Na parkovišti uprostřed šumavské Modravy stojí dva uschlé smrky. Přichází k nim dva muži - David Rendl z Modravy a Jakub Zavadil z Berouna, který dělá v obci hajného. Hrají roli aktivistů. Skutečně hrají - právě totiž začíná první šumavský happening s názvem Hájové zelení, tak už jste sežraní. Tohle divadlo má podle organizátorů lidi pobavit a hlavně upozornit na to, co se děje v šumavských lesích.

„Hybajte pro biomasu nebo doběhněte pro starou hrušku, ať se ohřejeme,” říká Jakub Zavadil a naráží tak na bývalého předsedu vědecké sekce rady národního parku Jakuba Hrušku.

Scénka má ukázat, jak místní lidé přijdou o bydlení a práci, pokud se lesy nechají svému osudu. Lidé se snaží držet zuby nehty doma, ale nakonec odejdou. „Jak se držely, kur... místní,” říká „herec” Zavadil. Lidé se smějí a baví. K tomu přikusují koláče jidáše.

Slovo si bere starosta Modravy Antonín Schubert, věhlasný to řečník. „Ekologické aktivisty podporuje i bajkář Karel Schwarzenberg, jehož předci tady vlastně smrkové lesy nechali. Vadíme tady ekologickým aktivistům a vždy někomu budeme vadit,” nezklame hned první větou Schubert a opře se do všech, kteří prosazují ponechání přírody svému osudu. „Příliš dlouho jsme mlčeli,” zdůrazňuje.

Mezi lidmi už mezitím koluje petice za záchranu šumavských lesů. „Věřím, že se nám podaří ještě zachránit, co se dá. Pokud se ale s kůrovcem nebude bojovat, nemohou lesy to samy zvládnout,” vysvětluje Jan Růžek z Prahy, který má na Šumavě chatu a podepisuje petici. V ní žádají lidé i premiéra Petra Nečase, aby zasáhl. Věří, že seženou alespoň deset tisíc podpisů.

Spřízněné duše mají. „Včera dostali dopis, který jim jménem prezidenta Václava Klause poslal jeho tajemník Ladislav Jakl. Divadlem proti kůrovci. Na Modravě parodovali snahy aktivistů

„Naši podporu máte a nehodláme v podpoře polevit,” čte dopis jeden z obyvatel z Filipovy Huti a bývalý starosta Horské Kvildy Jan Janoušek.

Účastníky akce přišel v protestu podpořit i ředitel národního parku Jan Stráský. Veřejnost je podle něj poslední nadějí, která může spor o kácení kůrovcem napadených stromů rozhodnout. „Tam, kde se ekologičtí aktivisté přivazovali, tak tam les není.

Zakládat divočinu na Šumavě je jako zakládat zoologickou zahradu. Respektuji to, ale netoleruji, aby se rozrostla po celém parku,” říká lidem Stráský a timu nadšeně tleskají.

Pak se všichni vydávají na pochod na Modravskou horu. Tam na ně čeká brána vytvořená z těžebního stroje harvestoru a vyvážecí soupravy. Stojí vmístech, kde se dříve ponechala příroda svému osudu a kůrovec sežral i okolní lesy.

„Ty pařezy jsou tu díky vědcům a bývalému vedení šumavského parku. Nechceme všechno vyrubat, ale je třeba rozumně zasahovat, aby se kůrovec nešířil. Jinak sežere stovky stromů, a ty bude potřeba vykácet, a vzniknou holiny,” upozorňuje modravský starosta Antonín Schubert.

Situace na Šumavě už ale není tak dramatická jako v předchozích týdnech. To měsíc aktivisté blokovali kácení kůrovcem napadených stromů v lokalitě Na Ztraceném nedaleko Modravy. I tak správa parku v lokalitě vykácela či oloupala pět tisíc stromů.