Deštné pralesy máme neodlučně spjaty s tropy, ale narazíme na ně také v mírném pásu. O to jsou vzácnější. I to je důvod, proč premiérka kanadské vlády k prvnímu únoru 2016 stvrdila podpisem zákaz těžby dřeva a statut přísné ochrany Velkého medvědího pralesa (Great Bear Rainforest) v Britské Kolumbii. Plocha tohoto „vyloučeného" území má 32 tisíc kilometrů čtverečních. Pro ilustraci: je to o 10 tisíc kilometrů čtverečních více než má Morava.
Zákaz těžby a narušování přírodních stanovišť se týká prakticky 85 % rozlohy celého Velkého medvědího pralesa. Ve zbývajících 15 % bude sice těžba nadále probíhat, ale pod přísným dohledem povolaných environmentálních organizací a místně příslušných lesních správ. Úmluva, kterou podepsala premiérka Christy Clarková, nadále přiznává původním domorodým obyvatelům větší práva při rozhodování o správě území a vyšší ekonomický podíl z těžby dřeva.
Plány na vytvoření území s vyloučenou těžbou se vinou kanadskou environmentální politikou desítky let, ale jasný směr nabrala jednání až v roce 2006. Mimochodem teprve tehdy byli k plánovacímu procesu přizváni zástupci šestadvaceti indiánských kmenů, kteří za pozastavení dřevorubeckých aktivit bojovali už mnohem dříve. Velký medvědí prales tvořený mnohasetletými cedry je domovem celé řady živočichů, na které už ve zbytku Severní Ameriky většinou nenarazíte. Medvědů grizzly, vlků a pum.
Zcela unikátní je pak výskyt „bílého medvěda", baribala bílého (Ursus americanus kermodei), kterého místní T´simshianové považují za duchovního posla. Baribalů s touto zvláštní světlou mutací srsti žije ve světě jen asi 400. Richard Brooks, koordinátor „lesních kampaní" kanadských Greenpeace, k tomu dodává: „Jinde na světě se bojuje o zachování jednoho nebo dvou procent rozlohy životního prostředí často s nejistým výsledkem. Kanadský přístup znamená, že většina tohoto pralesa bude moci normálně růst dál."
