František JASKULA, vedoucí Správy CHKO Beskydy
Ovcí v Beskydech je dneska určitě mnohem méně než pastvin, kde by se mohly pást, a proto Správa CHKO ty nejcennější lokality vybírá a podporuje ovčáky, kteří s nimi chtějí spolupracovat, a ty ovce se postupně posouvají krajinou po tom nejlepším, co nám tady zbylo a po místech, kde vlastníci souhlasí s tím, aby se udržovaly pastviny a krajina zůstala dál hezká.
moderátor
Igore, proč jste se rozhodl pást ovce na horách?
Igor DOBEŠ, chovatel dobytka
Dostali jsme takovou nabídku a chtěli jsme ji využít, protože je to zase něco jiného. Paseme na dolině. Paseme tam už 6 roků, co chováme ovce, a toto pro nás bylo zajímavé. Dostali jsme tuto nabídku od CHKO Beskydy, a tak jsme si říkali, proč to nezkusit.
moderátor
A ty ovečky k té valašské krajině ale patří.
Igor DOBEŠ, chovatel dobytka
No, ty tady patří. Ty tady patří. Je jich tady teďka čím dál tím víc. Začínají se zase zpátky rozmáhat. Ještě to není, co to bývalo dřív, ale jsem rád za to, že se zase začínají objevovat.
moderátor
Jaký z toho máte efekt, z těch oveček?
Igor DOBEŠ, chovatel dobytka
Tak efekt je takový, že nás to prozatím živí. Chováme jich přes 200,
aby nás to mohlo živit, a náš hlavní produkt je jehněčí maso, které produkujeme.
moderátor
A na večer je tady taky nějaký košár, kam se zaženou ovce, nebo zůstávají tady?
Igor DOBEŠ, chovatel dobytka
Necháváme je tady v elektrickém ohradníku celou noc, protože se tmy nebojí a problém s nocí nemají. Jde spíš o to, aby tady nějaký nenechavec nebo aby případně zvěř tady v tom nenatropila nějakou škodu. Naštěstí musím zaklepat, že všechno funguje tak, jak má.
František JASKULA, vedoucí Správy CHKO Beskydy
Správa CHKO se snaží podporovat salašnictví ze 2 důvodů. Ten první je krajinářský. Co by byly Beskydy bez výhledů, co by byly Beskydy bez těch krásných pasínků a jalovců, které máme dokonce i ve znaku CHKO. A druhý důvod je zachovat diverzitu, pestrost, druhy, které jsou typické právě pro pasínky. Druhy, které nemůžeme nikdy najít na pokosených loukách, druhy, které neporostou na zahrádce nebo v lese na zarostlém území. A tady jsou ovečky naprosto nepostradatelné pro podporu druhů, jako je vratička měsíční
či mochna zlatá. To jsou druhy, které můžete potkat při svých procházkách z Pusteven na Radhošť. Jde i o zvířata. V prvé řadě je to hmyz, a nejtypičtější ukázkou pro Beskydy je 1 z našich největších modrásků, modrásek černoskvrnný, což je druh, který v západní Evropě úplně vyhynul díky upuštění od extenzivní pastvy. A protože Valaši jsou ve svých zvycích velmi urputní, tak přes všechny pokusy o změny v zemědělství na Valašsku zůstala zachována nějaká pastva, a díky tomu v oblasti Vsetínských vrchů a Javorníků je poslední životaschopná populace modráska v České republice.
Daniel DRÁPALA, etnolog
To salašnictví, horské pastevectví, které se zaměřovalo na produkci mléka a zpracování mléčných produktů, je spjato až s tzv. valašskou kolonizací. A ti první Valaši se tady začali objevovat v 15. a 16. století. Horské vrcholy, hřebeny, pro vrchnost neměly žádnou cenu. Byly zde pastviny a louky, ale spíše to bylo zalesněno, takže i v rámci pasekářské kolonizace se vrchnost snažila tyto partie využít. A využívala je nejefektivněji, jak tenkrát uměla, a to byl právě pronájem nebo usazování pasekářů. Tím, že obhospodařovali půdu, pásli ovce a obdělávali pole, pochopitelně odváděli vrchnosti sýr, naturální dávky, ale třeba i robotu, valaši ne, ale ti pasekáři ano. Pro ně to bylo velice efektivní zužitkování jinak nezužitkovatelných ploch.
moderátor
Kousek za lesem prosvítá pastvina, louka. Tady se taky páslo uprostřed těch nádherných buků?
Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy
O tom, že se tady páslo vypovídá také tvar buků. Vyrůstají tady často v trsech nebo mají velmi široké koruny, to znamená, že rostly na otevřeném prostranství. Ovce se přeháněly mezi jednotlivými loukami nebo pastvinami, takže se často páslo i v lese. Jistě tady také nebyly bukové semenáčky, které byly spaseny. A celkově to byl asi takový parkový typ lesa. S lesy s takovými stromy s křivolakými kmeny, širokou korunou, se můžeme setkat v Beskydech na hřebenech, kde se páslo delší dobu.
moderátor
Vy pocházíte z Řeky, jste rodákem Řeky, takže si to dobře pamatujete všechno. Tady jsme teď v jakési stavbičce. Měla souvislost s pasením?
Karel FOJCIK, z Řeky pod Javorovým
Ano, to byla to zděná koliba, ale tam na těch loukách, které vám ukážu později, byly dřevěné.
moderátor
Kolik kolib tady bylo celkem?
Karel FOJCIK, z Řeky pod Javorovým
Dvě, tři, čtyři.
moderátor
To znamená 4 bačové?
Karel FOJCIK, z Řeky pod Javorovým
Ne, ne, ne. To přecházeli. Ten bača přecházel. Ten třeba 14 dní pásl ovce nebo měsíc tady a přešel na další louku zase jiného majitele.
moderátor
Přehnal tam všechny ovce?
Karel FOJCIK, z Řeky pod Javorovým
Jo. jo. Samozřejmě ten košer, všechno tam převezl a tam se zase rojilo na dalších místech.
moderátor
A to byly ovce z celé dědiny?
Karel FOJCIK, z Řeky pod Javorovým
Z celé dědiny ovce. Kromě toho ještě Smilovice, Guty a z těch okolních vesnic se sem přeháněl ty ovce.
moderátor
Kolik asi to stádo?
Karel FOJCIK, z Řeky pod Javorovým
Od 120 do 150 ovcí.
Daniel DRÁPALA, etnolog
To vlastní salašnictví prožívalo vrcholnou dobu v 17. a 18. století a ve chvíli, kdy si vrchnosti začaly uvědomovat, že je ještě ekonomicky mnohem efektivnější zužitkování horských ploch je tím, že budou kácet dřevo, a vidíme, že nejdříve vrchnosti zakazují pást v lesích, omezují plochy a nakonec dochází i k cílenému zalesňování, takže kdybychom se valašskou krajinou prošli před 200 - 250 lety, nepoznáme ji, protože lesů ve vrcholových partiích moc nebylo. V 19. století je už opačný trend, naopak zalesňovat, pastvin ubývá a tím pádem ubývá i salaší. A ten faktický zánik horského salašnictví v klasické podobě je ve 20. století.
moderátor
Kdy vlastně končí salašnictví na Javorovém?
Karel FOJCIK, z Řeky pod Javorovým
Salašnictví konkrétně skončilo v roce 1959 a potom, kdo měl ještě z těch vlastníků dobytka, tak ještě ovce, tak to vypásaly tady na těch loukách kolem.
Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy
Největší díl pastvin tady na Javorovém, zhruba 17 ha, byl zalesněný smrkem. Z krásné horské pastviny se stal takový neutěšený smrkový tmavý les.
moderátor
To je ono.
Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy
To je ono. Je tady problém třeba s hnilobou těch stromů, špatně přístupné je to, prostě celkově pro hospodaření nevhodné. Mnohem vhodnější by bylo ponechat takovouto pastvinu, co se týká turistického využití nebo krajinného rázu.
moderátor
Proč se vlastně nepase? Proč se přestalo pást? Ta louka jednak asi zhoršila svou kvalitu, když se nepase delší dobu.
Tomáš MYSLIKOVJAN, lesník Správy CHKO Beskydy
Ano, tak dnes už je prakticky nemožné to tady obnovit, hlavně z toho důvodu, že se zmenšila výměra pastvin a zpřetrhaly se vazby, které byly. Dnes dole ve vesnicích ovce téměř nejsou. Vždycky to znamená nějakou starost. Dobytek musí pít, žrát, takže to dnes není.
Igor DOBEŠ, chovatel dobytka
Já jsem se v ovcích nějak tak zhlédnul už odmala, protože jsme je chovávali teda dřív, ještě v době, kdy vlna měla poměrně vysokou cenu, takže to byl docela zajímavý artikl. A studoval jsem je. Studoval jsem je na vysoké škole asi 8 let, chov ovcí. A zůstal jsem u nich, zůstal jsem tomu věrný. Neděláme doma jenom ovce. Děláme ještě i drůbež a nějaké koníky, ale gró jsou pořád ty ovce. Práce ovcí v krajině je úžasná a obrovská.
