Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky. Dobrý den.
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme například spor o kácení Hambašského lesa versus rozšiřování hnědouhelného dolu, druhou skladbu našich lesů, zda je jednou z příčin nepříznivého stavu a neopomeneme ani debatu kolem medvěda na Valašsku. Dobrý poslech. Po nočním větru je bez proudu téměř 7 tisíc domácností, zejména na severovýchodě Čech. Na několika tratích také nejezdí vlaky. Tato aktuální situace nicméně nic nemění na tom, že naše řeky jsou bez vody a přehrady vysychají. Sucho panuje téměř na polovině vodních toků a podle hydrometeorologů to zatím nevypadá, že by se situace měla v dohledné době nějak zásadně zlepšit.
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak teď začalo pršet, takže aspoň něco nastalo nějaká změna. Ale dobře, že jste zmínila ty řeky a přehrady. Já jsem si totiž nedávno uvědomil takovou věci, která se docela často v té veřejné debatě mate. Že mluvíme o tom, že je sucho, to je jasné, prostě málo prší a že jaksi teď uvažujeme o tom, co s tím dělat a mluví se o tom, že ten recept je vlastně zadržování vody v krajině, že prostě se udělají ty meze, remízky, zabrání se tím také erozi a tak. Ale já jsem si nedávno uvědomil, ne, že bych na to nějak přišel, ale něco jsem si o tom četl, že vlastně to jsou dva různé problémy, jedna věc je, jak rychle odtéká voda z polí a co se děje s půdou, ale druhá věc je, kolik vůbec na našem území je té vody. A tady jsem si uvědomil to, že vlastně zabraňovat odtékat vody v krajině z tohohle hlediska je úplně zbytečné, respektive to je prostě úplně nějaká jiná věc, protože ten odtok vody v krajině, kam ta voda nakonec odtéká, do těch řek a vy jste zmínila voda není v řekách, ale voda je v řekách tím, že odteče z té krajiny. Podobně vlastně mně vždycky přišly takové zvláštní ty úvahy o tom, že má v domácnostech šetřit vodou, aby u nás bylo dostatek vody. Šetření vodou je z nějakých hledisek určitě v pořádku, ale prostě to, že člověk využívá hodně vody, jenom znamená, že víc vody protéká tou domácností, která pak nakonec stejně teče do těch řek. To znamená, jaksi zabránit odtékání vody znamená ubírat vodu řekám, což by mohl bejt třeba i problém. Koneckonců víte, že jednu dobu bylo hodně Labe na nízké hladině v Ústí nebo v Děčíně to člověk viděl a potom už s tím můžou mít problém třeba Němci, že jim tam voda neteče. To znamená ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky, že mají.
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Taky, že mají. To znamená, vlastně zadržování vody v krajině je z tohohle toho hlediska, určitě je to dobré pro to zemědělství, ale z hlediska bilance vody v krajině to nijak nepomůže, protože tím vlastně jenom bráníme tomu, aby ta voda natekla do těch řek. Z toho hlediska je taky zajímavá jedna věc, když se nad tím zamyslíme, je to logické. Jsou dvě, dva způsoby jediné, jak krajina, jak voda z krajiny odchází, jedno je to, že odtéká do těch řek a když tomu budem bránit, no, tak nebude voda v řekách a druhé je odpar. A ono vlastně, když si uvědomíme, že když je sucho a uschne vegetace, tak je to vlastně teď s takovou nadsázkou vlastně adaptace krajiny proti tomu odparu, protože, když ta vegetace je suchá, tak se z ní ta voda nevypařuje, a tudíž neztrácí. To znamená, vlastně největší ztráty způsobuje nevhodné zavlažování. Samozřejmě úplně extrémní je třeba zavlažování golfových hřišť. Jo, tam opravdu tu vodu pouštíme do atmosféry. To, že je v atmosféře, samozřejmě není taky nějaká katastrofa, koneckonců, jak by jinak mohla pak, potom se někde vyprší, ale ten odpar, ten odpar, který je zbytečný, to je ten způsob, jak ztrácíme vodu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je tady podle vás řešení, protože zdá se, že v poslední době máme jenom v uvozovkách ten přívalový déšť, který ale nestačí, protože ta koryta se neplní jen těmi srážkami, ale také z podzemních zdrojů?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, právě si myslím, že jsou, jedna věc je, jestli chceme řešit ty velké výkyvy, to znamená, že je dlouhé sucho a pak prudké přívalové deště, které spolu, které prostě strhnou půdu a tak. To se dá řešit tím, těmi opatřeními na zadržování vody v krajině, těmi remízky a tím budováním mokřadů a tak, ale problém, že nám nenaprší, řešit prostě nejde. To hold, když není dostatek vody, tak jakékoliv opatření zadržování vody bude znamenat jenom, že ještě o to méně bude vody v řekách.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, dešti neporučíme.
