moderátor

Rok a čtvrt už je Jan Stráský ředitelem Národního parku Šumava. V parlamentu se právě připravuje projednání návrhu zákona, jehož vznik urychlily loňské události Na Ztraceném neboli kolem Ptačího potoka.

policista

Povolte tu ruku!

muž

Já tam mám telefon.

policista

Povolte tu ruku!

muž

Já tam mám telefon jenom.

policista

Nesrozumitelné.

moderátor

Do kin se dostal nový dokument z blokády, nekonečné diskuze pokračují a situace před dalším letním rojení kůrovce je stejně vyhrocená a nejasná jako loni. 

žena /Ukázka z dokumentu Nalezeni na Ztraceném, režie Jan Skalík/

Ta těžba je nelegální.

MVDr. Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA

Kácení i policejní zásah byly protizákonné. Krajský soud v Plzni jednoznačně konstatoval, že zásah policie proti účastníkům blokády byl protizákonný. To rozhodnutí stále platí. Stejně tak ombudsman ve své závěrečné zprávě jednoznačně konstatoval, že kácení v lokalitě Ptačí potok bylo ilegální.

PhDr. Jiří STRÁSKÝ, ředitel Správy NP Šumava

Na této lokalitě určitě budeme pokračovat v likvidaci kůrovce. Jsme přesvědčeni, když připomenu, a doufám, že se nepletu, že jsme tam loni porazili a odstranili, porazili a oloupali tedy, aby to bylo srozumitelné, přes 8 tisíc stromů. A je jich tam 240 tisíc, aby bylo jasné, že jsme nevykáceli les.

moderátor

Proti kácení protestovaly přímo na místě stovky lidí. A nebyli to žádní odredovaní feťáci, jak účastníkům blokády nadávali občané Modravy. Policisté ovšem byli nekompromisní.

Radovan ČÁP, účastník blokády Na Ztraceném

Jeden z policistů zaútočil na mne. A poté, co mne srazil na zem a spoutal mě, tak jsem byl obviněn společně s manželkou, která se mě snažila bránit velice jemně, jsme byli obviněni z útoku na veřejného činitele, přestože všichni přítomní to viděli zcela opačně. Napadeni jsme byli my, nikoliv policisté.

Jana ČÁPOVÁ, účastnice blokády Na Ztraceném

Klatovský soudce vydal usnesení, že trestný čin se nestal, že nebyla naplněna podstata toho útoku na úřední osoby a my jsme byli zproštěni tohohle obvinění.

moderátor

Ani policie, ani vedení parku nepřiznali žádné pochybení.

Radovan ČÁP, účastník blokády Na Ztraceném

Myslím, že by bylo potřeba, aby se daleko víc lidí do toho zapojilo,  protože prostě je potřeba dát vědět politikům, že tohle není možný. Tady se masivně porušují zákony, a nikoho to nezajímá. V podstatě porušování zákonů, na něj se vrší ještě další porušování zákonů. To není prostě žádný řešení.

PhDr. Jiří STRÁSKÝ, ředitel Správy NP Šumava

Já věřím tomu, že na občana to působí špatně. když jsme žili v té době, co jsme žili, řekněme moje generace, když se z jakéhokoliv  důvodu dostane policie do střetu s lidmi, kteří nechtějí nic jiného než hájit svůj názor. Plně chápu. Jenomže oni si nechtějí uvědomit, že tím zároveň brání plnit mé povinnosti.

prof. RNDr. Pavel KINDLMANN, DrSc, vedoucí Centra pro výzkum biodiverzity AV ČR

Touto lokalitou jsem se poměrně podrobně zabýval, když jsem dělal posudek pro Českou inspekci životního prostředí, a můžu celkem zodpovědně říct, že jakýkoliv zásah tady je absolutním nesmyslem a jenom důkazem diletantismu Správy Národního parku Šumava. Z biotického hlediska je tato lokalita podmáčenou horskou smrčinou a je to jedna z mála lokalit v celé České republice, kde ještě je porost takový, jaký by tu byl, kdyby do přírody nezasahoval člověk.

PhDr. Jiří STRÁSKÝ, ředitel Správy NP Šumava

Ode mě nemůžete chtít nic jiného, než že budu říkat, že to tak není. Aniž bych silně argumentoval, poněvadž ty argumenty máme zase někde jinde.

Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modřany

Bez ohledu na názory slovutných vědců, skutečně lokalita Na Ztraceném je lokalita, kde je veliký zdroj kůrovce, který bohužel má za následek odlesňování Modravské hory.

prof. RNDr. Pavel KINDLMANN, DrSc, vedoucí Centra pro výzkum biodiverzity AV ČR

Lokalitu Na Ztraceném máme na tomto obrázku. Tato lokalita je celá obklopena bezzásahovými zónami, které zůstanou bezzásahové, to znamená při jakékoliv další kalamitě kůrovce bude tady silná invaze na lokalitu Na Ztraceném a strom by stejně zahynul, ať se tu bude kácet nebo nekácet. Vykácení akorát vytvoří z této lokality holinu. Přitom při vlastním boji vůči kůrovci vlastně nám to příliš nepomůže. Třeba v ochraně Modravy a Filipovy Huti, které jsou několik kilometrů tímto směrem. Pokud se bude kácet v těchto oblastech mezi Ztraceným a Modravou, bude to jedině dobře. A tam by se měla kácet velice důsledně hned první nalezená ohniska. Tady nikoliv.

moderátor

Podle oficiálního soudního posudku způsobilo loňské kácení Na Ztraceném škodu na ekosystémech velkého rozsahu. Vedení parku se ale náhle vytasilo s jiným, údajně naturovým posudkem. Ten naopak tvrdí, že vše bylo v pořádku. Slovenská autorka posudku si vydělala 620 tisíc korun.

RNDr. Zdeňka KŘENOVÁ, Ph.D., Přírodovědecká fakulta JČU

Ten dokument není v žádném případě posudkem podle paragrafu 45i, čili to, co ukládá náš zákon, na hodnocené vlivu určitých zásahů na předměty ochrany v územích soustavy Natura 2000. A to ze dvou důvodů. Jednak z toho důvodu, že z procesního hlediska nikdy vlastně nebyl zahájen ten proces posuzování tak, jak to ukládá zákon. Ten dokument má špatnou strukturu. Špatně je tam definováno, co se posuzuje, protože Správa nedokázala asi předložit dostatečně přesný návrh toho, jaké zásahy plánuje, neplánuje atd.  A zásadní chyba je to, že v žádném případě nemůže posouzení hodnotit něco, co už se stalo. Vždycky ta směrnice říká, že se posuzuje záměr dopředu.

Doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady NPS

Posudkem, který si Správa národního parku nechala zpracovat od slovenské geoložky, se bezpochyby snaží legitimizovat svoji činnost v minulém roce a otevřít si prostor pro jakékoliv zásahy v letech příštích. Ten posudek dochází k absurdnímu závěru, že horské lesy tím, že se v nich nebude zasahovat, poškozují samy sebe. Jako kdyby tady ty lesy neexistovaly 10 tisíc let před člověkem. Jako kdyby čekaly na to, že přijde lesník a svou moudrostí vykácí stromy napadené kůrovcem a zasadí nové. Ale tak přece horský les nefunguje.

moderátorka

Z jakého důvodu konkrétně tato autorka, protože ona neměla v té době ani oprávnění dělat podobné posudky v České republice, ani to není odborně příslušná odbornice?

PhDr. Jiří STRÁSKÝ, ředitel Správy NP Šumava

Já nebudu posuzovat odbornou příslušnost. To posuzovali ti, kdo o tom rozhodovali a vybírali ji samozřejmě.

moderátorka

A kdo o tom rozhodoval?

PhDr. Jiří STRÁSKÝ, ředitel Správy NP Šumava

Já tady mám lidi, kteří jsou více vzdělaní v otázkách ochrany přírody. Takže to nebudu posuzovat. Ta studie odpověděla na otázky, které byly položeny, a ta studie splnila i ten přislib, co Česká republika dala Evropské unii.

MVDr. Jaromír BLAHA, Hnutí DUHA,

Vzhledem k tomu, že máme potvrzené řadou údajů, že Správa parku si zadala ten posudek účelově tak, aby vyhověl dopředu zadanému výsledku, který měl splnit, budeme podávat na vedení parku trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele,  protože víme, že správa parku zadala ten posudek tomu kolektivu slovenských autorů dříve, než vypsala výběrové řízení. Ve výběrovém řízení nevybrala žádného z uchazečů, kteří skutečně vlastní licenci k tomu, aby takové posudky dělali, a to přesto, že jeden z nich nabízel cenu o 200 tisíc nižší.

