Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je geolog Václav Cílek, dobrý den.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem bude dnešní rozhovor?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To bych také rád věděl. Tak povídejte.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To já bych také ráda věděla, pane Cílku. Shodli jsme se na tom, že se podíváme na směřování české energetiky, ale hovořit budeme také o geodiverzitě středočeských Brd. Souhlasíte?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je to bezvadný, zejména ty Brdy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem to tušila, dobrý poslech. Hlavním zdrojem výroby energie v Česku má být jaderná energetika, ale i obnovitelné zdroje. S tím počítá aktualizovaná energetická koncepce, kterou schválila vláda. Jak vy to hodnotíte, pane Cílku?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Čím dál tím víc vnímám klimatické změny jako doopravdy silný prvek ve společnosti. Vnímám je o to víc,že já vlastně neustále sleduji, co dělají ti moji indiáni v té Americe a tam doopravdy ty změny jsou jako citelný. Tam se neustále něco děje. Tam pomalu už není jako měsíc, který by byl normální. To znamená, prostě mnoho lidí na mnoho místech světa doopravdy začíná být jako otřesen tím, co se děje s klimatem. A panuje konsensus jako málo platný, že za klimatické změny může celá skupina faktorů, ať už přírodních, tak umělých, ale že mezi těmi umělými faktory je oxid uhličitý a také vodní pára a také metan a také další skleníkové plyny. To znamená, já doopravdy vnímám dneska skleníkové plyny jako nebezpečí srovnatelné s válkou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Reaguje ta koncepce právě na klimatické změny?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ona nereaguje možná tak úplně na klimatické změny, ale spíš na politické směřování evropské unie, která doopravdy během příštích let zesílí ten tlak na ty bezuhlíkaté technologie, to je jako první věc a druhá věc, energetická koncepce reaguje na bezpečnostní situaci kolem nás. Alternativní zdroje i podle vlastně německých a dalších energetických koncepcí těžko získají podíl na trhu, ale to během dalších 20 až 30 let i když se to technologicky může změnit, okolo 40 %. To znamená, větší polovinu energetiky a to zejména energetiky pro města, budeme muset zajišťovat ze tří zdrojů. Ty jsou neměnné. To je uhlí, plyn a jádro. Takže v okamžiku, kdy uhlí padlo, kdy o ceně nevyplatí se ho dobývat to černé uhlí, hnědé stále ještě, ale máme ho omezené množství, a právě způsobuje to CO2, pak máme ten plyn, ten je vázán na dovozní úspěšnost, řekl bych, ať už ze západní Evropy nebo prostě z oblasti Ruska a Blízkého východu. V každém případě je to také riziková záležitost a jako třetí věc je jádro, pochopitelně také jako riziková záležitost, ale energetika nikdy nebyla zadarmo. To znamená, dalších 30 let počítejme s tím, že větší část naší energetické spotřeby, se bude odehrávat právě v tom mixu - plyn, uhlí, jádro a nic s tím nenaděláme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je správné sázet možná více na jádro v době, kdy řada států dává přednost spíše rozvoji těch obnovitelných zdrojů?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ty obnovitelné zdroje se rozvíjí a budou rozvíjet, ale ne na 100%. To co začíná měnit panorama energetické je možnost skladování energie, to znamená, pokud by byly, já mám furt představu elektrokola nebo elektroskútry nebo zatím je to drahé a ne příliš účinné, to znamená, to domácí skladování té energie, tak potom ten vír, když fouká nebo slunce když svítí, tak nasvítí dostatečně velké množství energie, které můžeme skladovat. To je ta druhá cesta. Ale je to drahé, je to náročné a bude se to prosazovat pozvolna. A jeden z těch důvodů je to, že máte nějaké elektrické vedení a že to prostě přenosová soustava, která se vyvíjí 50, 70, 80 let nejde rychle nahradit a nejde rychle změnit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže důležité bude vlastně udržet tu stávající infrastrukturu?