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Dešti neporučíme. A jediné vlastně, co, co, jakž takž dává logiku je zabránit tomu odparu, ale není to úplně dokonalé i z toho hlediska, že, koneckonců, jak jsem říkal, ten odpar, to je to, čím vznikají mraky a nakonec tedy déšť. Ale vlastně to zavlažování, ne nikoliv nezbytné zavlažování je vlastně z toho hlediska nejhorší. Mimochodem jedno z takových opatření na zdržování vody v krajině je budování rybníků, ale to z hlediska té bilance vody v celé krajině je spíše, jde spíše vlastně proti tomu, protože rybníky jsou mělké a na to, jak jsou vlastně, na to, jaký je tam objem vody, mají vlastně velký odpar, takže rybníky zvyšují odpar.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče té bilance, tak přehrady od léta vypustily do suchých koryt o 400 milionů kubíků vody víc, než do nich přiteklo a některé úplně vyschly. Se suchem souvisí i další problém, a to je kůrovec. Nedávno soukromí majitelé lesů varovali, že příští rok může kůrovcová těžba dosáhnout 50 milionů metrů krychlových, což je trojnásobek normálu. Jenom pro ilustraci v současné době je napadeno kůrovcem až 20 milionů metrů krychlových, a to u stojících smrkových porostů, pak přijde jaro a s tím se začnou rojit další brouci. Jak tady vidíte možné řešení? Už jsme o tom mnohokrát hovořili, že se řeší aktuální, akutní situace, ale z dlouhodobého hlediska, co je nutné?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ono se to řeší různými způsoby. Já spíš tady vidím riziko toho, že se to bude řešit vysazováním nepůvodních dřevin. To je vlastně dneska taková věc, kterou lesáci docela často používají nebo o ní aspoň mluví, typicky se to týká douglasky, americké, tedy amerického jehličnanu nebo třeba dubu červeného. Je to problém z toho důvodu, jako je problém se všemi nepůvodními organismy, prostě hrozí, že se vymkne kontrole, že se přemnoží. Ono to zní divně u stromů, ale už existuje u nás třeba invaze třeba, třeba borovice vejmutovky, dřív jsme měli lokálně problémy také s borovicí černou, to znamená, i ty dřeviny dokážou jaksi uniknout a přeměňovat tu krajinu. A ti lesáci si od toho slibují to, že ta douglaska nebude žrána kůrovcem, protože to je lýkožrout smrkový. Problém je u těhle nepůvodních druhů a v konkrétním případě nepůvodních dřevin, že není vyloučeno, že časem se najde nějaký škůdce, který sem, taky nepůvodní, který sem za tou douglaskou přijde a budeme ve stejné situaci. To znamená, je to řešení ale za prvé tedy na úkor našich původních rostlin, já si myslím, že by se mělo opravdu zamezovat co nejvíc šíření nepůvodních organismů, už tak jich tady máme hrozně moc. A za druhé prostě nemusí být definitivní, to znamená, jediné řešení, které je, jak říkáte v tom dlouhodobém horizontu únosné, je opravdu diverzifikovat, to znamená, mít tam v těch lesích velkou diverzitu organismů, velkou diverzitu dřevin, protože v takovém případě, když škůdce přijde na jednu, no, tak tam ty ostatní zbydou. Teď to zjednodušuju, ale je to vlastně, takhle to vlastně funguje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se bude dařit těm nepůvodním dřevinám? Mimochodem ministerstvo zemědělství doporučí takzvaný minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, jedlí a listnáčů. Napadá mě také, pane profesore, teď ke stému výročí založení republiky se opět vysazují lípy. Ty také moc nekamarádí s těmi extrémy výkyvy počasí.
