Střet dřevorubců a ekologů se dnes odehraje na Šumavě v okolí Modravy. Aktivisté z Hnutí Duha tu chtějí vlastními těly blokovat kácení stromů zasažených kůrovcem. Správa Národního parku Šumava se hodlá bránit a je připravena povolat policii.
"Blokáda bude vypadat tak, že se rozmístíme mezi stromy ve vzdálenosti zhruba dvou metrů. Dřevorubci tak nebudou moci bezpečně kácet, neboť by ohrozili životy, " řekl zástupce ekologů Mojmír Vlašín. Hnutí Duha také podalo kvůli kácení podnět České inspekci životního prostředí.
Správa Národního parku Šumava se proti blokádě kácení v lokalitě u Ptačího potoka ohradila. O zásah proti kůrovci žádají podle mluvčího parku Pavla Pechouška i okolní obce.
"Blokádu považujeme to za akt odporující zákonu. Lokalitu označíme jako pracoviště nebezpečné pro přítomnost veřejnosti. Budou tam moci pracovat pouze najaté firmy a jejich zaměstnanci. Pokud někdo bude ohrožovat vlastní bezpečnost v označeném prostoru, zavoláme policii, aby zjednala pořádek. Metody Hnutí Duha jsou nepřípustné a my se jim musíme bránit," říká ředitel BNP Šumava Jan Stráský.
Ostře odmítá argumenty, kterými Hnutí Duha své nezákonné kroky obhajuje. "Zásah proti kůrovci je zde v souladu s legislativou i v souladu se stanoviskem ministra," říká Stráský.
Kůrovec ohrožuje městské lesy Kašperských hor
Oblast okolo Ptačího potoka a na Ztraceném patří převážně do druhé zóny ochrany přírody, kde je možné kůrovcem napadené dřevo zpracovat, aby se z těchto míst kůrovec nešířil dál do okolních porostů.
"Lokalitu sice v roce 2007 dřívější vedení parku zařadilo do bezzásahového režimu, ale letos v dubnu ji ministr životního prostředí Tomáš Chalupa přeřadil do zásahového režimu, tak jak tomu bylo po celou dobu existence rezervace. Hlavním důvodem je fakt, že jeden kilometr od Ptačího potoka rostou nestátní lesy, které patří k majetku města Kašperské Hory a do nichž by se mohl kůrovec rozšířit," vysvětlil mluvčí parku Pechoušek.
Doplnil, že o ochranu městských lesů požádal letos v červnu správu parku ředitel městských lesů Kašperské Hory Miroslav Mäntl. "Pokud Hnutí Duha znemožní likvidaci kůrovcem napadených stromů, budeme je žalovat za ničení našeho majetku a požadovat náhradu za vzniklé škody,“ uvedl Mäntl.
Poslední velkou blokádu zažila Šumava v roce 1999. Tehdy ekologové z Hnutí Duha dva měsíce bránili kácení stromů v I. zóně Národního parku Šumava v Trojmezenském pralese.
