Vimperk – Vláda chce na Šumavě znovu rozjet ojedinělý projekt pomoci a rozvoje. Starostům obcí by měl ulehčit čerpání peněz z grantů a dotací. Vytvořit zásobník grantových projektů, do kterého by starostové v odlehlých částech naší republiky mohli kdykoliv sáhnout s nadějí, že pro ně opravdu najdou grant, který jim padne na míru a peníze se do obce opravdu přikutálí. To bude cílem programu KIPR (Krajinný integrovaný plán rozvoje) - projektu Vlády České republiky.

Jako pilotní oblast, kde se KIPR v následujících letech rozjede, vybrala vláda ČR Šumavu. Jeho koordinátorem je Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Pokud se tu projekt osvědčí, rozjede se ten samý v dalších šesti tzv. specifických oblastech, ve kterých se vyskytuje velkoplošně chráněné území.

KIPR má pomáhat v příhraničních a hornatých oblastech České republiky a umožní čerpat dotace na projekty kombinací několika operačních programů. „Zavedení integrovaného plánu zároveň přinese větší koordinaci při čerpání evropských i národních prostředků a dosáhne vyššího účinku vynaložených peněz,” říká starosta Kvildy Václav Vostradovský, který je členem Regionálního řídícího výboru.

Nemají čističku, nebo kanály Rozvoj šumavských obcí a měst je svázaný s ochranou přírody. Dříve bylo jejich hlavním zdrojem příjmu především lesnictví, zemědělství a armáda, teď je to cestovní ruch a ochrana přírody.

Je ale alarmující, že některé obce v přírodně či esteticky jedinečných lokalitách nejsou odkanalizovány a nemají standardní zásobování pitnou vodou. Chybí dostupnost veřejných služeb, kulhá zde poskytování zdravotnických služeb, problematická je dopravní obslužnost a zajištění ekologického vytápění na území parku.

Pro malé obce je navíc typická menší schopnost zajistit vlastní podíl k dotacím, případně je předem zcela, nebo zčásti zaplatit. Navíc se na Šumavě mnoho projektů uskutečňuje izolovaně, bez územní, věcné a časové vazby na jiné aktivity v území.

Toto všechno, by měl KIPR změnit. „Přitom se budeme v procesu zpracování pilotního projektu KIPR snažit, aby se pro toto plánovací období do zásobníku podporovaných projektů dostaly takové, u kterých bude reálný předpoklad jejich podpory a možnosti realizace. Nechceme budovat vzdušné zámky a slibovat obcím nemožné,” tvrdí Jiří Mánek, manažer projektu KIPR a náměstek ředitele NP aCHKOŠumava.

Projekt už se jednou spustil v roce 2009. Bohužel se ho tehdy nepodařilo přivést k životu. „Myšlenka tohoto projektu je výborná. Máme možnost připravit základy budoucí podpory oblastí se zvýšenou ochranou přírody. Ať už v průběhu pilotního ověřování metodiky zpracované Ministerstvem životního prostředí získáme na Šumavě jakékoli zkušenosti, budou z nich moci čerpat i ostatní oblasti. Budeme se snažit, aby to mohli být zkušenosti pozitivní a pro Šumavu přínosné.,” doplňuje Jiří Mánek.