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Jasně, ale lípa je, lípa není dřevina, která by nějak masově rostla, ona je závislá na velkém přísunu živin, takže typicky roste třeba na sutích, nebo v lužních lesích, takže prostě lípa je opravdu, když ji vysadíte na návsi, tak prostě buď vyroste nebo nevyroste, v lese spíš na těch živinově bohatších místech, takže to není ten, nebál bych se o lípu a ani bych se nebál, že by lípa byl nějaký problém. Ale ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy u těch netradičních nebo nepůvodních dřevin?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, oni nemají jiné problémy než naše původní dřeviny, ono je to vlastně podobné, jo. A naopak, jak jsem říkal, oni je chtějí vysazovat právě proto, že zrovna lýkožrout smrkový tedy na ně nejde, protože jde na smrk, to znamená, oni se v tom, v tom ekosystému, když to takhle řeknu, chovají vlastně docela podobně jako ty naše původní dřeviny, ale můžou přinést svoje nebo můžou ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mít svého kůrovce v uvozovkách?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, časem prostě za nim si je může najít svůj kůrovec a tak dále.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale není právě to ta zásadní otázka, jak tedy zabráníme u těch nových druhů, u těch nepůvodních dřevin, konkrétně to, aby se neopakovala ta situace, kterou nyní řešíme, má až apokalyptické rozměry podle mnohých?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Jasně, ale apokalyptické rozměry to má prostě proto, že u nás je toho smrku příliš. Pořád se vysazuje nejvíc smrků, což je logické, protože ono je nejvíc je, ale ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Půjde tedy o tu skladbu, jak vůbec má vypadat nově skladba našich lesů, to je ta otázka?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, o tom se baví a právě tam je ten spor, jestli se mají podporovat ty nepůvodní nebo se to snažit nějak diverzifikovat s pomocí našich původních dřevin, ale ten problém tady bude, ale hlavně já si myslím, že se musíme smířit s tím, že občas takovéhle katastrofické situace nastanou, prostě disturbance, jak tomu říkáme v ekologii, v přírodě nastávají a je to součást přirozeného cyklu těch lesů, to znamená, na jednu stranu opravdu ta současná katastrofa je docela velká a taková děsivá, na druhou stranu nějaké katastrofy vždycky budou a nemůžeme si představit, že uděláme nějaký ideální les, který bude prost jakýchkoliv katastrof.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak by vypadal takový doporučený les, doporučená druhová skladba?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
V každé oblasti trošku jinak, respektive v každé nadmořské výšce, hlavně trošku jinak. Ten smrk k nám koneckonců patří do vyšších poloh, ale vždycky pomůže, když je tam velká druhová rozmanitost. Z toho, z mnoha důvodů, ale tím hlavním je, co jsem řekl úplně jednoduše, když se jednomu druhu nedaří, ty druhé to kompenzují. Když je tam jenom jeden druh, tak prostě může zaniknout celý les, je to vlastně úplně jednoduché.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vypadá vůbec v současnosti zalesnění České republiky? Ty lesní porosty pokrývají třetinu plochy?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Lesů je v poslední době, v posledních dekádách vůbec nejvíc za posledních několik set let, takže z hlediska rozlohy lesa jsme na tom vlastně velmi dobře. Dokonce řekl bych, že i ta druhová skladba a i věkové rozložení se mění spíš k lepšímu, ale problém u těch lesů je, že všechno je to běh na velmi dlouhou trať, protože generační doba, no, to je něco trošku jiného, ale doba obměny toho lesa je typicky sto let a dneska se mluví o tom, že vlastně problém je, že pořád se vysazuje nejvíc smrků, ale to právě souvisí s tím, že nejvíc smrků taky je k dispozici. A smrk vlastně k nám přirozeně patří dokonce zčásti i do těch nižších poloh, to znamená, nemůžeme úplně zatracovat smrk, ale můžeme zatracovat ty vysázené plantáže, ty monokultury, a to je něco, co se musí změnit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se bude měnit právě v důsledku změn klimatu, hrozbě sucha výstavba ve městech?