Příbram /ON-LINE/ - Kdo by neznal legendární čápici Kristýnu v Brdech, jejíž hnízdění bylo přenášeno na internetu v rámci projektu Africká odysea. Přírodovědec František Pojer je zakládající člen týmu projektů Africká odysea a Nová odysea v letech 1994 až 2006 a doposud aktivně sleduje čápy černé zejména v Brdech a na Křivoklátsku.
"Je absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha. Působil jako náměstek ministra životního prostředí, byl také ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, aktuálně je vedoucím Správy chráněné krajinné oblasti Český kras a člen Rady národního parku Šumava. František Pojer byl ve středu 5. dubna od 10 hodin hostem on-line Deníku a odpovídal na dotazy čtenářů.
DOTAZ: dobrý den, myslíte, že způsob hospodaření v lesích v současné době je ideální - těží se o sto šest, všude koleje, bordel, hromady dřeva a zvířata nemají klid, protože harvestory jedou na plno i v noci a o víkendech.
ODPOVĚĎ: Dobrý den, hospodaření v lesích jistě není ideální, ale je potřeba připomenout, že většina lesů je pěstována pro produkci dřeva. Všechny další efekty jsou zatím málo zhodnocené a mnohdy si je veřejnost neuvědomuje nebo až v okamžiku, kdy je les vykácen tzv. holosečí. Na to si stěžují i vlastníci lesů, že jejich činnost není oceňována a finančně podporována státní nebo evropskou politikou jako je tomu u zemědělského hospodaření.
Podle mého názoru by bylo vhodné lesy kategorizovat jinak než je tomu dosud v lesním zákoně a dalších předpisech - připustit čisté plantáže, ale na druhé straně významnou část lesů ve státním vlastnictví obhospodařovat tzv. přírodě blízkým způsobem a část lesů neobhospodařovat vůbec, protože se to ekonomicky nevyplatí - nebo přesněji řečeno, vyplatí se akcentovat zde jiné mimoproduční funkce lesů. Nad touto změnou lesnické politiky zejména ve státem vlastněných lesích by měla být vedena široká diskuse se zapojením veřejnosti a dosaženo konsenzu.
Zcela jiným případem jsou lesy v národních parcích nebo národních přírodních rezervacích, případně dalších kategoriích zvláště chráněných území, kde je (nebo by měla být) přednostním celospolečenským zájmem podpora a udržení biologické rozmanitosti a prostředí pro rostliny, živočichy a přírodní procesy.
DOTAZ: dobrý den, měl bych pane Pojere dotaz ohledně Brd. Myslíte si že se podaří udržet bezlesí na bývalých dopadovkách? Jak toho chcete dosáhnout. Řízené požáry jsou dost kontroverzní - loňský pokus se neopakoval, pokud nedávný požár na Jordánu nebyl založen úmyslně z tohoto důvodu potajnu...
ODPOVĚĎ: Dobrý den, dopadovky vznikly uměle (díky vojenským aktivitám) a jsou dnes velmi cennou součástí brdské přírody. V plánu péče o CHKO Brdy se počítá s jejich uchováním, ale asi to nebude v celém rozsahu z důvodů organizačních i finančních. Řízené požáry jsou jednou z možností a využívají se v obdobných biotopech také jinde v Evropě či ve světě. Zmíněný plán péče i s tímto způsobem péče (či údržby) o tyto lokality počítá, ale je nutné jejich důkladná příprava (včetně vysvětlování veřejnosti) a hlavně odborné sledování a zhodnocení takových zásahů.
DOTAZ: na jednom webu se objevila informace o parkovišti na Kolvíně, že je to začátek zastavění Brd. Jaký máte názor na podobné projekty a nehrozí Brdům skutečně něco podobného? Děkuji
ODPOVĚĎ:Dobrý den, parkoviště na Kolvíně vzniklo jako služba pro návštěvníky Brd ze strany Armády a zcela jistě to není začátek zastavění Brd. Jiné služby budou poskytovány v okolních obcích a je to právě pro tyto obce a jejich obyvatele velká šance k rozvoji. Nezastavěnost Brd láká mnoho návštěvníků, je to zážitek v naší krajině velmi vzácný a je to deviza celé oblasti. Prakticky veškeré pozemky na území bývalého vojenského újezdu jsou státní a to by měla být záruka zachování současného stavu. Vše je pod veřejnou kontrolou nás všech!
DOTAZ: pane Pojere, jak byste zhodnotil aktuálně stav české přírody? Je v lepším stavu než v minulosti nebo ne?
ODPOVĚĎ: Dobrý den, opravdu těžká otázka. Skoro mi to připomíná jednu příhodu v Africe, když jsme se zeptali místních obyvatel - jak daleko je tomu mokřadu, kde se nachází náš čáp? A oni odpověděli - hmm, hmm, i daleko i blízko!