RNDr. Zdeňka KŘENOVÁ, Ph. D., Přírodovědecká fakulta JčU

Bohužel došlo k tomu, že tento dokument byl prostřednictvím Správy, ministerstva životního prostředí, ministerstva zahraničních věcí postoupen už jako určitý podklad Evropské komisi, a tím vznikla teda docela velká mezinárodní ostuda.

moderátor

Svou scestnou představu o vědecké práci doložil ředitel Stráský a jeho náměstek Mánek i dalším posudkem. Za 200 tisíc jim slovenský pojídač veverek potvrdil, že tetřevům nevadí ani řev pil, ani turisté, ale bezzásahová území. Autor studie je souzen na Slovensku za kšeftování s orly skalními.

moderátorka

Z jakého důvodu podle vás Správa postupuje tímhle způsobem, že si objednává takovýhle typ posudků?

prof. RNDr. Vladimír BEJČEK, CSc., Fakulta životního prostřední, CZU

To je otázka, kterou bych rád odpověděl, ale já nevím. Já sám jsem zděšen, proč to správa dělá, protože zjevně jí jde o něco jiného než o ochranu přírody.

PhDr. Jiří STRÁSKÝ, ředitel Správy NP Šumava

Posudky se používají tehdy, když potřebujete nějak argumentovat v nějaké věci. Samozřejmě že je budeme používat při argumentaci a obhajobě svých postupů.

prof. RNDr. Vladimír BEJČEK, CSc., Fakulta životního prostřední, CZU

Pokud je dopředu nějaký cíl a já ten cíl podporuju posudky, tak to je asi nesprávná cesta. Já bych měl zadat nezávislé studie, které mi objeví realitu, a z toho bych měl udělat závěr. A to, mám pocit, se nějakou dobu v Národním parku Šumava neděje.

moderátor

V rozjitřené atmosféře teď míří do parlamentu návrh zákona o Národním parku Šumava, který by prý měl vyřešit úplně vše.

Ing. Tomáš TESAŘ, náměstek ministra ŽP, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny /TOP 09/

Naším zájmem je, aby ten zákon byl přijat co nejrychleji. Naším zájmem je, aby ten zákon byl přijat v kompaktní podobě tak, jak je napsán, aby se nestal předmětem negociace mezi ať už jednotlivými resorty, nebo takovou tou lidovou tvořivostí poslanců, protože jak jsem tady říkal, co poslanec, to trošku jiný názor. A my jsme se snažili vytvořit normu, která je průřezově, abych tak řekl, kompromisem.

moderátor

Návrh zákona sice vznikal u kulatých stolů, ale žádnou shodu zatím nepřináší.

Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modřany

Ta poslední verze, kterou jsem dostal, odráží výsledky těch kulatých stolů. My jsme si tam prosadili maximum možného.

Doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady NPS

Připravovaná verze zákona  tak, jak doufejme, půjde do parlamentu,  má několik zásadních vad. Jedna z nich je, že ten zákon ponechává málo prostoru divoké přírodě. Podle toho návrhu je to pouhých 22 procent rozlohy národního parku. Stínová vědecká rada žádala, aby to bylo alespoň 26 procent.

moderátor

S návrhem nesouhlasí ani obec Prášily, kterou ministr Chalupa ke kulatému stolu vůbec nepozval. Zdejšímu zastupitelstvu možná překvapivě stejně jako vědcům vadí malý rozsah bezzásahových území.

Libor POSPÍŠIL, starosta Prášil

Já si myslím, že bezzásahové území v národním parku  jsou základem národního parku, a myslím si, že to je to nejdůležitější, co by v národním parku mělo být. Bez velkých území bezzásahových národní park nemá smysl.  Myslím si, že pokud by neměly být dodrženy velké bezzásahové plochy, tak je lepší, aby zde byl lesní závod, protože kříženec mezi lesním závodem a národním parkem, myslím, nemá vůbec smysl.

Doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady NPS

Dále je v zákonu o národním parku zcela nepřijatelná věc, a to je lanovka na Hraničník, které má vést jednou z nejcennějších částí národního parku.

moderátor

Konflikt vyřešil ministr Chalupa lišácky. Vyjmul celé území pro stavbu lanovky z parku úplně.