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To nevím. O tom jsme taky mluvili. Tady hodně se mluví třeba o těch zelených střechách a takových věcech, ale právě, jak jsme tady na začátku mluvili o té vodě, já jsem si uvědomil, že takovéto, taková ta věc, že v době klimatických extrémů velkého sucha a velkých teplot pomůže vysazování tedy vegetace vysazování stromů, keřů ve městech určitě pomůže, ale vlastně z hlediska bilance té vody v krajině to zase zvyšuje odpar, jo, to je dobré si uvědomit, že vlastně ono je to vždycky, vždycky je tam nějaký rozpor, to znamená, pro lidi je určitě v těchto vedrech, říkám vedrech, zrovna teď máme docela chlad a prší, ale v těch vedrech, co jsme zažili letos, je výhodné, aby ve městech bylo co nejvíc zeleně, ale z hlediska toho odparu a celkové bilance vody to vlastně není nejlepší řešení, ale prostě optimální řešení v tomto smyslu vlastně neexistuje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stoleté duby a buky rostou v lese takzvaném Hambašském. Teď se přesouváme do Německa. Tamní aktivisté už několik let bojují za zachování tohoto starobylého, tisíce let starého pralesa v Porýní. Pod ním se totiž nalézají zásoby hnědého uhlí. Žijí tam také chránění živočichové a vlastně ten Hambašský les se stal symbolem odporu vůči těžbě uhlí. Nedávno tam zasahovala policie, dokonce zemřel jeden člověk, novinář. Jak se díváte na tuto problematiku? Co by znamenalo případné vykácení Hambašského lesa?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Co by znamenalo? Totéž jako jakéhokoliv jiného druhově rozmanitého zajímavého jakž takž přirozeného lesa, to znamená, ztrátu populací nějakých organismů, ale tenhle spor je celkem klasický, vlastně nejde o nic nového. Německo je obecně ekologicky velmi uvědomělé, Němci jsou prostě ekologicky uvědomělí, zároveň ovšem, ono to ovšem zajímavě souvisí z obou stran právě s tou uvědomělostí, protože hnědé uhlí, oni potřebují proto, že vlastně upustili totálně od jádra a Německo přechází na ty obnovitelné zdroje, ale obnovitelné zdroje nejsou úplně stabilní, takže musí mít nějakou zálohu, která bude stabilizovat tu energetiku, a to je právě uhlí. To znamená, upuštění od jádra, které vlastně oni motivovali vlastně ekologickými ohledy, vede k tomu, že potřebují uhlí a potom tam dochází k takovýmhle sporům, jestli teda vykácet les a udělat tam ten hnědouhelný důl. Mně to vlastně připadá, já upřímně řečeno jsem nikdy úplně nepochopil, proč ten, ta jaderná energetika je považovaná za tak ekologicky nepříznivou. Četl jsem o tom mnoho argumentů, ale vlastně nijak mě nepřesvědčily a je evidentní, že právě to uhlí je mnohem nepříznivější už proto, že se musí tedy dolovat, to znamená, ničí se kus krajiny, jsou tam ty emise CO2, to všechno u jádra není. Samozřejmě u jádra je riziko katastrof a takhle, to uznávám, ale vlastně tyhle argumenty mě nepřesvědčily, takže vlastně tenhle spor je docela zajímavý v tom Německu a on je to spor celkem jako všude, ale v tom Německu je vyostřený, kdy na jednu stranou jsou ekologicky motivovaní odpůrci jádra a na druhou stranu ekologicky motivovaní odpůrci uhlí, jenže ono to vlastně ta energetika potřebuje aspoň jednu z těhle věcí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Němci právě řeší, zda ta takzvaná Energiewende je natolik úspěšná, že se Německo může obejít bez energie z těch uhelných elektráren? Myslíte, že se bude muset Spolková republika ještě, no, nechci říct desítky let s otazníkem, spoléhat právě na uhlí?