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, pochopitelně, většina lidí ráda uvažuje o velkých nových investicích, ale je tady jiná věc, je tady prostě údržba, je hezké stavět novou dálnici, ale zapotřebí udržovat ty staré.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jste řekl, jako vlastně energetika, to je velké komplexní téma, kam patří i ekonomika, ale i geopolitika.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Energetika, voda a potraviny, to jsou takové ty základy vlastně našeho života a pokud je ztrácíme, nebo jsou na nějakou dobu prostě omezeny, tak ztrácíme hodně. My to dneska vidíme na celkem poměrně té jednoduché lapálii, že máme závadnou vodu a co to způsobuje. Najednou nečekáte, voda sice teče, ale je závadná, kdyby netekla vůbec, bylo by to ještě horší, a pomalu, aby se začaly uzavírat mateřské školky, úřady, to znamená, jako malá příčina v infrastruktuře způsobí doopravdy velký chaos ve společnosti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte na mysli kolaps v Praze 6, v Dejvicích?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem to také vypovídá třeba?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Vypovídá to o naší závislosti jako na věcech, vypovídá to o tom, že společnost, která je nasměrovaná na tu efektivitu, to znamená, na ten maximální zisk, tak si nevytváří často záložní zdroje. Třeba ta otázka, teďka té pitné vody, voda teče, to je jako skvělý, kdyby lidi měli doma filtry na vodu, o kterých se také zase bavíme už několik let, tak nasadí filtry na vodu a žijí naprosto normálně dál.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik jsme soběstační ve smyslu i energetickém?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Česká republika jeden z mála států v Evropě, který energii vyváží, který vyváží elektřinu. Kdybychom si udělali celkovou energetickou bilanci, to znamená, musíme do toho započítat, kolik dovážíme právě toho plynu a té ropy, tak jako tam pochopitelně ta bilance je záporná. Dana Drábová říkala nedávno, že se musíme smířit s tím, že doba laciných energií je za námi a ono to teďka nevypadá, ale my se bavíme o měřítku pěti nebo deseti let, pravděpodobné, takže tam k tomu dochází. Jinak, když pokud běží jaderná elektrárna, tak vyrábí elektřinu lacino. Pokud se něco pokazí,tak se pochopitelně něco děje s cenou. Nejlepší z ekonomického a enviromentálního hlediska je jaderná elektrárna, která setrvale běží na největší výkon.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak jádro je zatím nejdražší a asi bez pomoci státu se ty nové zdroje nikde nestaví. Z té koncepce vyplývá z té energetické, že by stát chtěl zdvojnásobit současný výkon jádra. Tak bych se zeptala, jestli máme na to?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já si myslím, ano, že ty způsoby existují. Problém je ten, že pokud na to nemá stát nebo na to nemá část, tak jako půlka státu a půlka nějakého hybridu,tak musíte pozvat soukromou firmu a té soukromé firmě musíte garantovat a to nějakou dobu, výkupní ceny elektřiny. A můžete se dostat do situace stejné jak je dneska u té solární energie, že ten stát to přeplácí. Zároveň ta soukromá firma, která začíná budovat jadernou energetiku, tak její akcie většinou padají. A je to proto, že udělat jadernou elektrárnu díky tomu množství těch subdodavatelů, kterých je několik tisíc, je tak velký problém že ta věc nakonec stojí mnohem víc a otevře se za mnohem delší dobu, než se původně očekávalo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jsme nastínili v úvodu, více než energetická koncepce vás v současné době, pane Cílku, zaměstnávají střední Čechy a Brdy. Těžko bychom hledali, jak říkáte, geologicky i biologicky natolik rozmanitou oblast, jakými jsou právě střední Čechy. Čím vás tolik fascinují, inspirují?