Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítám vás ve vysílání víkendového Radiožurnálu pět a půl minuty po desáté hodině. Mým hostem je výtvarník, znalec dřeva, autor příběhů o něm, pan Martin Patřičný. Dobrý den.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Dobrý den přeju.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
My máme tady ve studiu vaši poslední knihu. Je jubilejní, je desátá. Jmenuje se Tajemství dřeva. Tak za chvíli v ní budeme listovat a budeme si prohlížet vaše dílo. Ale já musím říct, že vy, i když jste se narodil v Praze, tak jste v jistém věku z Prahy odešel, protože jste řekl, že: "Potřebuju k životu krajinu, stromy. Možná to ani nesouvisí s tím, co dělám, je to nutnost. Ve městě mě večer bolí hlava a po delší době se mi chce zalehnout a nebýt." Tak teď vás hlava nebolí, když bydlíte na bývalém statku kousek za Prahou?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ne, už léta mě hlava nebolí.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je pro vás rok od roku důležitější právě to sepětí s přírodou?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Dostanete se tak daleko, že už to vůbec nevnímáte. Jdete s někým lesem a on je nadšenej, městskej člověk a říká: "Jéžiš, to je krása, támhleto a ty houby a všimni si tadyhle toho klacku a já nevím čeho." A já říkám, já jsem v tom denně, mám to prostě daný.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Už to ani nepřijde.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Když je velkej vítr, tak mám dvě borovice a za těma jdu se podívat, jestli se jim něco nestalo.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A nestalo?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ne, zatím ne, zatím se držej ty nádherný holky.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dlouho vlastně jako roste borovice? Jak dlouho vydrží v naší krajině?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, já myslím, tak sto let je už dost.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy říkáte chodím lesem anebo procházíme se s návštěvami a kamarády lesem. Tak já pocházím z hor, z Krkonoš, z takové malé vesnice, teď taky bydlím za Prahou a hodně často chodím do přírody a do lesa. A když jsem byla malá, tak hodně na stromech byly vyrytá srdíčka a monogramy těch zamilovaných a teď už to moc není. Všiml jste si toho?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, do borovice, do borovice by to bylo ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam by to moc nešlo, ne?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
... velmi obtížný. Dělá se to většinou nebo dělalo se to většinou do kůry buků anebo habrů, protože ty mají kůru do velkýho stáří tenkou. Možná by ještě to šlo do javoru nebo tak a do břízy. Nevím. No, musím říct, že už jsem dlouho nic takovýho neviděl. A pro ty stromy je to dobře.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. A jako mladý nerozvážný kluk, vyryl jste to srdíčky taky někdy do kmenu stromu?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Teď jste mě dostala. No, něco jsem vyrejval, to vím určitě. Dokonce jsem jedný holce vyřezával z modřínový nebo borový kůry srdíčko jako malý do dlaně nožíkem nějakým. No, nevím.
/ Písnička /
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem je Martin Patřičný. Pokud chcete, můžete mu posílat otázky přes www.radiozurnal.cz nebo dotazy@. Je to výtvarník. Je to člověk, který o dřevě, dá se říct, zná skoro úplně všechno. Hezky o něm vypráví a píše o něm knihy. Já už jsem říkala, že vlastně ta poslední desátá je tady teď s námi ve studiu. Je to Tajemství dřeva. Je pro ženy. Vy tam píšete: "Tahle kniha je pro vás, ženy, nedávejte ji, prosím, svým bratrům, manželům, dědečkům, tatínkům a švagrům. Ta je pro vás, tak si ji nechte pro sebe." Proč jste napsal knihu pro ženy?