Tak tedy česká příroda je dynamická a mění se v čase. Někdy k lepšímu, někdy k horšímu, protože se mění vnější podmínky (např. klimatická změna), často ovšem vlivem člověka nebo obecněji lidské společnosti, a to nejen na našem území - vlivy jsou přeshraniční. A také záleží na tom, jak daleko do minulosti půjdeme a jaké období budeme hodnotit.
Pokud bychom si vzali jako indikátory některé druhy rostlin a živočichů, tak je situace podobně dynamická, někteří dříve běžní živočichové téměř zmizeli, např. sysel, označovaný ještě před 50-60 lety jako škůdce v zemědělství se dnes udržel na několika málo desítkách lokalit. Jiné druhy se vracejí a v současnosti škodí, rybářům asi nemusím připomínat případ kormorána. O mnoha druzích ani nevíme, že se s nimi něco stalo, protože nemáme podrobné informace. Ve významném množství případů však byla jako příčina identifikována změna hospodaření člověka a využívání krajiny. Člověk také zavlekl nebo úmyslně zavedl do naší přírody cizokrajné druhy, které se zde šíří až v podobě invaze - bolševník, křídlatky, plzák španělský apod.
Osobně si myslím, že stav naší přírody zasluhuje trvalou pozornost a nepřetržitou snahu o poznávání příčin změn a odstraňování těchto příčin a nápravu škod, které vznikají.
DOTAZ: pane Pojere, řeším kácení stromu na mojim pozemku. Vzrostlá lípa mi zaclání dvůr a navíc listí padá i k sousedům a každoročně to řešíme se sousedem. Jak je možné postupovat, kdybych chtěl strom porazit? Podotýkám, že je na mém pozemku, jak vůbec v takovém případě postupovat, musím mít povolení? Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:Dobrý den, každý úmysl ke kácení vzrostlého stromu by měl vlastník důkladně sám uvážit. Pokud skutečně není jiné řešení a je potřeba odůvodněně strom pokácet, rozhoduje místně příslušný obecní/městský úřad na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém se strom nachází. Úřad je povinen zvážit důvody k pokácení a o žádosti rozhodnout kladně nebo záporně, rozhodnutí odůvodnit a poučit Vás o možnosti odvolání.Zjednodušeně řečeno pro Váš případ: potřebujete povolení, pokud obvod kmene lípy je větší než 80 cm - obvod kmene se měří ve výši 130 cm nad zemí.
DOTAZ: Dobrý den , chci se zeptat o kolik čápů v Africe přijdeme.Kolik se jich vrací zpátky ? A jak to dopadlo s čápicí Kristýnou.
ODPOVĚĎ:Dobrý den, v současnosti odhadujeme populaci čápů černých v ČR asi na 500 hnízdících párů. Je těžké odhadnout, kolik čápů (a dalších ptáků) zahyne při cestě do Afriky a zpět - nejhorší je situace na Středním Východě a v Egyptě. kde se nejen čápi střílejí pro zábavu (viz některé webové stránky, kde se střelci svými úlovky chlubí). Bohužel se ptáci (čápi obou druhů, velcí dravci, ale i drobní pěvci) stále střílejí také ve Středomoří, včetně členských zemí Evropské unie! Vedle střelců jsou největším nebezpečím dráty a elektrická vedení.Přímo na zimovištích v Africe situace není kritická, místní obyvatelé čápy příliš nepronásledují, některé národy je naopak uctívají.
Mladí nezkušení ptáci mají úmrtnost vysokou, odhaduje se, že to může být třetina až polovina všech mláďat. Na hnízdiště k nám se vracejí dospělí ptáci opakovaně a pravidelně, předminulý týden se vrátil na Křivoklátsko čáp černý s kroužkem 619W již posedmé, poprvé jsme ho na zdejším hnízdě pozorovali a přečetli číslo jeho kroužku již v roce 2011. A usadil se jen několik kilometrů od místa, kde se v křivoklátských lesích v roce 2005 narodil.