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Střední Čechy jsou jako zázračný kraj, který je tedy bohužel přetištěný tou rozpínavostí Prahy. To znamená, většina přírodních problémů středních Čech má jádro v Praze. Střední Čechy jsou nesmírně rozmanité. Když si vezmeme Kokořínsko, které je pískovcové nebo části Labe, což jsou jako Polabí je nádherná záležitost, teďka k tomu přidáte žulové krajiny na jihu středních Čech a vápencový český kras a o 30 kilometrů dál, vlastně ty křemencové vysoké vlastně Brdy a k tomu ještě Křivoklátsko, tak jako zjistíte, že pravděpodobně žádné velké město v Evropě není obklopeno tak velkým přírodním bohatstvím jako právě Praha a jako střední Čechy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže geologická diverzita, jedno z toho, co vás na tom tolik fascinuje jako geologa?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, je to spíš si myslím, že to je to celkové bohatství středních Čech. Ono es to projevuje tak, že máme ve strategrafii, to je nauka o vrstvách, taková ta oddělení a jednotlivé vrstvy se označí jako Kosov, Králodvor, Beroun a to v evropské nebo v mezinárodní klasifikaci. Pak tady máte kultury jako je třeba únětická kultura nazvaná podle Únětic, která zasahovala pomalu dvě třetiny západní Evropy. To znamená, tady ty fenomény, středočeské jsou malé, a někdy leží kousek za smetištěm nebo něčím takovým, ale v podstatě je tady řada věcí mezinárodního významu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na čem leží Brdy, pane Cílku?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Brdy je zvláštní pánev, které se říká Příbramsko-jinecká a ta je právě také jedno z těch světových významů Brd v tom, že tato pánev byla obklopena pohořími a do těch z těch pohoří dolů, to si představuji jako Velkou Fatru, a Turčanskou zahrádku, tak do ní byly snášeny slepence z okolních hor a vytvořila se vlastně sladkovodní pánev jezerní a v téhle té sladkovodní pánvi existovala fauna slavný takový členovec, vypadá to skoro jako trilobit, jmenuje se to kodymýrus a to je první nemořská fauna jako vůbec známe z celého světa a pak přichází do těch Brd další a další snosy, přichází tam moře. To sladké prostředí se stává stále více prostředím mořským a vznikají nesmírně odolné křemité slepence, takový, že když do něj bouchnete kladivem, tak ty křemeny, který tam jsou, prasknou napříč, protože ten tmel je stejně pomalu silný jako ten křemen a právě ta chudoba těch Brd způsobila to, to je prostě jedinečný pro myslím celou Českou republiku, že ty Brdy nikdy nebyly pořádně osídleny. Tu a tam tam protáhla nějaká tlupa lovců, sběračů a pozdních lovců. Je tam jedno malinkaté hradiště, jmenuje se, ono není zas tak malinké, ale vypadá, že je jednorázové, že nebylo skoro vůbec osídlené, možná kultovní vázané na příbramské ložisko zlaté a stříbrné tedy, to se jmenuje zavírka. Ale jinak je to velký kus lesa, kde fungovaly vlastně jen uhlíři, tu a tam horníci, pytláci, a lovci a to už posledních 12 tisíc let.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě o nich jsou i slavné historky různé, které možná i vykreslují nebo dokreslují ten život nebo charakter Brd.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Od příštího roku má existovat díky tomu, že armáda se stáhla z části území, chráněná krajinná oblast Brdy. A vždycky pro každou chráněnou krajinnou oblast je docela jako důležité vyhmátnout nebo najít ten základní kulturní motiv a u těch středních Brd se ukazuje, že ten motiv prakticky neexistuje, protože tam nejsou skoro žádné velké postavy, kdo bydlel, bydlel na okraji Brd a utekl do Prahy, Rokycan a nechci teďka ty lidi všechny vyjmenovávat, a to co vypadá, že je určující, z takového toho hlediska génia loci, z toho vyzařování té krajiny, je pravěké osídlení, protože na jedné straně máte Plešivec nad údolím Litavky. To je obrovský kopec. Na něm je obrovské hradiště a