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, já nevím. Já prostě mám holky rád. Nevím, proč to je. Asi to tak ty kluci mají. Ne, úplně na začátku byla jako sranda, že vždycky vám nějaká ženská, a zvlášť ta pěkná, kterou chcete sbalit, tak vám řekne: "Jé, ta knížka, to jsem prolistovala, hned jsem ji dala dědečkovi, manželovi, bratrovi." No, už jsem z toho byl špatnej. Jsem si říkal tak já musím udělat pro ženskou, opravdu pro ženskou, aby to ... Ale potom, potom, jak jsem jim to říkal, že teď píšu pro ně, jo, tak ony říkaly: "No, my to někomu dáme." A já říkám: "Ne, to si nechte, to můžete listovat a ta bude krásná." Tak jsem tam dal příběhy, který mají pointu, dal jsem tam malý povídky, dal jsem tam hodně. No, určitě je to moje nejkrásnější kniha.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam spousta fotek, spousta obrázků dřeva. Jsou tam různé artefakty z toho dřeva, ale je tam i test a já jsem se dívala na otázku číslo 3 - podle čeho volíte svoje oblíbené dřevo? Ze vzpomínky z dětství, podle rodičů, podle toho, co z něj máte doma, podle stromu, podle jména stromu. Podle čeho vy volíte dřevo, když po něm saháte a už víte, co z něj bude?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, já po těch letech už ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Už víte, kam sáhnout.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
... už někdy tuším, co by to mohlo bejt. Ale překvapenej jsem skoro vždycky. Jéžiš, teď jsem si uvědomil, neřekl jsem ten hlavní důvod, proč pro ženy, protože těm malej dětem, když jdete lesem, řekne jenom žena. Ti chlapi mají moc práce okolo a přeberou ty malý, až když jsou větší, jo. Ale ty ženský jim něco mají říkat, tak musej aspoň vědět, jak je dřevo krásný. Já tam nikoho nic neučím, nikoho nepoučuju, nic, jenom ukazuju. To dřevo je nesmírně krásný. Je to zázrak.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty fotografie, které teď třeba my máme tady ve studiu Radiožurnálu otevřené, tak obrazy třešně nebo dub, ten jeho nepravidelný růst, to je vyfocené po jakém vašem zásahu? Co jste s tím dřevem udělal, aby to potom vypadalo takhle hezky a člověk si řekl to chci doma mít v nějaké podobě.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, to souvisí s tím, že my jsme zvyklí nebo spotřebitel nebo každej normální člověk je zvyklej to dřevo vidět nějak ošetřený, nějak vyleštěný, napuštěný olejem nebo lakem a podobně.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Navoskované.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Navoskovaný. A za syrova je podobný, protože když je napitý vodou, tak je podobný jako odstínově, ale tady většinou jsou, většinou jsou, někde je to napsaný, ale většinou jsou tady řezy udělaný, minimálně vybroušený.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to je kořenice, očkovitost a vlnkování?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Kořenice, očkovitost, vlnkování. To jsou, je to, jedná se vlastně o nepravidelnej růst. A kořenice je podle nádorů, ale to je lidskej pojem nádor. Strom takovej nádor nemá. A hlavně strom, když má nádor na sobě, tak mu to nic nedělá, roste dál do velký vejšky. Má nádor na kmeni, na větvích, kdekoliv, nevadí mu. Takže lidem vadí určitý nádory, ale stromům ne. A když ten, řeknu to úplně, vidíte na stromě bouli třeba, od malý boule až po velkou, když jsou v ní očka nebo proutky, tak je očkovitost, a když tam nejsou, tak se tomu říká nepravidelný růst nebo kořenice. To pramení na dýmky se používalo bruyer, dřevo. Bruyerka byla, jo. A to je nádor na kořeni, na kořeni keře, jo. To se pěstuje na farmách. To se schválně sází. U nás tyhlety, třeba co vím jako ve středních Čechách, tak legendární je očkovej javor, protože má bílý dřevo a ty očka jsou tmavý. Takže to je jak nebo, jo, jako černobílá fotka nebe s hvězdama. A já musím říct, že tady třeba ve středních Čechách co vím, co mám obšlápnutý já, tak tam je daleko častější najít očkovitost na akátu.
