Jitka SLUKOVÁ, moderátorka
Lesy na Šumavě by mohly dopadnout stejně neslavně jako ty slovenské, varují po dnešní návštěvě místa experti z Tatranského národního parku a tamních státních lesů. I oni řešili po větrné smršti v roce 2004 kůrovcovou kalamitu. Kvůli tomu, že se netěžilo v bezzásahových oblastech, padlo prý za oběť broukovi stejné množství dřeva jako při samotné smršti. Na Slovensku tak přišli dvakrát o 8 milionů kubíků.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Jak vypadá Šumava necelých 5 let po orkánu Kyrill, to zajímalo 50 odborníků z oblasti lesního hospodářství ze Slovenska i zaměstnance Tatranského národního parku. Ti totiž dodnes bojují s kůrovcovou kalamitou, kterou způsobila větrná smršť Alžběta v listopadu 2004.
Ján FRENČÍK, výzkumný pracovník, státní lesy TANAP
Je zajímavé sledovat, jak se názorově mění a jak se management mění zde. Ze současného stavu nemám celkem dobrý dojem.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Slovenští lesníci přitom řešili velmi podobné problémy, které se po orkánu Kyrill řeší i teď na Šumavě. Například, jak zabránit výletu kůrovce z bezzásahových zón do zdravých zásahových porostů
Jaroslav ŠULEK, předseda, Slovenská lesnická komora
Bezzásahové území jednoduše byly takové rozsáhlé, že hmota, která se tam nechala, se stala zdrojem prostě přemnožení kůrovce a ten postupoval samozřejmě.
Milan DOLAŇAN, ředitel, Lesní správa města Brezna v NP Nízké Tatry
U nás už sežral i 25-leté mladiny, v podstatě sežere každého smrku a už se přesouvá do těch níže položených lokalit.
Jan DVOŘÁK, redaktor
I přestože slovenští lesní hospodáři jsou v boji s kůrovcem o tři roky napřed a scénář kůrovcové kalamity na Slovensku a na Šumavě je prakticky identický, žádný převratný recept dát nemohli.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele, Národní park Šumava
To, co jsme zjistili vzájemně je to, že se pak nechá určité území bez zásahu proti kůrovci, tak prakticky stejně velké území je následně vykáceno.
Jan DVOŘÁK, redaktor
Vedení národního parku zvažuje, že exkurzi do slovenských lesů uspořádá příští rok. Jan Dvořák, Česká televize, Šumava.