to hradiště pravděpodobně souvisí se zpracováním cínových soch z Krušnohoří a s výrobou bronzu. Pak máte Žďár nad Rokycany, ale ten už leží takový kousek od železnorudných ložisek, i když je asi o něco starší ještě než doba železná, že jako jasně cítíte, že přehlíží, že to je prostě kopec železný. A třetí velký hradiště je Třemšín, což je mimochodem třetí nejvyšší hradiště u nás, po dvou šumavských hradištích a z toho Třemšína už prakticky zase vidíte na zlaté rýžovnické kopečky. Takže ta trojice těch kopců to je ten bronzový Plešivec, železný Žďár a zlatý Třemšín. A teďka ten Třemšín zejména má pravděpodobně statut posvátné hory. Ono se to projevovalo ještě v 18. a 19. století, jak vzpomíná Heber, to byl takový slavný historik, který dávno před Sedláčkem se zabýval hrady a taková máchovská postava, tak lidé chodili na Třemšín a zpívali tam vlastně písně a byla to taková jako doopravdy to působí dojmem téměř jako kultu hor. Takže ty střední Brdy je krajina prázdná, v podstatě vylidněná, která vždycky patří k těm bytostem toho lesa a těm pověstem o tom Fabiánovi, což je takový Krakonoš. On dokonce vystupuje jako fořt někdy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Brdský Krakonoš?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Brdský Krakonoš, ale takový jako mocnější a ne takový jako je ten Krakonoš pokažený těmi pohádkami, až jako příliš lidský, to jsou takové entity doopravdy, jak psal Karel Sezima, týkající se démonologie kraje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte nějakou oblíbenou pověst nebo historku, možná bychom mohli říct, které další osobnosti jsou jaksi spjaty s tímto krajem.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pověsti, já nevím, já to vždycky vnímám jako takový jako oblak, který leží nad krajinou. Osobnosti, které souvisí s tímhle tím krajem, ono jich, jak jsem říkal, kupodivu moc není a pokud jsou, tak zase vystrkují právě ty pověrečné nebo takové ty pravěké motivy, pravděpodobně nejvýznamnější literát je dneska zapomenutý Rudolf Richard Hofmeister z Rožmitálu. To byl člověk, který vyráběl rukavice a přitom studoval paleontologii, geologii, on vymýšlel dávno před Arturem C. Clarkem, který napsal tu Vesmírnou odyseu, takovou jako myšlenku, že život přichází z hvězd v podobě určité síly a ta ovlivňuje evoluci zvířat a savců a opic, a postupně je vede k lidství, takže on se dostal dokonce i do antalogie sci-fi, když tyhle ty věci psal okolo roku 1920, ale ten Richard Hofmeister zároveň má takovou funkci trošku místního Karla Klostermanna, protože zanechal celou řadu vzpomínek na svůj život, na život v Rožmitále a na život v Březnici. A s tímhle tím Hofmeisterem, řekl bych, pocitově souvisí malíř Jaroslav Panoška, to je zase člověk, který hodně ilustroval nějaké ty Štorchovy knihy z pravěku, ale on se také ponořoval jednak do těch pověstí, to znamená, on má takové ty obrazy, kdy taková dlouhá šátrající ruka nebo umrlec si přichází pro lebku. Ono ovlivnil Váchala. Totiž ty střední Brdy, když se na to podíváte takhle, tak je to něco podobného jako ta Váchalova čarovná Šumava, která to je prakticky dneska kult a tady je to ještě o něco starší vlastně a také jako velice silné, takové jako staré pověrečné místo spjaté se starými dobami.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste šel pěšky, pane Cílku, z Prahy do Plzně, lesem, mám na mysli?