/ Písnička /
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Výtvarník pan Martin Patřičný dnes naším hostem ve vysílání víkendového Radiožurnálu. Člověk, který dělá besedy, má za sebou víc než sto "Dřevěných večerů", což jsou večery, kam si zve zajímavé hosty, muziku a povídá si, píše knihy. Je také, možná si na to vzpomenete, na ten seriál, on je spolu... vlastně autorem a moderátorem dokumentárního televizního cyklu Kus dřeva ze stromu. Já jsem se dívala, že je to vlastně 20 let od první výstavy dřeva, kdy u nás v podstatě vůbec někoho napadlo, že dřevo by mohlo mít svoji vlastní výstavu. Tak je to ten rok 1998 náhoda nebo teprve nazrál ten čas, aby se dřevo začalo ukazovat?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Myslíte jako, že to je osmičkový výročí další, no.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak, ano.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Tohle je ale líbezný. To je krásný. Tam není nic ponurýho jako ten Únor "přicházím z Hradu", no, to je strašný, že jo. Když si člověk uvědomí, kolik lidí na to potom zařvalo. A na tohle nezařval nikdo. Ale dodneška si to lidi pamatujou, tu výstavu a já myslím, že mohla ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Sto tisíc návštěvníků měla.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, no, podle lektorů, říkali, no. Oni mi dokonce říkali: "Ze začátku Národní muzeum pomáhalo vám, tý výstavě, ale teďkom třeba choděj lidi přímo na tu výstavu a díky tomu se dostanou do Národního." To byla pro mě taková pocta. Já jsem byl nafouknutej jako holub Luboš. Opravdu.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Dlouho to bylo v tom Národním? To bylo přes pět měsíců nebo půl roku.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, ono se to dvakrát prodlužovalo, a pak v tom jednom sále dělali podlahy a oni to prodlužovali o dny, jo, jenom aby jak nastupovali ti parketáři, ti podlaháři, tak oni to prodlužovali ještě ne, ještě tejden, oni ještě ... To jsme to museli za den zlikvidovat.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže dřevěným parketám jste tam vydržel déle.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, dlouho, dlouho.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je ideální dřevo právě na parkety?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No tvrdý, musí bejt tvrdý, proto oni dělají i ty levnější parkety, že uříznou švartny, jako to je silná dýha ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to je švartna?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
... je švartna, se říká a oni uříznou švartny třeba z dubu a pod to dají smrk, jo a tím jako než prošlápnete tři milimetry dubu, tak to chvíli trvá. Kromě toho dneska ty laky jsou taky tvrdý. Tvrdý dřevo.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké dřevo vy máte nejraději? Tím se vracíme k tomu testu, který máte pro ty ženy.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ne, ten test je krásná mystifikace. Oni to lidi začnou vyplňovat a v půlce jim dojde, že vlastně tam není žádný vyhodnocení, jaký bych mohl použít, jo. Ale je to, je to možná, že si řeknou, co vlastně vím o dřevě. Jaký mám rád dřevo, že jo? Mám radši blondýny nebo černovlásky, jo?
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ne, to nemůžu odpovídat. Není-li tu ta, kterou mám tak rád, tak mám rád tu, která je tu. To je, myslím, Voskovec - Werich, bych řekl, jo, ale zpíval to Suchý taky někdy. No a takhle to je. Ale každý dřevo je na něco. Byli Cimrmani, kdysi si dělali srandy a říkali třeba optická anekdota, jo. Tak kdybych měl říct dřevařská anekdota, tak řeknu třeba ta sekera měla krásný topolový topůrko, jo.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A může to být?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, je to nesmysl samozřejmě totální. Ale dojde to jenom někomu, že jo. Nebo ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč nemůže?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, protože dřevo na topůrko musí bejt houževnatý, musí bejt pružný a musí bejt tvrdý. Takže z našich dřevin jasan například.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
To je jasný.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
To je jasan. No, to je jasan. Anebo akát se dá použít. Ale prostě každý dřevo je k něčemu určený. Třeba do sauny byste mohla dát nějaký drahý dřevo modřínu a rychle byste to musela vyměnit, protože ta smůla by vás spálila na těch krásnejch intimních místech. Já bych to potom rád ošetřoval, ale ne ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete se, posluchači, ptát i vy.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ne, ne, ne. Podstata je, že třeba topol je dobrej na ty sauny, abych to vypointoval. Tak topol, kterej nemá bejt topůrkem u sekyry, ale do sauny je dobrej, protože z něj nic neteče.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam byste pak neměl co ošetřovat.
