Finanční toky do ochrany přírody jsou obrovské. Významná část financí je věnována na problémy vodního hospodářství a ochranu proti povodním. Nemalé částky spotřebují instituce zabývající se ochranou životního prostředí (AOPK), ekologické neziskové organizace, zvláště pak Hnutí Duha a Český svaz ochránců přírody, ale i nadace, které opětovně přerozdělují výraznou část poskytnutých financí ekologickým neziskovkám.

Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) je organizační složkou státu a zastřešující organizací pro jednotlivé chráněné krajinné oblasti v České republice (vyjma CHKO Šumava). AOPK zajišťuje výkon státní správy. Čítá kolem šesti set zaměstnanců. František Pelc, její současný ředitel, byl ředitelem i v letech 2006 - 2007, poté působil jako náměstek na ministerstvu životního prostředí. V roce 2010 byl znovu dosazen na post ředitele AOPK.

Bobtnání organizační složky státu

Zatímco rozpočet AOPK ČR v roce 1998 činil 107 milionů Kč a k 1. 7. 1999 měla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR celkem 339 zaměstnanců, v roce 2009 se rozpočet AOPK vyšplhal na 581 milionů Kč a mzdové náklady pro cca 600 zaměstnanců na 247,9 milionu Kč, tedy 43% celkového ročního rozpočtu. Průměr na zaměstnance přesahuje 400 tisíc korun za jeden rok. Jen málokteré podniky a instituce si mohou dovolit vyšší náklady na mzdy než třicet procent rozpočtu.

Granty z fondů EU Z operačních programů Evropské unie bylo pro AOPK alokováno v letech 2008 - 2011: 637 130 000 korun, z toho naprostá většina v roce 2010.

V dotačních titulech nalezneme mnoho různorodých činností. Na monitoringy, informační střediska, revitalizaci rybníků jsou uvolňovány částky řádově v milionech až desítkách milionů korun. Například dokončení revitalizace Bohdanečského rybníka (o rozloze 158 hektarů a maximální hloubce dva metry) byl udělen grant ve výši 74 milionu korun, na záchranu rybníka Velký Váček jedenáct miliónů a na revitalizaci rybníků v přírodní rezervaci Meandry Smědé třináct miliónů korun. Významnou část dotací spolyká budování domů přírody, z nichž nejdráže vyjde i po ořezání dotací ministrem Chalupou Dům přírody Moravského krasu (74 miliónů korun), těsně sledován Domem přírody Litovelského Pomoraví (65 milionů korun). Nedovedu si představit ředitele Pelce ani s lopatou v ruce při odbahňování rybníků, ale ani s cihlou při stavbě informačních center. Zdá se, že nejdůležitějším úkolem současného ředitele AOPK na pozici náměstka ministra bylo finanční zajištění domovské instituce a následné přerozdělování financí, které pro ni získal.

Pro úplnost už jen doplníme, že AOPK spolu s Českou společností ornitologickou (nevládní nezisková organizace, člen Bird-Life International) a dalšími ekologickými neziskovkami jsou zodpovědné za návrhy pro vyhlašování EVL (evropsky významná lokalita) a PO (ptačí oblast). V současné době se EVL rozkládají na ploše 9,96% a ptačí oblasti na 8,91% plochy České republiky. V rámci Natury 2000 jde velmi často o ochranu přírody „za trest”, v níž přírodovědné aspekty vždy převálcují aspekty ekonomické, sociální a jiné. Nedodržování doporučených opatření Natury 2000 znamená citelný postih pro vlastníka pozemku, na němž je - třeba i proti jeho vůli - chráněná oblast vyhlášena.

Financování ochrany životního prostředí

Pro roky 2007 - 2013 získal Operační program Životní prostředí z fondů EU pět miliard euro, tj. asi sto dvacet miliard korun. Je druhým největším z šestadvaceti existujících dotačních titulů v České republice. K proplacení bylo schváleno 75,5 miliard korun, příjemcům podpory bylo dosud proplaceno 21,1 miliard korun.

Ekologie se stává velmi výnosným byznysem, jenž umožňuje dobré živobytí nejen slušným a erudovaným přírodovědcům, ale i aktivistům, kteří často ani nepoznali, co je to skutečná práce. Přírodovědné obory se snaží zaujmout trůn královny věd. Nadvláda environmentalistického myšlení nad myšlením prostého šumavského sedláka dovedla Šumavu k ekologické katastrofě. Živí se na ní armáda jihočeských vědců, současné vedení AOPK, bývalí ministři životního prostředí a další aktivisté.

Musíme jen doufat, že se česká věda rychle vrátí ke svým dobrým tradicím a opětovně zjistí, že nejlepším hnojivem je pravý hnůj a nejdůležitější součástí Šumavy zelený les. Teprve pak se může naše poněkud zdivočelá společnost zabývat reálnými návrhy na smysluplnou ochranu přírody.

A nakonec trochu škodolibě poznamenejme, že na evropsky významnou lokalitu Petřín (velmi významnou lokalitu, mimo jiné refugium hmyzí fauny) se z oken Hradu dívá i prezident Václav Klaus.