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne souvisle v jednom dni, ale ano. On zase na těch Brdech je zázračné to, že vlastně můžete jít z předměstí Prahy do předměstí Plzně v podstatě lesem. To znamená, sjedete ze Smíchovského nádraží na Zbraslav a jdete přes hřebeny, překročíte dvě tři silničky, poměrně málo jako frekventované, pak jste už v údolí po těch 40 kilometrech, jste v údolí Litavky, tam je sice větší trasa, ale také jí překročíte a zase můžete jít den neporušeným lesem až na hranici Západočeského kraje, tam jako já bych se asi stočil nejradši na jih, protože pokud je v Brdech jako takový doopravdy pěkný les, tak to kupodivu ani není tak úplně to vojenské pásmo, ale jsou to zbytky takových pralesních bučin v těch třemšínských Brdech, těch jižních Brdech, které jsou hrozně málo známé, jsou normálně otevřené veřejnosti a jsou velmi pěkné a můžete jít zase další den neporušeným lesem až dorazíte někam do Smolivce nebo do Hvožďan, a pokud se vydáte na západ, tak to tak docela jde, ale u Mirošova někde a Nových Mitrovic je taková, tam je ještě silniček víc, ale v podstatě dojdete téměř lesem do Starého Plzence, kde zase nasednete na integrovanou dopravu. Tohle to není obvyklá věc, prostě mít možnost takovéto vycházky třídenní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se na brdské krajině podepsal právě ten vojenský výcvikový prostor, o kterém jsme se už zmínili?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Někdy od roku 1925 byly plány na rozšíření velké brdské střelnice. Tehdy proti tomu protestoval kdekdo, ale nicméně prostě Masaryk řekl, když chceme mír, tak musíme trénovat vojáky, a ten mír je cennější než kus lesa. Ale stalo se něco jako překvapivého. To znamená, došlo k vyčištění těch takzvaných dopadových ploch a dneska ty dopadové plochy jsou v podstatě to nejcennější nebo jedna z těch nejcennějších věcí, kterou v Brdech máme. A tím jak vojáci přestanou cvičit, tak vlastně oni hrozně zarůstají. V ďolících po granátech vznikají taková rašelinná jezírka plná prostě jako skvělých rostlin. Je to takový jako dartmor, jako pes baskervillský, prostě čekáte, kdy se tam objeví.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trochu taková divočina?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Brdy měly tu smůlu, že vlastně oni vždycky ležely buď blízko u příbramského ložiska nebo železnorudných ložisek, takže několikrát byly skorem vykáceny. A bylo tam několik kalamit smrkových, to znamená ten lesní porost těch Brd až na ta ohniska na těch suťoliscích není příliš kvalitní, ale tím chci říci to, že ta armáda krajinu ochránila lépe než by dokázala průměrná chráněná krajinná oblast a armáda fungovala tak, že kasárna byly v těch Jincích byly na obvodu a střílelo se dovnitř do Brd, takže tam prakticky nebylo nebo velmi málo vojenské osídlení z hlediska toho, že by tam ti vojáci sídlili. A z tohoto se musí odehrávat i ten další management v oblasti, to znamená, turistika ano, zejména cykloturistika. Ono to je poměrně plochý terén, i když je to 860 metrů vysoko, je tam celá řada silniček, to znamená, to si představuju tak, že turistika se bude odehrávat v těch vsích na obvodu Brd a do Brd se bude jezdit a tam se zachová ta věc, co tam byla těch 12 tisíc let, to znamená, ta pustá prázdná krajina a má to ještě ten jeden dopad, že zákon o obraně státu definuje takzvané objekty důležité pro obranu státu a to jsou jak pozemky, tak budovy. A ono víte sama, jak je nejasná a jistá okolní politická situace. Ono doopravdy ta střelnice v Brdech má význam. Jince jsou rychlíková zastávka, je to kousek od NATO, od západní hranice. To znamená, pravděpodobně ten režim v CHKO bude nastaven tak, aby CHKO bylo možné kdykoliv vrátit armádě k používání a to omezuje i ty developerské aktivity, protože už se jako obce nebo jednotlivci už se na to těší, protože třeba vyvlastnit soukromý objekt je velmi obtížné, ale uzavřít tu oblast, aby tam nemohli lidi, to se dá během 10 minut. To znamená, jinými slovy, já teďka chci říci developerům, neztrácejte peníze tím, že se soustředíte na nějak objekt uprostřed Brd. To pravděpodobně nemůže dlouhodobě fungovat, možná na Waldecku, ale soustřeďte se na to, aby se zlepšila taková ta infrastruktura turistická a návštěvnická v obcích jako je Dobříš, Mitrovice, na obvodu tohoto lesního komplexu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně když jsme se před, kolik je to let, začali zbavovat těch vojenských výcvikových prostorů, tak jsme asi netušili, jaká bude situace dnes. Když se podíváme například i na to, co se děje na Ukrajině.