/ Písnička /
/ Upoutávka /
/ Zprávy /
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A tím hostem je znalec dřeva, výtvarník, pan Martin Patřičný, který koncem 80. let minulého století se začal naplno věnovat umění a práci se dřevem. Samostatně vystavuje. Otevírá výstavy třeba v pražském Rudolfinu nebo v Obecním domě. A pokud chcete, tak se můžete jednak zaposlouchat, jednak se ptát a jednak třeba listovat jeho nejnovější knihou, která se jmenuje Tajemství dřeva.
/ Písnička /
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
S výtvarníkem Martinem Patřičným si povídáme o dřevě. Je to člověk, který dřevu rozumí tak jako málokdo. Já už jsem říkala, že máte na svém kontě vlastně deset publikací. Ta poslední, kterou jste udělal, tak je věnována ženám - Tajemství dřeva, ale spoustu v ní toho najdou i muži. V každém případě, když se podíváme na ty věci, které souvisí tedy s tím, co mají ženy na starosti, to znamená většinou obstarávají večeře nebo obědy o víkendu, tak k tomu potřebují nějaké to náčiní. Tak mně se líbí třeba tady na té straně 114 fotografie velkého množství různých naběraček a válečků na nudle, pár stránek dopředu je nádherná dřevěná mísa, kterou jste dělal.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Já si pamatuju, tam je titulek "konec ženských zbraní".
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ale já si nedovedu představit tu holku, která by toho chlapa prdlýho, jak se vrací, ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzala tím válečkem.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
... vzala tím válečkem doopravdy, jo. Možná držadlem, že by ho píchla do břicha.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Které bylo dřevo nebo které je dnes, které se využívá, používá právě na výrobu těch válečků na nudle?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
V podstatě se dá používat jakýkoliv tvrdý dřevo. Dělaly se většinou ty válečky na nudle z buku, protože za totáče se dělalo z buku skoro všechno. Buk roste totiž od kořenů rovně a větve má blízko u sebe, netvoří korunu, takže dřeva říkají má velkou výtěžnost toho dřeva a je to rovný. Tak se dělaly zejména, ne zejména, dělaly se i ... používal se buk i tam, kde buk neměl podle mýho bejt použitej, jako třeba na topůrko seker bych ho nikdy nedal, protože je tvrdej a štípe se, je křehkej, křehčí než javor i než buk nebo houževnatej akát.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Dřevěné mísy na dřevo, ty můžeme dost často vidět i na takových uměleckých retro výstavách a používají se dnes spíš jako ozdoba domácností než na to praktické využití.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ale dají se využít i na to praktický, právě díky velmi dobrým nátěrovým hmotám, jak se říká dneska. Existujou tvrdý voskový oleje, který má, když se ta mísa napustí, tak se do ní může dávat i vlhký. A dřevěná mísa je podle mě, je tam celá kapitola v tý knize o dřevěný míse a dřevěná mísa je podle mě ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Co?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Strážkyně hojnosti. To je ... krásná dřevěná místa může bejt i stará, zaprášená, může bejt ošahaná, ale pořád je to domácí, je to domácnost. Někde jsem četl "spokojená domácnost, štěstí samo". Dřevěná mísa je štěstí. Na stole když máte dřevěnou mísu, tak budete mít štěstí.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já ji sundám z té poličky.