Ing. Tomáš TESAŘ, náměstek ministra ŽP, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny /TOP 09/

Pokud je tady velká vůle, a ta je, místních autorit, aby to lyžařské středisko, které je na druhé straně toho hřebene, bylo přístupné z české strany způsobem, který možná je ekologičtější, protože tam jezdí stovky aut 35 kilometrů také národním parkem na druhou stranu, tak já si myslím, že je logické, aby tento koridor nebyl v národním parku. A tím, že z obou stran je první zóna a je to tak natvrdo napsáno v zákoně, ta hranice té zónace, tak je dopředu explicitně vyloučeno, že pokud by tam někdo chtěl rozvíjet lyžařský areál, jak slyšíme ty  obavy, že to je takzvaná salámová metoda, tak toto je nejistější způsob, jak tomu zabránit.

Doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady NPS

My se domníváme, že takovýhle handl prostě není možný. Mimo jiné proto, že otevře dveře dalším takovýmhle handlům. Protože lanovka může být zajímavá pro Novou Pec a pro jižní oblast parku, ale národní park je veliký. A co budou chtít ti ostatní?

Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modřany

Každou změnu územního plánu musí schválit orgán ochrany přírody. Jestliže se něco změní ve vztahu k tomu, že se něco prosadí, pak je to jenom a pouze selhání orgánů ochrany přírody.

prof. RNDr. Pavel KINDLMANN, DrSc, vedoucí Centra pro výzkum biodiverzity AV ČR

Lanovka podle mě udělá velkou škodu jednak na místní přírodě, protože dojde k vykácení cenné lokality. Zároveň trasa lanovky vede těsně vedle oblasti s téměř největší hustotou tetřeva na celé Šumavě.

moderátor

Protichůdné emoce vyvolává projekt i v samotné Nové Peci.

Jakub KOŽELUH, starosta Nové Pece

Já si myslím, že národní park a lanovka se vůbec nevylučují. Že to jde skloubit dohromady. Samozřejmě pro rozvoj Nové Pece a pro Novou Pec jako takovou je ta lanovka zcela zásadní a tomu regionu nejenom Nové Pece, ale celému regionu horního Lipenska pomůže.

Stanislav RANDSDORF, podnikatel z Nové Pece

Podle mě to je pouze naivní představa místních obyvatel. Hlavně je to zločin proti přírodě. Pokud by tady ta lanovka byla, tak to je začátek konce Národního parku Šumava. Takže já jsem zásadně proti výstavbě lanovky.

moderátorka

Co říkáte na to řešení, že lanovka nebude součástí Národního parku Šumava?

Stanislav RANDSDORF, podnikatel z Nové Pece

No tak to se mi zdá jako absolutní nesmysl.

moderátor

I o tom, zda do této nejcennější šumavské přírody bude skutečně lanovka přivážet tisíce lidí, se bude brzy bouřlivě diskutovat v  parlamentu. Na čem se asi poslanci shodnou?

Doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, předseda Stínové vědecké rady NPS

Ten zákon by se ve skutečnosti mohl stát takovým trojským koněm pro podnikatele, investory a lesníky, kterak oslabit ochranu přírody v národním parku, která současným zákonem 114 je ve skutečnosti ošetřena poměrně dobře. A speciální zákon o Národním parku Šumava může naopak ochranu toho území výrazně zhoršit. Žádný zákon o národním parku ve skutečnosti nepotřebujeme. Potřebujeme dodržovat zákon o ochraně přírody.

Ing. Antonín SCHUBERT, starosta Modřany

Já to připodobním k situaci v Národním parku Bavorský les. Mají Lusenskou část, kde na 75 procentech výměry od roku 1983 nezasahují. Mají Falkensteinskou část, kde samozřejmě provádějí aktivní managementy proti kůrovci. Ale nevede se tam taková obludná a trapná diskuze o tom, jakým způsobem by to mělo být.

Radovan ČÁP, účastník blokády Na Ztraceném

Veřejnost by se o to měla zajímat určitě, protože ten park patří všem a všichni z toho máme prospěch.  Je to jedna z mála divočin, které se tady nacházejí na území republiky. A pokud jednou tu divočinu zničíme, tak je téměř nemožné ji vrátit zpátky. Vybetonovat něco můžeme vždycky. To není problém. To se dá. Ale divočinu člověk stvořit neumí.