Čápice Kristýna z brdských lesů zahynula brzy na jaře v roce 1998 na zimovišti v Senegalu (označena vysílačem byla v Brdech v létě 1995), pravděpodobně byla usmrcena nějakou drobnější šelmou - našli jsme rýhy od zubů na kovovém obalu jejího vysílače. Byla ve své době nejdéle nepřetržitě sledovaným ptákem na světě.DOTAZ: Zajímal by mě váš pohled na celkový dojem Českého krasu a návrší Zlatý kůň a celkový dojem na zdevastování okolní krajiny děkuji
ODPOVĚĎ: Dobrý den, území Českého krasu je osídleno již asi 7000 let a člověk zde zanechal nesmazatelné stopy. S rostoucími možnostmi lidské společnosti (technika, chemie apod.) byly zásahy větší, což je případ okolí návrší Zlatého koně, kde jsou obrovské lomy. V současnosti zde lomová a další činnost pokračuje a je regulována platnými plány, včetně formování odvalů a plánu obnovy života v opuštěných částech lomů. Je třeba říci, že právě opuštěné lomy v Českém krasu se poměrně rychle vracejí zpět do přírodní podoby (z geologického pohledu téměř okamžitě:-))) a nejdříve jsou domovem rostlin a hmyzu a poměrně rychle i obojživelníků (v místech s vodou) a dalších živočichů. Významným fenoménem jsou jeskyně, které byly často objeveny při těžbě vápence a podobně paleontologické nálezy, přispívající k poznání vývoje života na Zemi. V současnosti v krajině Českého krasu citelně chybějí domácí zvířata, která pastvou udržovala zdejší louky, stepi a lesostepi a na nich existovalo mnoho míst s bohatými společenstvy rostlin a živočichů. To se snažíme nahrazovat aktivní péčí o vybraná stanoviště a lokality.Celkový dojem - Český kras je stále přírodovědně velmi bohatým a rozmanitým územím a je zde stále co objevovat a chránit!
DOTAZ: Dobrý den. Každým rokem na Fialáku v Příbrami hnízdí labutí rodinka a tak se tím krásným pohledem přichází bavit spousta lidí. Jenže v zimě jim nosí tašky tvrdého pečiva a baví se jejich krmením. Na námitky, že to nemají dělat, lidi reagují zlostně. Krmení labutí je hezká kratochvíle, ale četla jsem, že se to nemá. Co si tedy vzít s sebou k rybníku za dobrotu, která labutím ani kachnám neublíží...? Díky
ODPOVĚĎ:Dobrý den, labutě jsou oblíbenými obyvateli rybníků a jejich krmení ničemu neublíží. Hlavní zásadou je, aby předkládané krmivo nebylo zkažené, plesnivé apod. Suchý chléb a pečivo se ve vodě rozmočí a labutě i kachny je ochotně přijímají. Jsou vegetariáni, takže žádné masné výrobky ani zbytky od oběda a slané potraviny!
DOTAZ: dobrý den, pane Pojere, můžete mi vysvětlil proč je tolik humbuku kolem nového zákona o národních parcích? Jsem v tomhle naprostý laik a nějak v tom tápu? Díky
ODPOVĚĎ:Dobrý den, národní parky jsou vyhlášeny v nejhodnotnějších částech přírody České republiky. Ochranný režim, včetně některých zákazů, je dán zákonem, který byl v nové podobě schválen právě včera, byl tak novelizován zákon z roku 1992. Největší spory a vášně vyvolávají zákazy vstupu do některých částí území národních parků a ponechávání přírody samovolnému vývoji. V minulých dvou desetiletích proslul zejména NP Šumava častými změnami přístupu, které umožňovalo staré znění zákona. Schválená novela zákona říká, že nejméně po dobu 15 let nelze měnit zavedené přístupy a teprve po vyhodnocení efektu různých opatření bude možno připravit změnu. Situace by se novelizovaných zněním zákona měla stabilizovat (z pohledu přírodního prostředí), ale bude potřeba všechny připravované dokumenty řádně projednat v příslušných orgánech, zejména Radách národních parků a místními obcemi.
DOTAZ: Po vyhlášení CHKO Brdy prožívají takoví ti skalní a suroví příznivci brdských hvozdů muka z návalu cyklistů a turistů a odpadků po nich. Nebylo to podle Vás lepší před CHKO? A jste spíš samotář nebo příznivec skupinových výšlapů a kam v Brdech nejraději chodíte, pokud chodíte, pozorovat přírodu. Je možné, že jsme nad padrťským rybníkem zahlédli orla? Děkuji
ODPOVĚĎ:Dobrý den, ten nával není tak velký, jak se očekávalo, ale pro místní je to velká změna. Jestli k lepšímu, to teprve ukáže čas. Podle mého názoru je dobře, že lidé mohou volně využívat krásnou a nezastavěnou krajinu Brd a věřím, že všichni si uvědomí její hodnotu a např. zmíněné odpadky si odnesou či odvezou domů. Do přírody raději chodím sám (často s pejskem) a nejraději a nejčastěji navštěvuji místa, kde hnízdí čápi černí. Většinou se jedná o místa odlehlá, klidná a romantická, takže si to velmi užívám. V okolí Padrťských rybníků hnízdí již od roku 2001 orel mořský a není nemožné ho při návštěvě zahlédnout. Je to mohutný dravec s velkým rozpětím křídel, téměř nezaměnitelný.