/ Písnička /
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud chcete, můžete posílat svoje otázky na našeho dnešního hosta, výtvarníka Martina Patřičného. Zdraví vás pravděpodobně kamarád Tomáš, protože vám vyčítá, že jste se u něj už dlouho nezastavil a že pro vás má pěkný kus dřeva ze stromu, takže byste tedy se měl ozvat. Co pro vás schovává za vzácnost?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
To teda nevím. Možná jabloň nějakou.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Jabloň? Jabloň je vzácná?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Hm.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, protože dorůstá malých rozměrů a ještě je křivá během toho růstu a vysokokmeny už se skoro nepoužívají.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A na co je dobrá jabloň?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Jako všechny ovocný dřeviny je tvrdá, někdy trochu křehká, ale většinou je to tvrdý dřevo a je, no, je to mystika, je opředená. Všechny sady v antice, ve starejch bájích byly jabloňový sady. Já si myslím, mám takový svoje vysvětlení, že to bylo tím, že jabloň, ještě ji máte ve sklepě loňskou a už rodí další jablka. Čili vy máte celou zimu jablka, což v mírným pásu asi bylo zázračný. Ale říkám, to je teorie moje a tu já nikomu necpu. A jabloňový dřevo je právě pro ty mýty - zlatá jablka, /nesrozumitelné/ a já nevím co, tak právě pro ty mýty je oblíbený na šperky. Šperk, to vůbec je kapitola, jako to ... Buď si koupíte šperk, že máte svetr, ke kterýmu by se to hodilo, jo, knoflíky, tak to vybíráte, ale je spousta holek, který si kupujou šperk, protože mu věřej, jako amulet nebo talisman pro štěstí, pro ochranu. Já taky nosím ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nosíte?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Pořád nosím takovou ochranu, zvlášť když někam jedu autem a od tý doby, co ji nosím, děkuju ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Políben. Co to je?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Od tý doby ... Je to suk z borovice. Od tý doby, co ji nosím, tak se mně nic nestalo. Zaplaťpánbůh. A kde jsem skončil? Já jsem se dostal k těm šperkům.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
K těm šperkům, ano.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Tak tam já používám jenom dřevěný, který ty lidi chtěj nebo jsou jejich nebo oni většinou vědí, který chtěj. Prostě mají rádi ten strom třeba. A já to použiju a použiju ten nejjednodušší tvar, aby to bylo jako oblázek, jo. A znám jednu paní, která takovej šperk nosí na moc hezkým místě musím říct.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se tomu řemeslu vlastně vyučil u svého strýčka, který byl řezbářem a soustružníkem. Tak to dřevo vás chytlo hned od začátku jako ...
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ne, ne. Já jsem ...
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Většinou lidé říkají to byla taková náhoda.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ne, tohleto bylo ještě prostě zvláštní. My jsme samozřejmě měli, náš děda a bráchové, tak jsme s ním jezdili do lesa s žebřiňákem dřevěným na dříví a tam jsme se vyblbli a on, jako jeho žena měla klid na vaření a děda prostě přivezl dříví, že jo, nějaký. Takže v dětství to bylo. To asi musí bejt. Ale já jsem chtěl dělat poezii, já jsem chtěl dělat divadlo, já jsem chtěl dělat malý formy, se tomu říkalo, takový autorský divadlo, jak potom tomu říkal pan doktor Ivan Vyskočil. A to jsem nemohl, protože jsme měli škraloup, a pak, když jsem se oženil, tak ještě jeden, ale to nechci vůbec jako říkat, ale nešlo to prostě. A já jsem kromě tý dříny, co jsem dělal různý řemesla, tak jsem si furt hrál se dřevem a dělal jsem si třeba sošku nebo něco takovýho. A teprve potom jsem navštívil toho strejdu a ten říkal: "Martínku, nejdřív se nauč řemeslo."
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
No a jaké to byly začátky? Bylo to těžké nebo jste k tomu měl vlohy hned?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ne, asi ne. Tak my jsme myslím průměrně tak šikovní, jako bráchové možná jsou šikovnější. Prostě jsme věděli od dětství, jak se drží nějaký nářadí a tak dále, no a mě potom to dřevo vzalo, jako když jsem se trošku to naučil, tak ten strejda mi dal hlavu k soustruhu, koníka, já jsem si nechal udělat lože, na kterým to jezdí, a jak jsem se naučil soustružit, tak to mě drželo ze začátku. Jako když se naučíte hrát šachy, jo, tak furt chcete hrát, tak já jsem furt soustružil a to jsem dělal dřevorubce na Vlašimsku. Jsme jezdili Vlašim a okolí a tam jsem měl takovej krcálek a tam jsem prostě si soustružil jako a dodneška máme dřeva kořenky, jo, který jsem tam kdysi narychlo, narychlo udělal a máme je schovaný.
