, nějaký nový typy větrolamů, jo, lesy jsou víceméně buďto teda ostrůvkovitý, jo, nejsou to velký prostě lány jednoho porostu, tím je to pochopitelně lepší.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, chystá se něco, něco takového, jak o tom Václav Cílek mluvil?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ono se to děje, ale děje se to samozřejmě pomalu, děje se to nějakým přirozeným, přirozeným vývojem. Ale jenom k tomu, co ještě pan doktor Cílek říkal. On dobře ví, že on vlastně v těch nižších a středních polohách ten smrk ztepilý není původní dřevina. On původně byl v těch vyšších polohách, to jsou ty horské smrčiny, třeba na té Šumavě, ale nebudeme se k ní vracet, a protože to je ale hlavní produkční dřevina smrk ztepilý, která samozřejmě rychle roste, má měkké dřevo, které se dá dobře opracovávat, tak se z něj stala průmyslová komodita a začal být masivně vysazován i do těch nižších a středních poloh, ale tady se jasně ukazuje, že tady je nejvíc náchylný právě při té klimatické změně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy jste naznačoval, že v rámci toho akčního plánu boje proti změnám klimatu, který jako vláda budete schvalovat na konci roku, tak že počítáte se změnou, s novelou lesního zákona.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ano, budou tam. Tohle to zatím je ještě v debatě s ministerstvem zemědělství. Umíte si představit, že zrovna tyhle ty věci jsou, budou ty nejcitlivější, ale bude tam celá řada bodů ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Které jsou částí možného sporu ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Ano, teoreticky, teoreticky, ale myslím si, že se velmi pragmaticky snažíme, snažíme ty věci řešit, protože je prostě jednoznačné, že bude muset pokračovat a pravděpodobně i rychleji ten trend, který dneska pokračuje, že postupně se zvyšuje podíl smíšených lesů oproti té smrkové monokultuře. Jenom pro zajímavost číslo, Česká republika je přibližně z jedné třetiny území zalesněná, ale třeba z pohledu objemu dřeva na hektar, tak tam jsme mezi 4 zeměmi v Evropě, které mají největší objem dřeva na hektar společně s Německem, Švýcarskem, Rakouskem a je to právě díky těm, těm smrkovým monokulturám.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co by ta změna lesního zákona tedy měla přinést? Bude například to sázení těch pásů oněch listnáčů, možná i budování těch nádrží, bude-li docházet kvůli vyšším teplotám k častějším požárům lesů v této zemi, což tady nebývalo a známe to z dovolených z Řecka nebo z Chorvatska?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Měla by znamenat, říkám, je to spíš hájemství kolegů z ministerstva zemědělství, nechci jim do toho příliš zasahovat, ale pracujeme na tom společně, měla by třeba znamenat to, že se změní určitým způsobem velmi striktní povinnosti, které dneska má majitel lesa na znovuosazení nebo se tam určitě změní některé zásadní věci třeba z pohledu vodního režimu, také by se třeba měl změnit, a to tam také bude, zákon o myslivosti, protože dneska je v celé řadě českých lesů přemnožená zvěř, která potom ničí ty sazenice nebo obecně ty, ty stromy třeba okusem, takže je tam celá řada věcí, které budou, myslím si, že částečně i politické, nebude jednoduché je prosadit, ale je to podle mě jediná cesta, která prostě by měla směřovat k tomu, aby ten, aby ten les byl schopen posílit tu svoji odolnost vůči té klimatické změně, která už zaklepala na dveře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z pohledu ministerstva životního prostředí, pane ministře, když jsem četl materiály ministerstva zemědělství a Lesů České republiky, tak v jednom z nich, v materiálu z roku 2015 se píše: "Plocha hlavních jehličnatých dřevin, to jest smrku, borovice, modřínu, se nadále snižuje, zatímco podíl jedle vykazuje setrvale mírný nárůst. Naproti tomu se zvyšuje i podíl listnatých dřevin zejména buku." Konec citátu. A teď tvrdá data. Zatímco v roce 2000 představoval 54 procent lesních ploch celé naší republiky smrk ztepilý, 54 procent, v roce 2004 to bylo necelých 51 procent, listnaté lesy tvořily v roce 2000 22 procent lesních ploch, v roce 2014 to bylo 26 procent. Jde jenom o 1 až 3 procenta změny za 15 let, je taková rychlost změny složení lesů v souvislosti s klimatickou změnou dostatečná, nebo ne?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Není dostatečná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není dostatečná, musí to být rychlejší.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Je jasné, že právě v tom akčním plánu budou muset být přijata opatření, aby se ta změna zrychlila.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak se dá, ano ...