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, já se v téhle energetické problematice zas tolik nevyznám, ale co jsem o tom četl, tak to uhlí potřebují právě pro tu zálohu, protože ty obnovitelné zdroje nejsou úplně stabilní. Jestli obnovitelné zdroje se můžou dotáhnout až do té, do té úrovně nebo do té sofistikovanosti, že budou stabilní, v tom smyslu, že se budou nějak vzájemně zastupovat, že když zrovna nebude foukat vítr, tak nějaký jiný obnovitelný zdroj to nahradí, to nemůžu nijak vyloučit, ale zatím jsme v situaci, že to nestačí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstaňme ještě chvíli v Německu. Úspěch strany Zelených v Bavorských v zemských volbách je mimo jiné přičítán k tomu, že jsou Bavořané čím dál více uvědomělí, co se týče vztahu k přírodě, ke krajině, k ekologii, že jim více leží na srdci stav planety, přinejmenším jejich lesa nebo toků. Například druhý volební lídr v Bavorsku za Zelené Ludwig Hartmann označil za své priority například omezení záborů, nepromyšlených záborů půdy pro stavbu skladů nebo supermarketů, také postupně přestat využívat jedy v zemědělství, zpomalit vymírání živočišných druhů v Bavorsku. Myslíte, že jsou Němci více ohleduplní, leží jim na srdci tedy stav ekologie, přírody?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, jak jsem říkal, Němci vždycky byli uvědomělí. Vlastně asi z těch evropských národů asi nejvíc, možná spolu s nějakými skandinávskými zeměmi, ale nejsem si úplně stoprocentně jist, že se to ještě nějak vylepšuje, nebo že roste to uvědomění. Totiž možná jo, ale rozhodně bych to na neusuzoval jenom z toho nárůstu preferencí Zelených v Bavorsku, protože strana Zelených v Německu byla vždycky vlastně docela úspěšná, vzpomeňme na Joschku Fischera a vlastně byla ve vládě a jaksi ta podpora ekologických nebo enviromentálně příznivých postojů tam byla vždycky, takže já si myslím, že úspěch Zelených může spíš souviset s těmi nějakými konkrétními politickými kroky a s konkrétní politikou té strany v daném momentě, než s rostoucím uvědoměním. Vezměte si to u nás. Já si třeba myslím, že u nás to ekologické uvědomění taky roste, ale Strana zelených totálně ztrácí, a to ne kvůli tomu, že by ty ekologické problémy nebyly důležité, ale prostě proto, že nedělá politiku, která by byla přitažlivá pro ostatní, a to nemyslím jenom tu zelenou, ale veškerou politiku, to znamená spíš to záleží na tom, jakou konkrétní politiku ta strana bude dělat, než na obecné atmosféře ve společnosti, která v tom Německu vždycky byla příznivější enviromentálně než v jiných zemích, ale ta konkrétní politika je ještě něco jiného.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Záměr hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka o odstřelu medvěda, který se už více než měsíc toulá po Valašsku, vyvolala rozporuplné reakce. Odstřel medvěda zabrzdilo chybějící povolení od odboru životního prostředí krajského úřadu. Šelmu, která trhá ovce, rabuje ve včelínech, je ochotně krátkodobě vzít Zoologická zahrada v Hluboké nad Vltavou. Včera ráno lidé opět viděli medvěda u bytovky na Kroměřížsku. Pod petici na záchranu medvěda se od pondělí podepsalo alespoň podle zástupce Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí více než 9400 lidí. Co s medvědem a kam s ním, pane profesore?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ona je to vlastně docela bizarní záležitost, speciálně, když se srovnáme se Slovenskem, kde těch medvědů mají hrozně moc a občas nějaký tedy opravdu dělá potíže a taky Slováci celkem neváhají v tom ho zastřelit. U nás vždycky se vyskytne jeden medvěd a teď vlastně kolem toho je velké haló mediální. Já si myslím, že v tomhle případě tam, v tomhle případě jsou dvě možnosti opravdu, buď ho odchytit a dát někam, ale problém, pokud vím je v tom, že nikdo ho nijak trvale nechce. Zrovna medvědů je ve všelijakých zařízeních v zoo nebo i kolem hradů, zámků poměrně hodně a není to prostě úplně jednoduché vzít si na starost medvěda a v tomhle případě jde skutečně o zvíře, které je výjimečné, nebojí se lidí, dělá škody a já třeba osobně nemám problém s tím ho zastřelit. Prostě to znám i třeba z Afriky, z národních parků, tam se občas stane, že nějaké zvíře si navykne na lidi a většinou tohle je jediné možné řešení, protože ono už se nechová normálně a buď ho lze potom chovat v zajetí, ale to může být taky prostě z nějakých jiných důvodů problematické, ale běžně se taková zvířata prostě střílí, jo. To znamená ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme z bezpečnostních důvodů?