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ještě před dvěma lety já si všímám frekvence slov. Ještě před dvěma let se prakticky neobjevovalo slovo válka a bylo dokonce považováno za takový, já bych řekl, takový jako neslušný. Dneska to slyšíte vlastně každou půlhodinu, když máte puštěný rádio nebo televizi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Denně. Možná bych se ještě vrátila k této oblasti, čím jsou Brdy zajímavé z klimatického hlediska?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Brdy jsou poměrně suché. Ony leží ve srážkovém stínu těch hraničních hor. Zároveň Brdy jsou houba, vodní houba tomu říkají místní lidé. Brdy pohlcují velké množství vody. Takže většina měst, jako já nevím, příbramská aglomerace a Hořovice, nebudu je všechny vyjmenovávat. Závisí většinou na vodě z Brd. A teďka ty Brdy vytváří vlastně my o to mluvíme jak o horách, ale ono je to taková plochá parovina. Tam někdy, když hledáte kvótu nebo nejvyšší kvótu středních Čech, Tolk a Prahu, tak můžete skoro bych řekl, dlouhé hodiny bloudit po rovině a hledat, kde vlastně ten vrchol je. Ale v okamžiku, kdy tam spadne déšť, nebo kdy tam spadne hodně deště, tak se kupodivu vsákne poměrně málo vody a i malým potokem se prožene třeba 200 kubíků sekundových. Tam na malých tocích jsou zaznamenány extrémní srážky, který zhruba odpovídají průtoku dvou Vltav v Praze. To znamená, je zapotřebí se doopravdy věnovat hydrologii té krajiny. A teďka jak to bylo dřív. To je hrozně zajímavé. Když procházíte Brdy, všude narazíte na odvodňovací strouhy. A je to proto, že ta voda byla sbírána do rybníčku a ty poháněla ta vodní kola, to znamená, hamry. Byl to vlastně druh lokální energie. Takže na jednu stranu se zdá, že jako ty odvodňovací rýhy ty Brdy meliorovaly, ale když je doopravdy procházíte důkladně,tak zjistíte, že ty odvodňovací rýhy na mnoha místech jsou vyvedeny do Mokřadů, do rašelinišť, do krajů, polí. A je to proto, že když je vysoká úroveň spodní vody, tak kořeny smrků vlastně uhnijí, a smrk potom musí kořenit skoro na povrchu a je pak náchylný ke všem možným kalamitám. To znamená, tehdejší lesáci se snažili snížit o kousek tu hladinu té spodní vody pomocí těch melioračních rýh, ale zároveň ty rýhy nesvedli do nějakého toku, aby se to jako povodeň pak prohnalo krajinou, ale do celé řady drobných míst a mokřadů a tím pádem tu vodu v té krajině konzervovali, to znamená, pokud je tady situace toho reálného nebezpečí, já nevím pro Rokycany prostě, velkých srážek, velkých povodňových vln pro další města, tak se hodně uvažuje o dalších přehradách, o suchých poldrech, ale pravděpodobně to celé bude začínat těmi drobnými úpravami krajiny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je docela strategické území.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Brdy je jediné oreofitikum, to znamená místo, kde žijí horské druhy, tedy zejména lišejníky středních Čech. Je to doopravdy, já tomu někdy říkám, středočeské trojmezí, protože i kulturně se tam potkávají vlivy od jihu Čech, od středních Čech, od západních Čech a to už od pravěku. Anebo od starých Slovanů, tam vnímáme ty tři velká sídla, která jsou po obvodu Brd. To je u Březnice naprosto kouzelné místo, které se jmenuje Bozeň a to bylo centrem Bozeňska, celého prostě Slovanského kraje. Je tam obrovské hradiště kruhové navíc ještě uprostřed, to znamená, i ten kruh má takový jako zvláštní kouzlo. Pak máme zničené Hradiště nebo na půl u Lochovic a potom pochopitelně Starý Plzenec jako předchůdce Plzně, tak to je zase trojice těch velkých slovanských hradišť, které obkružují Brdy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Geolog Václav Cílek, já vám děkuji za dnešní poutavé vyprávění. Mějte se hezky a na shledanou.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.