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Já bych to řekl jako jednoduše, čím větší je klimatická změna, tím větší je role lesa z těch mimoprodukčních vlastností, jo, to znamená, ta teplota, voda a tohle to všechno, co s tím souvisí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, taky je ta změna, když jsem jenom si namátkově z těch tabulek, složitých tabulek ministerstva zemědělství a Lesů České republiky vzal smrk, to znamená 54 procent v roce 2000 a v roce 2014 necelých 51 procent, to znamená pokles o 3 procenta, tak to také vnímáte jako ne zcela rychlou proměnu složení lesů?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
No, je to, je to pomalý, ale víte, jsou jako jiný mechanismy, třeba jako výkupní ceny mlíka, teda jsem stále ve stejném pořadu, jo, a je to proto, protože když jsou ty ceny nízké, že jo, tak je málo krav, je málo těch organických hnojiv a vy tu organiku potřebujete dostat do půdy, ale ona ta organika je takhle někdy mezi těma kouskama, mezi těma drobnejma polyhdronama hlíny a ona je odtlačuje, podle toho, jak jako bobtná, takže čím víc mám tý organiky, tím teda jednak tam mám víc jako života a tak dále, ale tím líp doopravdy ta půda saje vodu, a když jdu na ten začátek, tak začátek je ten, že výkupní ceny mlíka jsou tak malý, že prostě zemědělci se možná budou zbavovat krav.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže to je o ekonomice i v rámci toho, jak hospodařit, hospodařit s lesem.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Ano, ale je to jako de facto o spolupráci tří ministerstev zemědělství, životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Václave, ty klimatické změny, o kterých se tady bavíme, tak z toho, z té politické roviny má je zpomalit a umožnit, abychom se na ty změny adaptovali Pařížská dohoda. Sobotkova vláda schválila v týdnu návrh ratifikace Pařížské dohody, což je dokument OSN, kterým se státy zavázaly bojovat proti změnám klimatu a základním cílem té dohody je udržet vzestup průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období pod 2 stupni Celsia a co nejrychleji se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Je to vůbec možné z toho pohledu přírodního vědce dodržet takový plán?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Já teďka sedím nad 60 monografiema o klimatické změně a v mnohém se shodují a shodují se v tom, že pravděpodobně se dostaneme na ty 2 stupně Celsia, a to proto, než se plně uplatní ta molekula oxidu uhličitého, která byla vypuštěna už před dávnou dobou, tak to trvá 20 nebo 30 let a ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, tu Pařížskou dohodu se ani v optimistických scénářích nepodaří naplnit, abychom zůstali pod 2 procenty zvýšení průměrné teploty na Zemi, což je to ...
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
2 stupni.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pardon, 2 stupni.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
2 stupni. A navíc to může jako akcelerovat, protože díky tomu oxidu uhličitého nebo ekvivalentu oxidu uhličitého se mi zvýší ten, to množství vodní páry, což je další skleníkovej jev, jo, to znamená, ta situace je doopravdy jako, jako nejistá, ale v konečným důsledku může vést načas i k ochlazení severní a střední Evropy, a to, když ty tavný vody z těch ledovců zablokují systém oceánského proudění a nedochází k ponořování vod, to znamená, ta situace je doopravdy jako nejistá, ale pro mě je jistá v tom, že vstupujeme do období stále větších, ale stále se zrychlujících změn a ty vytvářejí nový podmínky, který jsme si často ani neuměli představit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, vy jste na margo toho, že jako vláda posíláte do Poslanecké sněmovny, potažmo Senátu, potažmo k prezidentu republiky tu Pařížskou dohodu, tak jste konstatoval, že klíčové bude, aby tu dohodu také schválili ministři životního prostředí, respektive Rada Evropské unie pro životní prostředí. Tam očekáváte nějaký problém, že by se někdo z těch 28 členských států Unie k tomu nepřipojil?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Tam neočekávám problém, spíše je zatím pomalejší to schvalování u těch členských zemí, protože zatím ta dohoda je ratifikována pouze ve 4 evropských zemích s tím, že vlastně celá Evropa tak trošku čekala na to, než Evropská komise zveřejní nový klimaticko-energetický balíček, na to se čekalo. To se nakonec stalo v červenci, potom všichni začali samozřejmě se tumlovat a pospíchat a začali přípravu ratifikace, takže já zítra, mimo jiné mám jednání s ministrem životního prostředí Slovenska, Slovensko už ratifikovalo, my to teď vlastně posíláme do sněmovny a já si myslím, že úplně klíčové není ani tak ta Evropa, ale klíčové prostě je, jakým způsobem bude pokračovat hlavně to přijetí té dohody v těch ostatních největších, u těch ostatních největších emitentů, protože Čína a Spojené státy už tu dohodu ratifikovaly a ta dohoda začne být platná ve chvíli, kdy ji ratifikuje minimálně 55 zemí, které mají minimální 55procentní podíl na globálních emisích. Potom ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A co, co ta vaše skepse, je vůbec možné naplnit cíle oné, oné dohody, že bychom udrželi tu teplotu, její růst pod 2 stupni Celsia?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Bude to, jak říkal pan doktor Cílek, podle mého názoru velmi složité, protože některé ty modely jsou, a oni se dneska už blíží k těm katastrofickým science fiction filmům, ale můžou být reálné, že ten model toho oteplování nebude lineární, ale bude exponenciální, že prostě někde se najednou něco stane, například víme, že dneska masivně rozmrzá permafrost, ta věčně zmrzlá půda, která drží miliony a možná stovky milionů tun metanu. Metan je samozřejmě plyn, který je stonásobně nebezpečnější, než CO2 a ve chvíli, kdy se takhle masivně začne uvolňovat metan, může to oteplování být daleko delší. Ale chtěl bych skončit pozitivně a ta Pařížská dohoda má smysl a poprvé v historii, poprvé se připojilo vlastně 170 států, když si všichni i do té doby možná ti, kteří si mysleli, že se jich to netýká, uvědomili, že to je globální problém a že lidstvo má za vteřinu 12.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Václav Cílek je také tak optimistický?
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Mých 60 klimatických studií říká, že budoucnost zvládneme jenom, když zkombinujeme mitigaci a adaptaci. To znamená, přizpůsobit se klimatickým změnám a omezit to množství CO2, jo, a další opatření tak, jak to jenom půjde.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Prvními hosty Otázek byli geolog, klimatolog Václav Cílek. Děkuju, že jste, Václave, byl hostem Otázek.
Václav CÍLEK, geolog, klimatolog
--------------------
Děkuji.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A děkuji i Richardu Brabcovi, ministrovi životního prostředí za hnutí ANO. Děkuju a těším se na další diskusi. Děkuju.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
--------------------
Díky a na shledanou.
Žádný komentářPřidat do složkyRychlý exportRychlý tisk