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, samozřejmě z bezpečnostních, vždyť jste říkala, že trhá ovce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
A pokud se nebojí lidí, tak opravdu to může být problém a dřív se samozřejmě, dřív jako nikdy nepochyboval, že takové zvíře se má zastřelit. Dneska žijeme samozřejmě v jiné době, posunuli jsme se vzhledem k těm právům zvířat a tak, nicméně vzhledem k tomu, že střílíme běžně divoká prasata, považujem to za jediný způsob, jak je regulovat, mimochodem ta divoká prasata zrovna předevčírem jsem potkal divoké prase na silnici v Praze, to znamená, to je věc, která je úplně přemnožená a nemáme problém s tím střílet, tak to, ten medvěd nemá právo na život o nic víc než ta divoká prasata. Ten jediný rozdíl je, že máme tedy na našem území zrovna toho jediného, takže je to taková škoda, ale vzhledem k tomu, že se nechová standardně a opravdu je to zvíře, které se nebojí lidí, tak já vlastně vůbec nemám problém s tím ho zastřelit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A o čem svědčí fakt, že se ten medvěd nechová standardně, jak jste právě řekl?
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já jsem o tom četl pouze z médií, ale pokud se nebojí lidí, tak to je ten případ. Mimochodem to je ten případ, stejně tak s těmi všemi slovenskými medvědy, takové ty případy napadením medvědem, to jsou typicky zvířata, která už si zvykla na lidi, ochomýtají se kolem horských chat, vybírají popelnice a jsou ochotná zaútočit na lidi, vytáhnout je ze stanu a s takovým zvířetem hold je poměrně málo věcí, co se s ním dá dělat. Ano, říkám, dá se odchytit, což je velmi složitá operace a dát někam do zajetí, ale pokud o něj nikdo nestojí, tak to zastřelení, nepřipadá mi, že bychom nad tím měli být nějak zvlášť zoufalí, vzhledem k tomu, že jiná zvířata, která jsou stejně zajímavá, se běžně střílí, akorát holt to nebereme nijak tragicky, protože jich je spousta, ale tenhle medvěd z hlediska medvědí populace nic neznamená, máme jednoho medvěda na našem území, to znamená, žádnou medvědí populaci vzácnou, kterou by bylo potřeba chránit, tady nemáme a nevidím v tom nějaký problém.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě otázka pro vás od pana Martina. Cituji: "Když vysychají řeky a my je také potřebujeme k čistírnám odpadních vod, nebylo by lepší zkusit systém z Izraele? Jedná se o kompostování a výrobu domácího zemního plynu použitím například na vaření a je to možné zásobit zbytky jídla nebo odpadem ze záchodu?"
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, kompostování je určitě chvályhodná věc, ale s tou vodou to nijak nesouvisí. Jak jsem říkal, když budeme spotřebovávat větší množství vody v domácnostech, tak nakonec to půjde do těch řek právě, které jinak vysychají. Možná může být problém v tom, nějak v čističkách, ale nakonec ta voda v řekách stejně jde z těch domácností i z těch odpadů přes ně, teda předpokládám, že většinou přes nějaké čističky, to znamená, tyhle věci je určitě užitečné dělat, ale řekám to nepomůže.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor David Storch a jeho názory. Já vám za ně děkuji a přeji vám hezký den. Na slyšenou.
David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem zítřejším bude mediální analytik Jan Jirák. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.