/ Písnička /
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
S Martinem Patřičným, výtvarníkem a dřevařem, si povídáme ve vysílání víkendového Radiožurnálu. Já jsem se dívala do té vaší poslední knihy. To je Tajemství dřeva, ale našla jsem třeba v těch starších publikacích, Všechny krásy dřeva, kde ukazujete všechno možné o dřevě, jaké věci se z něj dělají a jak se to promýšlí a k čemu je dobré to dřevo takové či takové, tak dnes máte pocit, že už se dřevo vrací víc do interiérů, že už jako pominula taková ta doba toho studeného naleštěného kovu a skla?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, v každém případě. Já můžu říct jedinou, jedinou informaci za všechny. Já jsem psal kdysi knihu Pracujeme se dřevem. Vysloveně teoretickou, ne teoretickou, praktickou příručku Pracujeme se dřevem, základy práce se dřevem, základy. Pardon. A ta kniha byla jediná, jediná toho druhu na knižním trhu. Tak se jděte podívat dneska do kterýhokoliv knihkupectví. Prostě to jsou celý police, jo. Takže ta obliba dřeva, kdybychom to měřili počtem vydaných knih, tak je jednoznačně úplně jinde. Ale třeba dřevostavby, nábytek a tak dále, to jde nahoru. Ty lidi to pochopili podle mě, že potřebujou dřevo.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste řekl: "O jedné věci vím a nejsem si jist, zda o ní vědí oni. Kdo si začne se dřevem hrát, už nikdy nebude sám. Já jsem měl to štěstí, že jsem potkal hodně dřevařů, že jsem s nimi byl, jedl a pil." Tak kdo jsou ti lidé, kteří žijí ten svůj život se dřevem, kteří ho spojili? Co jim to dřevo dává?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
No, to bysme se museli jich zeptat. Mně to dává, mně to dává hodně. V podstatě ta tvorba se dřevem vám vlastně říká, kdo jste. Vždycky ještě něco v sobě objevíte, co jste nevěděla, protože uděláte něco, co tu před tím nebylo. To je krásný. Ale já jsem neodpověděl přesně na vaši otázku, že jo. Jste se ptala na co?
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo jsou ti lidé, co jim to dává, potažmo tedy, co to má potom dávat nám?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Já řeknu takovou věc. Víte, mezi těma dřevařema, který já znám, málokdy potkáte blba. Většinou tam žádný křiváci a blbci nejsou, a když, tak je to výjimka.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
No, je pravda, že třeba když jste zmínil tu partu, tak patříte do party řezbářů. Scházíte se pořád ještě v Doksech u Karla Hynka Máchy?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Ano. Scházíme se buď v Doksech, anebo na Dlaskově statku. To je, to jsou Dolánky u Turnova. Tam na jaře a Doksy byly teď, to je vždycky v září, jako na začátku září, na podzim u Karla Hynka Máchy.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A to sepětí Mácha a dřevo?
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Mácha musel mít dřevo nesmírně rád, stromy, protože vemte si, že kolik toho procoural, prochodil, jo. Byl schopnej z Prahy doběhnout do Roudnice. Doběhl si tam. To jsou prostě pro nás věci. No a taky byla k Máchovi, doporučuju ten ... No, to nebudeme říkat.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak nebudeme ... Nakonec zavřeme to naše povídání tím, že zavřeme i tu vaši poslední knihu Tajemství dřeva. Já tomu říkám ksichtíky a to je věc, kterou asi nabízí každé dřevo, ale trošku jinak a mě by zajímalo, když se podívám tady na ty obrazy, tak v tom vidím medvěda, vidím v tom lišku, vidím v tom žábu, vidím v tom cosi, co můžu dlouho přemýšlet a najdu v tom několik zvířat a několik obrazců.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Anebo ksichtík.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo právě ten ksichtík. Tak mě zajímá, jestli tam můžete improvizovat, nebo jestli opravdu tohle je jenom to dřevo.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Todle je jenom to dřevo. To, co je v knížce, je jenom to dřevo a já jsem dokonce měl obraz, kterej z těch ksichtíků byl složenej, a jmenovalo se to "Galerie předků" a byl to takovej jako vtip, že jo, protože jak jste říkala, někdy to vypadá jako kočička. Ať si tam každej najde, co chce, ale to nemusím bejt já nebo to nemusí bejt výtvarník nebo sochař, to může udělat každej, kdo štípe dříví a najednou tam něco vidí, a tak si vezme nožík anebo nůž nebo to trošku přirašplí a je spojenej s těma svejma předkama i tou prací.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkuju za rozhovor, pane Patřičný.
Martin PATŘIČNÝ, výtvarník
--------------------
Není za co. Já děkuju za pozvání.
Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Martin Patřičný byl naším hostem.
