Nejsilnější a současně i nejobratnější chladnokrevní koně budou mít v sobotu 11. a neděli 12. října svůj národní šampionát v Olšině u Horní Plané. V malé šumavské obci českokrumlovského regionu se „pojedou” kombinované soutěže jednospřeží a dvojspřeží. Mistrovství České republiky pořádá Asociace svazů chovatelů koní ČR společně se státním podnikem Vojenské lesy a statky ČR, divize Horní Planá.

Rekreační zařízení Olšina najdeme ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice, na hrázi rybníka a v nadmořské výšce 730 metrů. Poetický popis „místa činu” tím končí – idylický víkend tam tentokrát na programu prostě není. Rekreační pohodu vystřídá tvrdá realita. Kombinovaná soutěž totiž v podstatě kopíruje práci, kterou koně vykonávají v lese.

V Olšině samozřejmě půjde o propagaci samotných chladnokrevníků, ale současně s ní také o velmi jasné připomenutí výhod ekologické a šetrné těžby dřeva, přispívající k zachování zdravého lesa. Upozornění na možnost vytváření nových pracovních míst s mistrovstvím spřežení „těžkých” koní právě tak přímo souvisí.

Lesy pro koně, koně pro lesy

Uznané chovatelské družení Asociace svazů chovatelů koní ČR (ASCHK) vede mimo jiných i tři plemenné knihy chladnokrevných koní, chovaných u nás – českomoravského belgického koně, norického koně a slezského norického koně. „Dvě ze zmíněných plemen (českomoravský belgik a slezský norik) jsou dokonce genovým zdrojem, a proto je naší povinností tato autochtonní (původní) plemena nejen prakticky rozvíjet, ale rovněž náležitě prezentovat,” uvedl pro týdeník Zemědělec prezident ASCHK MVDr. Jaroslav Dražan.

„Hlavní hospodářské využití chladnokrevníků je v dnešní době orientováno do práce v lesích. Kůň jako ekologický prvek při přibližování a manipulaci se dřevem hlavně v chráněných krajinných oblastech nebo národních parcích je jistým přínosem a určitě stojí za pozornost. Počet koní a jejich majitelů nebo kočích však ubývá, protože uživit se touto prací v konkurenci vyspělé těžební techniky není jednoduché a vyžaduje to ze všeho nejvíc fandovství a zapálení pro uvedenou činnost. Domnívám se proto, že nadešel ten pravý čas tyto snahy podpořit a přiblížit široké veřejnosti,” dodal Dražan.

Projekt pro Šumavu

Využití národních plemen chladnokrevných koní, konkrétně v regionu Národního parku Šumava, tak se jmenuje výstupní materiál pro Správu Národního parku a Chráněnou krajinnou oblast Šumava. Vznikl v rámci projektu financovaného Státním fondem životního prostředí a píše se v něm: „Národní plemena koní jsou cenným odkazem našich předků. K jejich vyšlechtění do současné podoby bylo třeba mnoho duševních a hmotných investic. V případě dvou plemen chladnokrevných koní, slezského norika a českomoravského belgika, se jedná o univerzální koně. Otázka jejich přežití a dalšího chovu je přímo závislá na možnostech pracovního využití, protože u těchto koní je tažná práce základem udržení a předávání kvalitativních znaků.”

Autoři zmíněného materiálu dále tvrdí: „Pokud není cílem stavět dočasný skanzen, je třeba, aby byli koně na Šumavě chováni a využíváni po celý rok, aby jejich chov generoval zisk skrze trvalou a zajištěnou práci a aby tito koně měli v lesnické práci svůj smysl života, neboť bez toho se brzy vytratí jejich charakter.”

Víkendový scénář

Co uvidí návštěvníci „chladnokrevného víkendu” v Olšině? Po slavnostním zahájení (sobota 11. října, v 9.00 hodin) přijdou na řadu jednospřeží. Program odstartuje zahajovacím vozatajským parkurem – tedy jízdou mezi překážkami. Zapojit se může každý z účastníků mistrovství ČR.

Výsledky tří následujících soutěží – a těmi jsou další vozatajská jízda, ovladatelnost v kládě a těžký tah – se už sčítají a určí mistra České republiky.

I neděle 12. října začne slavnostním zahájením (9.00 hodin), půl hodiny potom vjede na trať parkuru první dvojspřeží a program bude pokračovat podle sobotního vzoru.

Všeobecná pravidla pro kombinované soutěže

Všechny závody mají svá pravidla a kombinovaná soutěž pro chladnokrevné koně nemůže být výjimkou. Skládá ze tří disciplín: vozatajské jízdy, ovladatelnosti s kládou (kládami) a těžkého tahu. Umístění v nich se sčítají, zvítězí soutěžící s nejnižším počtem bodů. V případě rovnosti bodů rozhoduje umístění z vozatajské jízdy.