DOTAZ: pane Pojere, jako mladej kluk si pamatuju že bylo v padrťských rybnících vidět na dně raky. Je šance, že se tahle situace vrátí pod vedením AOPK?
ODPOVĚĎ:Dobrý den, raci jsou na rybnících a v okolí dodnes. V místních potocích se vyskytuje i vzácný rak kamenáč. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) spravuje území všech CHKO v ČR, tedy i CHKO Brdy a plánuje i financuje různá opatření ke zlepšení přírodního prostředí, včetně různých druhů rostlin a živočichů. Tato opatření, tzv. management, se vždy připravují a realizují ve spolupráci s vlastníky pozemků. Padrťské rybníky aktuálně spravují jako státní majetek Vojenské lesy a statky, s. p., se kterými AOPK ČR také úzce spolupracuje.
DOTAZ: Pane Pojere, lidi vždycky dovede namíchnout kácení stromů a často svůj vzdor odůvodňují tím, že pokácením stromů přijdou ptáci o svá hnízdiště a úkryt. Pokud by se vykácely naráz třeba všechny staré stromy okolo rybníku Papež v Dobříši, ublíží to nějak ptactvu? Děkuji
ODPOVĚĎ:Dobrý den, kácení stromů vnímají lidé velmi citlivě. Nejedná se pouze o ptáky, ale dutiny a jiné úkryty ve starých stromech využívají také netopýři a silné stromy slouží mnohým druhům hmyzu, především broukům (tzv. xylofágům) k vývoji larev a rozmnožování obecně. V okolí rybníků často rostou vrby, které let ořezat a udělat z nich tzv. hlavaté vrby. Obecně lze říci, že kácení stromů na veřejných a veřejnosti sloužících pozemcích by mělo být spíše výjimečné a vždy dobře odůvodněné a povolené orgánem ochrany přírody. Příslušným orgánem prvního stupně pro povolování kácení je obec. Pokud se vykácí nějaký porost naráz, tak ptáci i ostatních živočichové přijdou o svoje místa k rozmnožování a existenci a orgán ochrany přírody by při povolování měl vážit i širší souvislosti, např. jestli živočichové mají v okolí jiná podobná místa k životu.
DOTAZ: Dobrý den. Chci se zeptat, jak se díváte na používání dronů při mapování přírody a jestli se jich ptáci nebojí. Čeho jste příznivcem Vy ve vztahu k pozorování přírody, země nebo vzduch?
ODPOVĚĎ:Dobrý den, využití dronů pro mapování a ochranu přírody prověřujeme, ale ke zkoumání ptáků to asi nebude, protože na prvním místě je nerušený průběh hnízdění. Drony by pravděpodobně mohly přispět ke snímkování nepřístupných míst, např. rozsáhlé rákosiny a mokřady, případně skalní hrany a stěny. Již dříve kolega Ševčík na Třeboňsku fotografoval hnízdní kolonie volavek popelavých z rogala a potom na fotografiích sečetl hnízda. Pro tento účel by se asi dron dal také využít.
DOTAZ: zdravím z Příbrami, pane Pojere jak vnímáte záměr Povodí Vltava na budování suchého poldru na Klabavě u Ameriky v Brdech? Mě přijde, že by to byl necitlivý zásah do přírody a navíc i z pohledu vodohospodářství zcela zbytečný... Děkuji
ODPOVĚĎ:Dobrý den, mám podobný názor jako Vy, je potřeba řešit problém jiným způsobem. Povodí Vltavy bude spravovat Padrťské rybníky, které mohou povodňovou vlnu výrazně zpomalit, stačí zlikvidovat kdysi nelegálně vybudovanou obtokovou strouhu a přiměřeně manipulovat s hladinou rybníků. Samozřejmě je potřeba udělat i další opatření v povodí Klabavy (Padrťského potoka), aby voda z Brdy neodtékala tak rychle. Ostatně to platí pro celé území Brd, které je chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) a systematická opatření ke zpomalení odtoku a zadržování vody se plánují a připravují ve spolupráci se správci a vlastníky pozemků.
DOTAZ: dobrý den, pane Pojere, ještě chystáte podobný projekt jako byla Africká odysea. Bylo to moc fajn.
ODPOVĚĎ:Dobrý den, v současnosti probíhá podobný projekt v Zoo Praha, kde je ředitelem kolega Miroslav Bobek, zakladatel projektu Africká odysea. Tento nový projekt sleduje pomocí vysílačů kvakoše noční hnízdící volně v areálu Zoo. Ptáci zimovali v subsaharské Africe a na Arabském poloostrově a nyní se vracejí zpět. Letí tam i zpět velmi rychle."
