V současné době vrcholí legislativní práce na přípravě zákona upravujícího majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Výsledné znění návrhu zákona není zatím známo, neboť vláda projednávání návrhu přerušila. Z těchto důvodů je třeba brát tento příspěvek jako informaci o stávajícím stavu legislativních prací a nikoli jako konečné znění zákona. Konečná podoba vládního návrhu se bude odvíjet od rozhodnutí vlády a výsledná podoba zákona pak od projednání v Parlamentu ČR.

Návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi vychází z usnesení vlády z dubna roku 2008. Upraveny byly pouze ty pasáže, ve kterých docházelo k největším sporům. Mezi nejdůležitější patří zejména rozšíření naturálních restitucí, které vyplynulo z nutnosti snížení nároků na státní rozpočet. Cílem majetkového vyrovnání je především umožnit církvím a náboženským společnostem hospodářskou nezávislost na státu. I to je důvod, proč právě nemovitý majetek bude tvořit hlavní část restituce.

Naturální restituce budou navráceny zejména z Pozemkového fondu ČR a Lesů ČR. Půjde o zemědělskou půdu, lesy, rybníky a příslušné stavby. Restituovat bude možné původní církevní majetek, a to bez rozlišení účelu.

Co je součástí majetkového vypořádání státu s církvemi

Obecně je možné k návrhu říci, že jeho cílem je především napravit některé majetkové křivdy spáchané církvím a náboženským společnostem v rozhodném období, a to od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 na území dnešní České republiky. Z těchto důvodů byly v dosavadním průběhu legislativního procesu vzneseny připomínky k názvu zákona, neboť použitý pojem „doba nesvobody” náš právní řád spojuje s jiným obdobím, a to obdobím 2. světové války, respektive nacistické okupace.

Součástí nápravy majetkových křivd má být jednak naturální restituce, která spočívá ve vydání části původního majetku církví a náboženských společností a v paušální finanční náhradě za majetek, který se vydávat nebude. Podle návrhu se má vydávat jen původní majetek církví a náboženských společností, který je dnes ve vlastnictví státu. Návrh současně předpokládá výčet důvodů, pro které se ani některé věci z tohoto majetku vydávat nebudou.

Navrhovaný zákon má upravovat vydávání movitých a nemovitých věcí oprávněným osobám a s tím související otázky, dále rozsah finančních náhrad, které mají být vyplaceny jednotlivým církvím a náboženským společnostem, uzavírání smluv o majetkovém vyrovnání mezi státem a příslušnými církvemi a náboženskými společnostmi a financování církví a náboženských společností v přechodném období.

Prostřednictvím navrhovaného zákona má rovněž dojít ke zrušení takzvaných blokačních paragrafů v příslušných zákonech, tedy také v zákoně č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (zákoně o půdě).

Součástí majetkového vypořádání státu s církvemi a náboženskými společnostmi je podle návrhu zákona i postupné snižování a nakonec úplné zrušení financování platů duchovních a dalších výdajů církví a náboženských společností ze státního rozpočtu podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem.

Stažené alternativní varianty

Během projednávání legislativní předlohy předložil předkladatel k původní verzi návrhu zákona ještě další verze návrhu zákona s tím, že tyto další verze byly v průběhu projednávání opět staženy, z těchto důvodů je předmětem projednání vlády původní návrh zákona. Tento návrh předpokládá, že k vydání majetku bude docházet na základě dohody uzavřené v reakci na výzvu příslušné registrované církve nebo náboženské společnosti mezi touto církví nebo náboženskou společností jako oprávněnou osobou na straně jedné a Pozemkovým fondem České republiky, Lesy České republiky, s. p., příslušnou organizační složkou státu nebo státní příspěvkovou organizací, státním fondem, státním podnikem nebo jinou státní organizací jako povinnou osobou na straně druhé. Rozsah naturální restituce tedy bude vycházet pouze z tak uzavřené dohody, aniž by byl výčet dotčeného majetku předem znám, respektive blíže specifikován či dodatečně schvalován například vládou.

Alternativní varianta II předpokládala, že na základě soupisu předaného jednotlivými církvemi nebo náboženskými společnostmi vydá vláda k provedení zákona nařízení vlády, kterým určí věci, jež mají být předmětem bezúplatného převodu na oprávněnou osobu. Varianta III pak předpokládala, že na základě výzvy oprávněné osoby uzavře povinná osoba s oprávněnou osobou dohodu o vydání věci, avšak platnost této dohody bude podmíněna schválením vládou (ve formě usnesení vlády). Tyto alternativní návrhy pak byly vzaty zpět.

Vydáván bude jen majetek státu

Přestože jednání na úrovni vlády stále probíhají a není známo definitivní znění konečného vládního návrhu, nejsou jakékoli spory o tom, že majetek bude vydáván pouze státem, respektive subjekty, které jsou za stát oprávněny jednat a vystupovat s tím, že bude vydáván pouze majetek, který je ve vlastnictví státu. Na rozdíl od zákona o půdě tedy povinnými osobami nebudou jiné právnické osoby než stát, to znamená nebudou jimi zemědělská družstva ani jejich právní nástupci nebo jiné právnické osoby. Návrh zákona se tak nevztahuje na majetek ve vlastnictví zemědělských podniků – družstev, obchodních společností a podobně.

Pro ilustraci je ještě možné uvést, že řada navrhovaných restitučních titulů koresponduje s restitučními tituly v zákoně o půdě s tím podstatným rozdílem, že se vztahují výlučně na majetek ve vlastnictví státu a povinnou osobou je výlučně stát reprezentovaný příslušnými subjekty. V závěru je ještě vhodné uvést, že návrh se přirozeně nedotýká majetku, který již v současné době v majetku církví je. Pokud má tedy zemědělský podnik v nájmu majetek ve vlastnictví církví nebo náboženských společností, návrh nezasahuje do platně uzavřených nájemních smluv.

Návrh na církevní restituce počítá s tím, že stát vrátí církvím 56 % zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun jim bude splácet po dobu příštích třicet let. Částka by měla být úročena ve výši inflace, možná tak dosáhne tedy až 96 miliard korun. Stát bude navíc církve dotovat ještě sedmnáct let. Z toho tři roky v plné výši, tedy 1,4 miliardy korun ročně. Dalších třináct let se podpora bude ročně o pět procent snižovat.

(Poznámka: Výsledné znění návrhu zákona nebylo v době předání této informace do tisku dne 5. ledna 2012 známo.)