Mistrovství ČR (stejně jako kvalifikačních soutěží) se mohou zúčastnit chladnokrevníci v daném roce minimálně tříletí, vozatajové (kočí) a přísedící starší 18 let. V těžkém tahu jednospřeží musí být kůň alespoň pětiletý. Kůň může během jednoho dne startovat jednou v soutěži jednospřeží a jednou v soutěži dvojspřeží. S bičem v ruce se jezdí pouze vozatajská jízda. Ve všech disciplínách musí být koně postrojeni do chomoutového tažného postroje. Jsou zakázány celořetězové pobočnice. Rozhodčí je oprávněn diskvalifikovat soutěžícího pro hrubost ke koním, pro nesportovní a vulgární chování a zjevné známky opilosti.

V těžkém tahu dvojspřeží může přísedící pomáhat při zapřažení do saní a vypřahání. Každá jakákoli cizí pomoc ve všech disciplínách bude trestána vyloučením.

Vozatajská jízda

Soutěží se s potahovým vozem na pneumatikách vybaveným pevně zakotvenou přední i zadní sedačkou. Minimální rozteč mezi přední a zadní nápravou je 150 cm. Vůz je pevný, neodpružený. Během soutěže musí být kočí korektně oblečen včetně pokrývky hlavy a kolen. Při ztrátě biče nebo pokrývky hlavy musí zastavit a upravit se. Přísedící musí během soutěže sedět na sedačce a mít pokrývku hlavy. Délka trati je 400 až 600 metrů. Počet překážek je minimálně deset, maximálně 14. Šířka překážek je minimálně 190 cm. Všechny překážky musí být shoditelné nebo obsahovat shoditelné prvky.

Ovladatelnost s kládou

Soutěžní výkon spočívá v absolvování předepsané trasy, po které koně táhnou připravenou kládu – deset metrů dlouhou a o průměru minimálně 20 až 35 cm. Čas každého soutěžícího bude měřen stopkami, a to od okamžiku pokynu startéra, nebo elektronickou časomírou. Délka trati měří do 400 metrů, maximálně má deset překážek. Šířka překážek je minimálně tři metry. V průběhu celé soutěže musí jít kočí krokem, chod koní je povolen libovolný. Disciplína se jede bez pomocníka (přísedícího) a musí obsahovat minimálně dvě přepřáhnutí.

Těžký tah

Pro těžký tah jsou určeny zvážené saně a závaží po 50 kg. Rozměry dráhy pro těžký tah jsou 20 Ă— 10 metrů(dvojspřeží) a 20 x 5 metrů (jednospřeží) s vymezením bočních stran na zemi. Disciplína se skládá z pěti kol.

Dvojspřeží: Základní hmotnost zátěže je 1500 kg. Přikládá se po 200 kg.

Jednospřeží: Základní hmotnost zátěže je 500 kg. Přikládá se po 100 kg (to platí pouze v případě kvalifikace tříletého koně pro kombinovanou soutěž).

Při dílčí soutěži musí být kůň minimálně pětiletý a základní hmotnost zátěže je 700 kg. Přikládá se po 200 kg, tedy do 1300 kg (při MČR pak do rozhodnutí).

Jan Blizňák, jistota šampionátu

Jan Blizňák, nejlepší domácí vozataj (kočí) posledních let, bude zcela jistě znovu patřit k velkým favoritům šampionátu. Před rokem vyhrál v Hradci nad Moravicí soutěže jednospřeží i párů. K titulům mu pomohl v obou případech slezský norik, hřebec Narex (nar. 2009, po 2714 Neguš) z chovu Rostislava Chromka v Kudlově.

V dvojspřeží s Narexem spolupracoval na místě náručního koně českomoravský belgik 2991 Bacar ze Zubří (nar. 2005, po 2556 Baron), odchovaný Ludmilou Ondřejovou – samozřejmě ze Zubří.

Blizňákův tandem sice nezvítězil ani v jedné ze tří disciplín, ale byl nejlepší v součtu umístění.

V těžkém tahu „přemístili” 2991 Bacar ze Zubří s Narexem saně s nákladem o hmotnosti 2990 kg na trati 12,35 metru, a to byl druhý nejlepší výkon ze všech startujících dvojic.

Klíčové informace

V mistrovství ČR je prvních pět míst obou kombinovaných soutěží chladnokrevníků honorováno finančně, čestné ceny jsou samozřejmostí. ? Ředitelem dvoudenní akce bude MVDr. Jaroslav Dražan, tajemníkem mistrovství ČR Blahoslav Políček. ? Sbor rozhodčích vede Tomáš Janda, dalšími členy jsou František Nedbálek, Ing. Josef Našinec, Jiří Zasadil, doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., a Lenka Ryšavá. ? Tratě postavil Ing. Josef Našinec a průběh celého šampionátu moderují jeho ředitel a tajemník.